(19.00 hodin)
(pokračuje Kamal Farhan)
Samotné hodnocení zdravotnických technologií je proces, který se opírá o vědecké důkazy a který příslušným orgánům umožňuje určit relativní účinnost nových či stávajících zdravotnických technologií. Hodnocení zdravotnických technologií se zaměřuje zejména na přidanou hodnotu zdravotnické technologie v porovnání s jinými, novými či stávajícími zdravotnickými technologiemi.
Veškerá materie právní úpravy je již obsažena ve výše uvedeném evropském nařízení. To je přímo aplikovatelné, tudíž nevyžaduje slovo od slova přepis do českých zákonů, jen je potřeba upravit to, co nařízení nechává na uvážení členských států. V zásadě je tam potřeba pouze stanovit, který z českých státních orgánů bude členem evropské koordinační skupiny pro hodnocení zdravotnických technologií, a tedy který z orgánů bude plnit úkoly stanovené nařízením. Za členy koordinační skupiny pro hodnocení zdravotnických technologií vládní návrh zákona navrhuje stanovit Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ministerstvo zdravotnictví je ústředním správním orgánem pro oblast zdravotních služeb, Státní ústav pro kontrolu léčiv pak klíčový pro oblast humánních léčivých přípravků. Navíc SÚKL byl doposud zástupcem v projektu EUnetHTA zabývajícím se přípravou metodik, které budou v praxi používány i v rámci společného klinického hodnocení podle nařízení, a může tak uplatnit nabyté zkušenosti.
Koordinační skupina pro hodnocení zdravotnických technologií bude tedy evropský pracovní orgán, který se bude sestávat z odborníků z ministerstev či lékových agentur napříč Evropskou unií, a jejich cílem bude společně zhodnotit relativní účinnost nových léků a zdravotnických prostředků, a to takových, které představují řešení neuspokojivých léčebných potřeb. Jsou první v dané kategorii, mají zásadní dopad na poskytování zdravotních služeb a mají významnou přidanou hodnotu. Jak je budou hodnotit, to stanoví přímo evropské nařízení. Výsledek hodnocení pak bude použit v národních procesech, například při stanovení maximální ceny a úhrady léků ze zdravotního pojištění v procesu správního řízení před Státním ústavem pro kontrolu léčiv.
Pokud žádné společné hodnocení provedeno nebylo, nic se nemění oproti současnému stavu a firmy musí předložit plnou dokumentaci v České republice. Pokud však lék prošel společným hodnocením, není nutné některé podklady, analýzy připravovat pro Českou republiku znovu a Státní ústav pro kontrolu léčiv použije výsledek společného hodnocení. To však k ničemu nezavazuje Českou republiku. Státní ústav pro kontrolu léčiv jen po ukončení procesu o stanovení ceny a úhrady musí do 30 dnů informovat evropskou koordinační skupinu, jak zohlednil společné hodnocení. Lhůta pro adaptaci končí 12. 1. 2025.
Krátce bych tady jenom ještě okomentoval, že novela je jednoduchá, což tady zmínil pan ministr, já s ním naprosto souhlasím, že je jednoduchá, pokud by byla přijata jako implementace a v tom stavu, v jakém je. Musíme si však uvědomit, že se jedná o novelu čtyřicetosmičky, takže v tuto chvíli souhlasím s panem ministrem, že je to jednoduchá novela, že pokud by měla vypadat takhle, že by měla hladce projít Sněmovnou, ale je avizováno už několik pozměňovacích návrhů. A já si myslím, že bude záležet, jak ty pozměňovací návrhy de facto ovlivní celý zákon jako takový. Ale to se dozvíme v druhém čtení, pokud opravdu budou podány, nebo nebudou podány. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. A vzhledem k tomu, že... Ano, vidím zde jednu faktickou poznámku. Pan poslanec Brázdil.
