(22.10 hodin)
(pokračuje Jana Hanzlíková)
Co se týká tajnosti voleb, v případě ochrany voliče před veřejnou mocí je tedy nemožnost spojit voliče s jeho hlasem zajištěna skrze povinnost každého voliče odebrat se nikým nedoprovázen ve volební místnosti za plentu. Tedy samozřejmě s výjimkami v případě osob například zrakově postižených. Vzhledem k tomu, že volič svůj hlas následně odevzdá v obálce přímo do volební urny, nelze jím vhozený hlas k voliči zpětně přiřadit. Veřejná moc reprezentovaná ve volební místnosti volební okrskovou komisí tak nemá možnost v žádném okamžiku zjistit, jak konkrétní volič hlasoval. V případě ochrany před ovlivněním i ze strany třetích subjektů, typicky členů rodiny, ale i dalších osob, poskytuje hlavní ochranu taktéž odebrání se za plentu. Jelikož se volič v době výběru hlasů nachází za plentou sám, je osobní volba, tedy volba učiněná bez nátlaku, zajištěna.
Přímost - tedy volba je prováděna přímo voličem, právo volit nesmí být žádným způsobem převedeno na jinou osobu. Toto je ve volební místnosti plně zaručeno, protože volič přichází osobně, je identifikován podle platného dokladu a za plentu odchází sám. U korespondenčního způsobu tomu tak není, tudíž nelze zcela zaručit volbu tajnou, osobní a svobodnou.
Pokud to shrnu, tak největší úskalí vidí ústavní právníci v požadavcích, které ústava a Listina základních práv a svobod klade na volby a samotné hlasování, to znamená, aby byla volba osobní, byla zaručena tajnost hlasování a volba byla svobodná. To je tedy, jak již jsem zmínila, u korespondenční volby problém.
Dalším velkým problémem je potom samotná legitimizace korespondenční volby. K tomu se velmi dobře vyjadřuje ústavní právník Zdeněk Koudelka, kterého ocituji: Korespondenční hlasování zjednoduší volby zahraničním voličům, a tak bude více těch, kteří rozhodnou o poslancích a prezidentovi, ale jsou to lidé, kteří nežijí ve státě, o němž rozhodují, neponesou tak důsledky svého volebního rozhodnutí. Konec citace.
Další ústavní právník, Ondřej Praus, se k tomuto vyjadřuje: Pak je tu ale argument legitimity. Když někdo žije trvale v zahraničí, nevidím jako prioritu zjednodušovat mu volbu. Přece jen na něj nedopadají rozhodnutí politické reprezentace přímo jako na lidi, kteří zde žijí.
K tomu je potřeba zmínit, že tedy koalice nejenom se snaží zavést korespondenční volbu, ale zároveň je tady snaha o zvýšení počtu voličů, a to pomocí zákona o státním občanství, podle kterého by měli lidé na základě prohlášení možnost získat české občanství až do čtvrté generace. Také o tom hovořili tady moji předřečníci. Toto popírá všechny věci, které dříve Česká republika požadovala, tedy aby dotyčný uměl česky, aby se vracel a podobné záležitosti. Musím říct, že v souvislosti s podepisováním petice proti korespondenční volbě jsem hovořila s mnoha lidmi, dokonce i s těmi, kteří mají v zahraničí své příbuzné, ale všichni byli pro to korespondenční volbu nezavádět, protože si uvědomovali, že možnost volby jejich příbuzní mají, a neměli s tím žádný problém.
Otázka legitimity je opravdu velmi důležitá a podporuji zde pozměňovací návrh paní poslankyně Peštové, která se vlastně tuto oblast snaží zlepšit, a ona si ho určitě představí sama. Já tedy ocituji jenom kousek: Návrh zákona však zcela odhlíží od okolnosti, že korespondenční hlasování usnadní volbu také osobám, které nemají žádnou relevantní vazbu na Českou republiku v tom smyslu, že se rozhodování volených orgánů těchto občanů zásadně netýká. Jde zejména o osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pobývají dlouhodobě v zahraničí, nevlastní zde nemovitou věc, neplatí v České republice daně ani tomuto státu neodvádějí jiné, jinak povinné odvody.
