(15.30 hodin)
Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo. No, kolegové, já nebudu zdaleka takový obsažný a tak dlouhý, myslím, že všecko podstatné bylo řečeno. Já se pokusím to jenom trošku shrnout, a to ještě neřekl bych ani svými slovy, ocituji tady některé veličiny. Budete se divit.
Tak když si vezmeme, že vládě důvěřuje v současné době stěží nějakých pár procent občanů, to jsou tak možná rodinní příslušníci, tak v této pro ni samozřejmě nelehké situaci se snaží prosadit tady tu korespondenční volbu pro občany České republiky, ale žijící v zahraničí. Už to samo o sobě vzbuzuje jisté kontroverze, ale dobře. Ale tím vlastně chce dát hlas zhruba půl milionu občanů, ty odhady jsou různé, dlouhodobě nebo trvale nebo krátkodobě žijících mimo území České republiky a volících převážně doprava. Neprožívají naše každodenní problémy, to znamená dopady dramatické inflace, dopady zvýšených cen energií, konsolidačního balíčku, v podstatě už i redukci zdravotní péče, boj o zachování dostupného školství. A taková ta každodenní bych řekl skoro arogance mocných. A z logiky věci, jak to tady kolegové mnohokrát popsali, by vlastně o dění v tom státě mohli rozhodnout lidé, kteří tady vlastně ani nežijí. Z logiky říkám proto, že všichni víte, jaké jsou ty propočty, jaké jsou ty chutě a nápady a co by... A proč to tak je, to je jasné. Protože to je snad jediná šance pro koalici na nějaké přežití, slušně řečeno.
Všichni... zejména tedy opozice korespondenční volbu odmítá. V době, kdy my jsme nebyli v opozici, tak jsme o ní opravdu tehdy přemýšleli, ale samozřejmě mělo to úplně jiné důvody a jiné konsekvence. A jak bylo mnohokrát řečeno, od té doby uběhlo snad šest nebo sedm let, takže jaksi názory se vyvíjí, a jak říkám, hlavně to mělo jinou motivaci. Mělo to takovou tu čistou bych řekl motivaci. My jsme se nepotřebovali nějak zachraňovat.
V roce 2005 měla stejný názor i ODS. To víme, že? Čas však běží a s uplynulým časem se změnily i ty názory, což proč ne? Nicméně i tehdy nám to tak nějak bylo vyčítáno, a vždycky je to vyčítáno, že upravovat volební systém, aby se zvrátily negativní preference, je velmi, velmi jaksi špatné. Mělo by to být samozřejmě předmětem konsenzu, tak jako všechno, o čem říkáme, aby to nebylo jenom na jedno volební období, aby samozřejmě ty věci měly nějaký dlouhodobější dopad a tak dál. Ale ten... to buldočí... a naprosto brutální snaha to prostě prosadit vás bohužel usvědčuje. To, že to způsobí mnoho problémů, tak jak to tady bylo řečeno, viz to Rakousko, Spojené státy, ta Francie to tehdy zrušila v těch sedmdesátých letech, protože to samozřejmě zavdává spousty, spousty pochybností a možností, jak to falšovat. No. A teď si představte, že třeba tento názor takhle prezentovala tehdy Komunistická strana Čech a Moravy. Jako naprosto překvapivé.
No a teď vám přečtu názor opačný, nebo z jiného konce. "Návrhy zavést korespondenční hlasování pro volby do Sněmovny pro Čechy žijící v zahraničí se v parlamentu objevují již více než 20 let. K prosazení této změny voleb se však nikdy nenašla potřebná většina. Je zcela jistě politickým uměním menší koaliční strany TOP," jak já říkám nula celá devět, "že tuto svoji prioritu prosadila do koaliční smlouvy současné koalice." Tady kolega, kterého pak budu jmenovat, říká, že věří, že se to ještě zváží, že se to neprosadí. "Hlavní argument proti korespondenční volbě představuje skutečnost, že základním principem voleb v České republice je osobní a tajné hlasování, jehož hlavním smyslem je zajistit svobodnou volbu pro každého voliče. Volební zákon chápe tajné hlasování jako povinnost a volební komise nesmí umožnit hlasovat nikomu, kdo by se neodebral za plentu. Například britští autoři Birch a Watt dobře popisují, proč je tajné hlasování tak důležité: V soukromí hlasovací kabiny není volič odpovědný nikomu kromě svého vlastního svědomí. Jestliže úprava lístků probíhá společně v rámci jedné rodiny - to je takzvaně ten family voting, to známe - mezi přáteli, svědomí jednotlivých voličů může ustoupit druhým z důvodů loajality."