Poslanec Milan Brázdil: Budu velmi rychlý. Jenom když je to tak jednoduché, promiňte, ale nerozumím tomu, proč se to nedalo v devadesátce? Tím by žádné možnosti dávat tam nějaké pozměňováky nebyly. My bychom to na první dali a byl by klid. Ale tady pravděpodobně se něco chystá. Tak tomu nerozumím. Vždyť ta vláda to mohla dát do devadesátky a už dneska to mohlo být hotové. (Ministr reaguje mimo mikrofon.) Chybička. Pardon. Chybička.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji vám. Vzhledem k tomu, že nevidím někoho dalšího do rozpravy, tak tímto končím obecnou rozpravu. Pane ministře, máte zájem o závěrečné slovo? Nikoliv. Pan zpravodaj? Ano.
Poslanec Petr Fifka: Jenom tedy formálně podávám návrh na zkrácení lhůty na projednání mezi prvním a druhým čtením ve výboru o 30 dnů na 30 dnů.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Mám poznamenáno. Mezitím už jsem zagongoval, abychom se nezdržovali, a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání, přičemž rozhodneme nejdříve o garančním výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jakožto výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jakožto garančnímu? Nevidím nikoho. V tom případě přistoupíme k hlasování.
Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro garanční výbor jakožto výbor zdravotní? Kdo je proti?
Hlasování číslo 9, přihlášeno 144, pro bylo 104, nikdo nebyl proti. Přijato. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání zdravotnímu výboru jakožto garančnímu.
Žádný další návrh na přikázání k jinému výboru zde nemáme z organizačního výboru. Má někdo nějaký návrh? Nemá. V tom případě půjdeme na hlasování, které bylo... Ano. Vidím, že je zde zájem o odhlášení. Poprosím o přihlášení.
Budeme hlasovat za chvíli o zkrácení lhůty o 30 dní na 30 dní.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 10, přihlášeno 114, pro bylo 61, proti byl 1. Přijato.
Vyčerpali jsme vše z tohoto bodu. Děkuji vám za spolupráci a můžeme přejít k dalšímu bodu - bodu číslo 3.
3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 7/2002 Sb.,
o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 634/ - prvé čtení
Podotýkám, že tímto návrhem jsme se zabývali 19. dubna na 98. schůzi, kdy byla přerušena obecná rozprava. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr spravedlnosti - už vidím - pan Pavel Blažek a rovněž zpravodaj, pan poslanec Vladimír Balaš. Budeme tedy pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se přihlásil v tuto chvíli pan poslanec Sadovský. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Sadovský: Děkuji, pane předsedající. Já se omlouvám. Jenom, protože vím, že na minulém jednání byla přerušena paní poslankyně Válková, tak já samozřejmě nechám dokončit projev ji a pak budu pokračovat já.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Rozumím. Takže poprosím paní poslankyni Válkovou, poté pan poslanec Sadovský.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Děkuji i panu poslanci Sadovskému za jeho gentlemanskou přednost v tomto směru. Já tak můžu pokračovat ve svém přerušeném vystoupení.
Milé kolegyně a milí kolegové - a pane ministře, já jsem ho tenkrát přerušila, protože jste tady nebyl. A přece jenom jako významný kárný žalobce a navíc předkladatel tohoto tisku, tak si nedovedu představit, že by vás to nezajímalo, a já bych vás vlastně ochudila o možnost si vyslechnout i připomínky, které se k tisku vážou, takže jsem ráda, že nakonec i po dohodě tento bod byl přerušen.
Já vlastně jsem v úvodu toho řekla minimum, tak mi odpusťte, pokud to budete slyšet, někteří z vás, znovu, těch pár vět. Řekla bych, že to je novela, která zajímá zejména Ministerstvo spravedlnosti, soudce, státní zástupce, samozřejmě soudní exekutory a občany v případě, že buď mají pocit, který potom bude v průběhu kárného řízení potvrzen, anebo dokonce jsou si tím jisti, a také i v tomto případě se musejí spolehnout na výsledek kárného řízení, že jim byla způsobena škoda nesprávným úředním postupem, že došlo k porušení zákona o soudech a soudcích, že se soudce choval nevhodně. A je to něco, co je třeba prošetřit podle speciálního právního předpisu, kterým je zákon č. 7/2002, o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, pokud to není samozřejmě závažnější poklesek, delikt, který už by si vyžadoval projednání před soudem trestním. I to se může potom v průběhu toho řízení, budu tomu říkat zkráceně kárné řízení, prokázat a může to takhle skončit. Ale to je ten nejhorší možný případ. ***
