(22.50 hodin)
(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)
Budeme hlasovat nejdřív protinávrh poslance předsedy Cogana na přerušení tohoto bodu do 22.52 hodin.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování 36 je přihlášeno 143 přítomných, pro 7, proti 122. Návrh byl zamítnut.
Paní poslankyně Peštová navrhuje přerušení tohoto bodu do 19. 12. 2025.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování 37 je přihlášeno 143 přítomných, pro 66, proti 64. Návrh byl zamítnut.
Pan poslanec Kučera navrhuje přerušení tohoto bodu do 23.47.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování 38 je přihlášeno 144 přítomných, pro 5, proti 119. I tento návrh byl zamítnut.
Pan poslanec Dufek navrhl přerušení tohoto bodu do 23.49 hodin.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování 39 je přihlášeno 144 přítomných, pro 9, proti 120. I tento návrh byl zamítnut.
Pan poslanec Flek navrhuje přerušení do 23.03 hodin.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování 40 je přihlášeno 144 přítomných, pro 9, proti 114. Návrh byl zamítnut.
Pan poslanec Volný navrhl přerušení tohoto bodu do 30. prosince 2025.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování 41 je přihlášeno 146 přítomných, pro 66, proti 69. Návrh byl zamítnut.
Vypořádali jsme se se všemi návrhy i protinávrhy. Nyní tedy poprosím o vystoupení v obecné rozpravě pana poslance Lubomíra Metnara a vás, kolegyně a kolegové, prosím o ztišení, případně přesuňte své rozhovory do předsálí. (Hluk trvá.)
Poslanec Lubomír Metnar: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak již bylo opakovaně řečeno, domnívám se, že zavedením korespondenčního hlasování v podobě, jaká je navrhována skupinou poslanců, by došlo k zásahu do samotné podstaty filozofie volebního práva v naší demokracii.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Omlouvám se, pane kolego, ale přece jenom požádám kolegyně a kolegy, aby se ztišili... Prosím.
Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji vám. Jsou nám předkládána zdůvodnění a argumenty navenek působící líbivě, lákavě, logicky, při hlubším pohledu je však patrné, že tomu tak není. Podívejme se například na hlavní argument, že korespondenční hlasování údajně zjednoduší volby zahraničním voličům, a tak bude více těch, kteří budou moci rozhodovat o osobnostech Poslanecké sněmovny České republiky a o prezidentovi České republiky. Nikoli na okraj přitom v této souvislosti poznamenejme, že tito lidé nežijí ve státě, o němž takto spolurozhodují, čím vlastně nenesou důsledky svého volebního rozhodnutí.
Připomeňme si proto, o jaké pilíře a principy bychom coby ústavní činitelé se měli opírat. Hlavní ústavněprávní zásady volebního práva v České republice jsou všeobecnost, rovnost, přímost, tajnost a požadavek svobodného hlasování ve volbách bez jakéhokoliv nátlaku. Tyto základní principy jsou obsaženy na řadě míst v Ústavě České republiky a v Listině základních práv a svobod. Obdobné základní principy výkonu volebního práva jsou součástí řady mezinárodních dokumentů, jimiž je Česká republika rovněž vázána.
Všeobecnost volebního práva stanovuje, že právo volit mají všichni zletilí občané České republiky bez jakéhokoliv omezení. Rovnost v právním smyslu vychází z principu svobody a rovnosti každého člověka v důstojnosti a právech jakožto nejvýznamnějších hodnot před zákonem. Prosím, vezměme v potaz tyto skutečnosti a nepřekrucujme a nepodsouvejme je ve prospěch jedné skupiny. Navíc způsobem, který potenciální legislativně technickou anonymizací naruší samotnou podstatu volebního procesu a principu rovnosti voleb jako takových, neboť princip rovnosti je základem našeho právního řádu a je v České republice ústavně garantován jak v rovině obecné, tak je explicitně formulován i pro oblast voleb a výkonu volebního práva.
Dle článku 21 Listiny základních práv a svobod platí, že volební právo je všeobecné a rovné, přičemž občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. Zavedením korespondenční volby pouze pro občany České republiky, kteří dlouhodobě pobývají, či dokonce trvale žijí na území jiného státu, jak je navrženo v poslaneckém návrhu, však vznikne faktická nerovnost mezi občany České republiky žijícími na našem území a těmi, již žijí v zahraničí. Nejedná se tedy de facto o zjednodušení výkonu volebního práva pro určitou skupinu, ale o její privilegizaci, a to ještě po technické stránce velmi diskutabilním způsobem.
Na druhé straně tak budou občané České republiky, kteří žijí na jejím území, bez možnosti tento, připomínám, logisticko-technicky přinejmenším sporný volební postup praktikovat a využít. Jako občané žijící v České republice máme dle stávající právní úpravy sice možnost požádat si o voličský průkaz, ale musíme tak učinit v předstihu před volbami, tedy musíme dopředu s jistotou vědět, kde v den voleb budeme, a podle toho si vyřídit voličský průkaz. Administrativně i časově celkem zatěžující proces, že? A co když mezitím z neovlivnitelných důvodů rodinných, pracovních a podobně nakonec budeme v čase voleb někde jinde po republice? Podle předpokládaného návrhu v žádném takovém nastalém případě nebudeme moci volit korespondenčně. Tedy v takových situacích asi nepůjdeme volit vůbec, na rozdíl od českých občanů žijících v zahraničí, kteří budou mít k dispozici korespondenční volbu. To přece nedává smysl a je to nerovné. Nehledě na již zmiňovaná technicko-logistická anonymizující úskalí takto navrhované volby, k čemuž se ještě vrátím. Tedy jak již zde bylo i mými kolegy opakovaně řečeno, navrhovaná legislativní úprava v sobě potenciálně skrývá i protiústavní diskriminaci českých občanů žijících na území České republiky. ***