Jeden z ústavních právníků podotýká, že "nelze nic namítat proti tomu, aby se o politických otázkách diskutovalo, a to ani tehdy, pokud jeden druhého přesvědčuje o tom, koho volit. Nakonec je to však pouze volič, který v soukromí volební místnosti rozhodne o tom, komu svůj hlas odevzdá. Pokud se však volební akt přesune do jiného, nekontrolovaného prostředí, tato volnost vůle se výrazným způsobem omezí. Vedle omezení svobody hlasování jednotlivých voličů existuje i riziko kupování hlasů." To jsme všechno už slyšeli, byli jsme svědky těchto případů a víme, že někteří kolegové se tady možná i tak díky něčemu podobnému tady ocitli k podivení všech znovu a ocitají se tady znovu a znovu a znovu. A to vysvětlení možná tkví tady v tomto.
Kolega říká, že je daleko vyšší riziko zneužití: "V minulosti jsou známy případy, kdy volby, respektive utvoření vládní koalice rozhodly desítky tisíc hlasů, respektive jeden poslanec." To je nevýhoda našeho systému, ale doteď to léta letoucí nevýhoda nebyla a hlasovali jsme tak, jak jsme hlasovali, a docela to fungovalo. "Většina korespondenčně hlasujících lidí v České republice dlouhodobě nežije," zase ten argument, že zde "neplatí daně, nenese důsledky svých volebních rozhodnutí, alespoň ne přímo. Rovněž nedávné zkušenosti s hlasováním v USA, zase Rakousko, zpochybňování sčítání hlasů..." a tak dál.
"Z mnoha důvodů se tak obrovsky zvýší možnost napadnout volby u soudu. Z parlamentní zkušenosti vidíme, že potenciální přijetí korespondenčního hlasování je první krok salámové metody, která skončí u hlasování od domácího počítače, jak se to představují některé digitální politické strany." Nikdo z těch digitalistů tady není.
"Schválení korespondenčního hlasování bych považoval za stejnou chybu," kolega uvádí, "jako schválení přímé volby prezidenta. I u této parlamentní iniciativy stála TOP 09."
Takže to byl názor, bych řekl, který byl skoro totožný s tím komunistickým, ale byl od odéesáckého senátora. Takže ať si z toho občané a voliči udělají obrázek sami. Vidíte, že ten převládající názor ve společnosti, když se dělají různé průzkumy, je jasný. Prostě máme jiné problémy - korespondenční volba nikoho bych řekl netrápí. A je s podivem tedy, že tady v pátek skoro v 16 hodin sedí takové torzo těch mohykánů. Ti, co by tady měli sedět, co to svolali, ti tady vůbec nejsou. A tak uvidíme, jak to dopadne. Jestli na to samozřejmě použijete ten buldozer tak jak na všecko, tak potěš pánbůh. Už jsme to... už jsme se zase, teď jsme se posunuli zase o kus dál. Jak by řekl Jára Cimrman: "Ocitli jsme se zcela mimo šachovnici." Takže vám děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Brázdil...(Ze sálu se ozývá, že je poslanec omluven.) Omluven. Pan poslanec Zdeněk Kettner, prosím, vystoupí jako další a pan poslanec Helebrant se připraví s následným vystoupením. Pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuju za slovo. Když se tak jako rozhlédnu, tak skutečně tady budu trpět. Částečně to bude vypadat, jako že nejsem úplně při smyslech, protože tady trpím samomluvou. Myslím si, že kolegové, pokud chtějí, tak určitě to poslouchají, ale myslím si, že to bude takové házení hrachu na tu pověstnou stěnu, protože všichni víme, jak to je.
Prosím vás, už si aspoň přestaňte hrát na nějaké demokraty, za ochránce demokracie, za jedinou demokratickou pravdu a záchranu nějaké demokracie! Každým dalším krokem, který děláte, tak vy si z té demokracie děláte trhací kalendář a nic vám není svaté! Co se týká té korespondenční volby, nemusíte být až tak příliš zběhlí vpravo a podobně, stačí se podívat, jaké jsou výsledky voleb ze zahraničí, jaké máte současné volební preference, a je jasné, že to je čistokrevný kalkul. Chladnokrevný čistý kalkul. Nic jiného! Prostě hrůza. ***