Toto je velký problém, ale není to jediný. To, co jsem zmínila, musím doplnit ještě o další rizika, která jsou spojená s formou korespondenční volby, což je riziko manipulace a podvodů. Korespondenční hlasování vzhledem ke způsobu a organizaci procesu volby je náchylnější k manipulaci a voličským podvodům, například prostřednictvím falešných nebo duplicitních hlasů nebo nátlaku na voliče. Další rizika se pak nacházejí v ochraně soukromí a anonymitě. Zajištění anonymity a soukromí voličů není možné při korespondenční volby zajistit a to významně ovlivňuje důvěru veřejnosti v integritu volebního procesu. Další rizika jsou v logistických a organizačních problémech. Korespondenční volby mají složitější logistiku a organizaci volebního procesu včetně distribuce a sběru hlasovacích lístků, což přináší jak vyšší náklady, ale také potenciál pro logistické chyby.
Tohle všechno jsou důvody k tomu, že na závěr svého příspěvku si dovolím navrhnout přerušení projednávání tohoto tisku do 30. 9. 2025. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: 30. 9. 2025 je návrh paní poslankyně. Nyní se hlásí s protinávrhem, předpokládám tedy, pan předseda Dufek. Prosím.
Poslanec Aleš Dufek: Přiznám se, že tohle jsem nečekal. Nicméně dobře, musíme reagovat protinávrhem. Já osobně navrhuji, abychom přerušili jednání tohoto tisku do 22.30 hodin. Myslím si, že těch 15 hodin... těch 15 minut by nám mělo stačit.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní vidím pana poslance Vomáčku přihlášeného, je další. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vít Vomáčka: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, můj kolega Dufek řekl: Já jsem to nečekal. Já jsem to trošičku čekal a dovoluji si zde navrhnout, abychom projednávání přerušili do 22.35 hodin. (Námitky v sále: To už bylo! - Předsedající: 35 nebylo.) Tak jste mě zhloupli, dobře, 38 minut. Omlouvám se.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: 22.38. Pan poslanec Exner.
Poslanec Martin Exner: Dobrý večer, dámy a pánové. Už jsme asi všichni unavení, hlavně v té levé části. My úplně unavení nejsme, ale myslím si, že si to zaslouží přerušení jednání do 23.00 hodin. Děkuji. Navrhuji 23.00 hodin.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: 23.00. Pan poslanec Flek.
Poslanec Josef Flek: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, připojím se k řadě protinávrhů a poprosím o návrh na přerušení - protinávrh do 22.48. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: 22.48. Nyní pan poslanec Tesařík.
Poslanec Antonín Tesařík: Děkuji za slovo, paní předsedkyně, dobrý večer. Mně to teď úplně nejlíp nechodí, já jsem po operaci kolene a musím říct, že v předchozím hlasování jsem se prošel ne úplně příjemně. (Předsedající: Prosím návrh.) Předkládám protinávrh, a to přerušení do 22.50.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: 22.50. Nevidím žádný další - a vidím, paní poslankyně Peštová.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji a dávám protinávrh 18. 9., což jsou moje narozeniny, 2025. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: 18. 9. 2025. Pan poslanec Balaš. Prosím.
Poslanec Vladimír Balaš: Dámy a pánové, myslím si, že opravdu čas pokročil a že je možná čas na nějakou procházku na zdravém vzduchu.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Omlouvám se, pane kolego, ale já vás ani neslyším. Prosím, kolegyně a kolegové, o ztišení.
Poslanec Vladimír Balaš: Dámy a pánové, čas pokročil, myslím si, že je dobře projít se na zdravém vzduchu, čerstvém, a navrhuji přerušení do 23.30. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: 23.30. Děkuji. To je z protinávrhů vše. Neeviduji zájem o odhlášení, ale mám tady faktickou poznámku pana poslance Balaše, což je právě zřejmě, předpokládám, to, které bylo teď využito.
Nyní tedy budeme hlasovat o návrzích, tak jak byly předneseny, nejdříve tedy od posledního návrhu.
Pan poslanec Balaš navrhl přerušení tohoto bodu, projednávání tohoto bodu, do 23.30 hodin.
Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 22 této schůze je přihlášeno 141 přítomných, pro 7, proti 75. Návrh nebyl přijat. ***
