(13.40 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)
Chci říci, že ambice zavést legislativu tady je, snažíme se pro to dělat maximum. Sami v tom pozměňovacím návrhu vidíte, že náběh tady už bude za tohoto volebního období, ale vycházíme vstříc institucím, hlavně Poslanecké sněmovně, kde se bude v novém systému skutečně pracovat, vkládat do něj zákony, aby tyto instituce se na to byly schopny dostatečně připravit. Mohu říci jasnou garanci, že se jedná o posun definitivní a poslední. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu navrhovateli. Nyní otevírám rozpravu, do níž mám přihlášenou paní poslankyni Ožanovou a pana zpravodaje. (O slovo se hlásí zpravodaj Okleštěk.)
Tady v té fázi není nutné úvodní slovo, pane zpravodaji, ale pokud máte zájem, tak máte samozřejmě přednostní právo, takže paní poslankyně počká. Prosím, máte tedy slovo.
Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo. Já bych chtěl přednést usnesení garančního výboru, tak si myslím, že to je ten správný čas. Proto jsem...
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, teď je ten správný čas.
Poslanec Ladislav Okleštěk: Chtěl bych vám předložit usnesení garančního výboru číslo 115 ze dne 24. dubna 2024 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávních celků, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Takže usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj z 31. schůze 25. dubna k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 312, jak jsem již předložil, sněmovní tisk 520:
"Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako garanční výbor po projednání návrhu zákona po druhém čtení
I. doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k vládnímu návrhu zákona, podle sněmovního tisku 520/3, v následujícím pořadí:
1. návrhy legislativně technických úprav podaných podle § 95 odst. 2 zákona, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny" - ty mám připraveny:
"2. návrh A - hlasovat jako celek jedním hlasováním,
3. návrh B1,
4. návrh B3 - bude-li přijat, je návrh B2 nehlasovatelný - pokud nebude přijat, je
5. návrh B2 - lze hlasovat, nebyl-li přijat návrh B3,
6. návrh B4.1,
7. návrh D - bude-li přijat, je návrh B4.2 nehlasovatelný,
8. návrh B4.2 lze hlasovat, nebyl-li přijat návrh D,
9. návrhy C1.1, C1.2, C1.3 a C1.4, hlasovat společně jedním hlasováním, protože jde o věcný celek,
10. návrh C2,
11. návrh C3,
12. návrh E - bude-li přijat, jsou návrhy F a G nehlasovatelné,
13. návrh G - lze hlasovat, pokud nebyl přijat návrh E,
14. návrh F - lze hlasovat, pokud nebyl přijat návrh E,
15. návrh zákona jako celek;
II. zaujímá následující stanoviska k jednotlivým předloženým návrhům:
1. návrh A - doporučující,
2. návrh B1 - nedoporučující,
3. návrh B3 - nedoporučující,
4. návrh B2 - nedoporučující,
5. návrh B.4.1 - nedoporučující,
6. návrh D - nedoporučující,
7. návrh B.4.2 - nedoporučující,
8. návrhy C1.1, C1.2. C1.3 a C1.4 - doporučující,
9. návrh C2 - doporučující,
10. návrh C3 - doporučující,
11. návrh E - bez stanoviska,
12. návrh G - bez stanoviska,
13. návrh F - doporučující;
III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny popřípadě navrhl nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;
IV. pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny ve třetím čtení návrhu zákona přednášel stanoviska výboru;
V. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny."
Toliko k usnesení výboru pro veřejnou správu.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní je tedy v rozpravě již připravená paní kolegyně Ožanová.
Jenom avizuji, že na 13.55 máme zařazen pevně bod, což znamená, že vás v tom čase, pokud by váš příspěvek ještě pokračoval, budu muset přerušit. Předem se za to tedy omlouvám.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážena paní místopředsedkyně. Nevím, jak dlouho budu hovořit, mám tady napsané tři body, tak uvidím, protože text připravený jinak nemám.
Já se domnívám, že včera si pan ministr dělal dost poznámek, když jsme začali v prvním čtení projednávat zákon o státní službě. Proč to zmiňuji? Zákon o státní službě a zákon o úřednících samosprávných celků spolu souvisí. Ve své podstatě oba dva zákony se týkají úředníků.
Já jsem se včera ptala - musím říct, že pan ministr neměl čas nám odpovědět, nebo mi odpovědět, protože už jsme opravdu skončili, ale vím, že si dělal poznámky - proč některé věci, které jsou v zákoně o státní službě, nejsou v zákoně o úřednících samosprávných celků, notabene když to připravuje jedno a totéž ministerstvo. Velmi mě to zaujalo, zvláště když jsem se jako zpravodaj zabývala adaptačním procesem, kde se jedná o jakýsi soubor pravidel, které budou muset úředníci absolvovat, když nastoupí na příslušné služební místo. Tento institut považuji za velmi dobrý a nevím, proč některé prvky tohoto institutu nemohly být použity i v zákoně o úřednících samosprávných celků. Říkám, připravovalo to stejné ministerstvo, není to žádná politika tady v tomto, nicméně se domnívám, že bychom mohli používat obdobné instituty v obou dvou zákonech. To je jedna věc, takže potom by mi, pokud se panu ministrovi bude chtít, na to mohl odpovědět.
Druhá věc, která byla ve služebním zákoně, se týkala toho vzdělání s tím, že vnitřním předpisem se může stanovit, že na některá místa, kde běžně stačí vysoká škola, bude stačit středoškolské vzdělání. Toto se zavádí v zákoně o státní službě, tedy na ministerstvech a dozorových orgánech, ale v zákoně o úřednících samosprávných celků ne. To znamená, že tam musí mít lidé na ty pozice opravdu ta vysokoškolská vzdělání, ale na ministerstvu ne. Domnívám se, že je to určitá disproporce.
Já to nebudu navrhovat. Myslím si, že je věcí navrhovatele, aby zvážil a dal návrh na vrácení do druhého čtení a aby ministerstvo připravilo pozměňovací návrhy, protože je divné - vy to vždycky odůvodňujete IT službami, takže nejspíš předpokládáte, že budou předpisy, že na IT pozice nebude muset být vysokoškolské vzdělání na ministerstva a jiné ústřední orgány, avšak na obcích pořád ten ajťák vysokou školu bude muset mít. Pokud se ministerstvo rozhodne i na jiné místo, například o odvoláních budou rozhodovat lidé se středoškolským vzděláním, ale na obcích budou muset mít vysokoškolské vzdělání. Já to považuji za disproporci a je mi to divné, zvláště když to připravuje, jak připomínám, jeden jediný orgán, jedno ministerstvo, tak proč takové rozdíly mezi těmito dvěma zákony? Tomu opravdu nerozumím. ***
