(9.30 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
A měla by se paní předsedkyně zamyslet nad tím, jak to je s tím rozpočtem. Každý rok přečerpá rozpočet, slibovala - to je podle Kverulanta - že ušetří 40 milionů, utratila o 141 víc, a rok 2023 znovu.
Takže, vážení kolegové, toto je fakt problém. Tady přišla delegace mladých lidí - zdravím - a když oni čtou titulky, tak si myslí, že jsme tady všichni na kokainu, ne? Že je to tak? Nečtěte noviny, ony jen tak lžou. Ale to je problém. Takže bychom to měli řešit, a proto já to navrhuji jako bod, a doufejme, že redakce CNN už ví, která je to toaleta a že ti naši investigativní novináři nám řeknou, kdo to vlastně byl. Zásadně odmítám, aby někdo říkal, že my plošně tady jedeme na kokainu, to je nepřijatelné, je to skandál a vrhá to samozřejmě na nás negativní světlo, na celou Sněmovnu, na všechny poslance. Tak se divím, že - a já doufám, že drtivé většiny tady se to netýká - že proti tomu neprotestují. Nikdo neprotestuje, tak já protestuji. Já jsem tady včera nebyl, teď protestuji a trvám na tom, abychom zařadili tenhle bod a aby se to vysvětlilo, abychom věděli, jak to tedy je. Děkuji. (Potlesk vlevo.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane předsedo, ještě vás zastavím. Ten bod se jmenuje jak? Já se neodvážím to za vás formulovat, název toho bodu, ani z té řeči mi nebylo úplně jasné, jak by se to mohlo jmenovat.
Poslanec Andrej Babiš: Ten bod se jmenuje Žádám pana premiéra, aby vysvětlil tvrzení protidrogového koordinátora Vobořila za ODS, který tvrdí, že kokain berou poslanci dlouho a že tím podporují ruský režim. To je jeden bod.
Druhý bod je Žádám pana Michálka, aby se omluvil hnutí ANO za to, že nepřímo ukazoval ve svém rozhovoru v Blesku na nás, a aby vysvětlil, kdo bere ve Sněmovně kokain, když tvrdí, že...
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, nezlobte se, název je název, to má většinou čtyři pět slov.
Poslanec Andrej Babiš: Vysvětlení pana Michálka k jeho tvrzení o kokainu. Stačí? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Další vystoupí paní předsedkyně Schillerová s přednostním právem.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi vrátit se ke stávce administrativních pracovníků justice, která v tomto týdnu ochromila naše soudnictví a o jejíž oprávněnosti, jak jsem pochopila, nemá v této Sněmovně pochybnost celkem nikdo. Přesto mě však zarazil údiv a překvapenost, se kterou informaci o mizerném finančním ohodnocení této klíčové složky našeho soudnictví přijal ministr spravedlnosti - ministr spravedlnosti, který by přitom měl být tím, kdo své kolegy ve vládě o tomto neudržitelném, neřkuli hanebném stavu zpraví, a zpraví je o něm včas, tedy v době přípravy státního rozpočtu, tedy minimálně v srpnu loňského roku. Ale co se místo toho stalo? Ministři spravedlnosti a financí si společně s premiérem ODS místo řešení už tehdy evidentních a veřejně známých problémů administrativních pracovníků justice třásli rukou a usmívali se nad skvěle a nekonfliktně dojednaným státním rozpočtem. Dělo se to ve chvíli, kdy si čeští zaměstnanci procházeli největším propadem reálných mezd ze zemí OECD, kde se už od září 2022 státním zaměstnancům nezvedl plat ani o jedinou korunu, přestože bylo jasné, že kumulovaná inflace od posledního přidání do letošního roku přesáhne 18 %, což se také stalo, přestože už tehdy bylo jasné, že zaměstnancům v justici vláda od ledna sáhne na polovinu příjmů z fondu kulturních a sociálních potřeb, často využívaného třeba na penzijní spoření, a že jim sníží čistou mzdu zavedením nemocenské.
Ano, jistě tyto vládní kroky měly svůj dopad na všechny zaměstnance našeho veřejného sektoru a nejen kvůli nim jsme se podle aktuální predikce Ministerstva financí propadli v kupní síle za Estonce, Chorvaty nebo třeba Řeky a dýchají nám nejnověji na záda Slováci a Lotyši. Konkrétně jsme se propadli šest let nazpátek, protože ani v roce 2027 nebudeme mít mzdy na úrovni roku 2019, a to, prosím pěkně, hovořím o všech zaměstnancích napříč ekonomikou. To znamená, že ti státní se propadnou ještě o několik let navíc, dost možná o devět nebo o deset.
Musím se ale vrátit k administrativním pracovníkům v justici, protože ti jsou popelkou i mezi samotnými státními zaměstnanci. Stávka v justici totiž opravdu, ale opravdu není výsledkem, cituji, "desítky let rostoucího pocitu nedoceněnosti administrativy v justici", konec citace, jak médiím a veřejnosti tvrdí ministr spravedlnosti. Ne, to je nepochopení anebo vědomá nepravda. Pamatuji si jako dnes, když jsem jako ministryně financí připravovala napjatý rozpočet roku 2019, což byl zároveň můj první státní rozpočet. Pamatuji si, s jakou neodbytností mě tehdejší šéf spravedlnosti přesvědčoval, že platové podmínky administrativních zaměstnanců v justici nejsou v pořádku a je potřeba s nimi pracovat se zcela jinou konstantou než u úředníků ministerstev a jiných státních úřadů. A právě proto, přestože se průměrný plat ve veřejné správě pro rok 2019 nakonec zvyšoval o 8 %, ale civilním zaměstnancům státních zastupitelství - a teď pozor, poslouchejte - o 15,9 % a civilním zaměstnancům soudů o 13,9 %. Ano, přidali jsme méně jiným, abychom mohli více přidat těm, kteří měli neúměrně málo. Ano, přidali jsme civilům v justici skoro o polovinu více než všem ostatním a i díky tomu si tito zaměstnanci i v době covidu, kdy už takové zvyšování možné nebylo, polepšili vůči své výchozí pozici více než zaměstnanci ostatní.
Nikdo příčetný se ale nemůže divit, že po třech letech stagnace platů jsou i tito zaměstnanci na hranici svých ekonomických sil. Jenže proč? Současná krize je samozřejmě přímým důsledkem zcela nekoncepčního přístupu této vlády k sestavování státního rozpočtu, kdy hlavní devizou má být minimum konfliktů a mediálních sporů. Ano, nemáme konflikty a spory při sestavování rozpočtu, zato máme stávky a lidi z justice na příspěvcích na bydlení. Toto je výsledek nové filozofie sestavování rozpočtu podle ODS. Toto je výsledek sestavování rozpočtu podle vlády Petra Fialy. ***
