(18.00 hodin)
(pokračuje Milan Brázdil)

Tak prosím, ptám se, ta otázka v té mé faktické. Ano, měli bychom mít větší cíle. Vy jste ty cíle, vy už víte, jaké ty cíle chceme. Bude to tam? Když to dá někdo z nás pozměňujícím návrhem, vy budete proti. Vždyť se vám to nebude líbit. Ježíšmarjá, hnutí ANO zas cosi pochtívá. Dali jste to tam? Proč jste to tam nedali? Slibovali jste to. Já vím, že teď kolega Kaňkovský už do toho nechce vůbec ani zasahovat, už toho má dost. Chudák si odnesl taky svoje. Tak uděláte to, pane ministře, nebo to může někdo nachystat ve spolupráci s vámi?

Nic nechceme jiného, než aby ty provozy, ta odvětví medicíny, která to zvládnou, například záchranka, lékař, aby mohl pracovat 24 hodin a být potom víc se svou rodinou. Ne přesčasy, nic takového! Jenom to penzum hodin, které je potřeba na ten měsíc, odsloužil ve dvacetičtyřhodinových směnách, když bude chtít. Prosím vás, já se budu rád podílet, kdyby pan ministr Válek i s námi na tom spolupracoval, budu strašně rád, protože prostě vypadá to, že asi zákon o odměňování zdravotníků nebude. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji, všechny vás zdravím a poprosím dalšího s faktickou poznámkou - pan poslanec Janulík.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo. Já mám dvě připomínky. Jedna je, že se tady bavíme zejména o lidech 55 plus. Vy říkáte, že jste spustili portál. Nevím, jestli máte představu o tom, kolik lidí 55 plus je tak počítačově gramotných a zdatných, aby to prostě dokázali udělat přes ten portál. To je první poznámka. Čili zdaleka vám to nepokryje to spektrum, které byste chtěli, proto jste mluvil o těch, já nevím, 18 000 lidí, a tak dál. Čili tady bych asi upřel tu pozornost, protože ne každý je schopný to zrealizovat i v rámci rodiny elektronickou cestou. To za prvé.

Za druhé. Už mám alergii. Vy jste quinta esencia pokrytectví, protože vy jste seděl ve vládě. Mluvíte o osmi letech vlády. Ale v té první vládě jste seděl jako ministr a furt se tváříte, že ne. Ale my si to všichni pamatujeme, co jsme tady pamětníci, že jste seděl v té vládě. Tak si pořád nemyjte ruce jak ten Pilát, že jako vy nic, vy muzikant. Jako muzikant víte, že každému hrajou jenom chvilku. A vám také dohrajou! (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní je přihlášen pan místopředseda vlády Válek s faktickou. Poté se připraví s faktickou paní poslankyně Adámková a pan místopředseda vlády Jurečka.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Tak já jenom bych si dovolil odpovědět, vaším prostřednictvím, panu poslanci Brázdilovi. Teď já nevím, jestli tím "my víme, že ten zákon" jste použil plurál majestatikus, nebo mluvíte za ty, co vědí úplně všechno. Ale tak vy, ať už je to plurál majestatikus, nebo vy, co víte všechno, tak toto nevíte. Ten zákon se dvakrát projednával na Ministerstvu zdravotnictví, pan náměstek Policar, respektive vrchní ředitel, ho má nachystaný a poslal ho k připomínkování účastníkům, tak se jich zeptejte.

A 24 hodin nechce odborová organizace, nechce to Česká lékařská komora, dneska odborová organizace s placeným členstvím, kam vy jste kandidoval na místopředsedu, neúspěšně, nicméně kandidoval. A nechce to taky LOK! Tak to s nimi proberte, aby to chtěli, a já budu ten poslední, který by tomu bránil. Mockrát děkuju za spolupráci.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím dalšího přihlášeného s faktickou poznámkou a to je paní poslankyně Věra Adámková.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já mám malinkou noticku jenom k panu ministrovi. Pane ministře, samozřejmě jste ve vládě, předkládáte nějaké návrhy, my to zcela respektujeme, máte plné právo je tady obhajovat, to je v pořádku. Prosím pěkně, ale opravdu víme velmi dobře z historie, a mnohé věci k tomu říkají: nikdy nevstoupíte dvakrát do téže řeky. Čili to, co bylo a co se mohlo udělat v minulém období, jste mohli udělat taky! Já jsem neslyšela žádný návrh od vás, ani od strany lidové, ani od vás osobně. Jestliže víte dobře, že se to mělo zlepšit, tak proč jste to neudělali? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní místopředseda vlády, pan Marian Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Milé kolegyně, kolegové z hnutí ANO. Ale vy se teď chytáte do argumentační pasti. Já jsem tady za deset let ve Sněmovně nechodil a neříkal jsem a nekritizoval jsem nikoho v zákoníku práce. Já teď přicházím s návrhem, který minimální mzdu dostává na 47 % vůči průměrné mzdě. Tak si to ujasněme. A vy teď chodíte a kritizujete to, ale nikdy jste to nenavrhli. Ale já jsem to nikdy nekritizoval, já jsem naopak často byl s Pavlem Bělobrádkem ve sporu s vaším předsedou Andrejem Babišem, který, chápu, asi tenkrát hájil spíše svoje firmy, kdy jsme chtěli vyšší minimální mzdu společně se sociálními demokraty, a vy jste to nechtěli. Respektive Andrej Babiš to nechtěl. Tak si to argumentačně srovnejte. Já teď přicházím s návrhem, který to posunuje na nejvyšší hodnotu v historii této země. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že byly vyčerpány všechny faktické poznámky, tak poprosím v tuto chvíli posledního řádně přihlášeného do rozpravy a to je pan poslanec Martin Kolovratník.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý podvečer. Pane ministře, když tady mluvíte o těch argumentačních zaškobrtnutích nás z ANO, a že si to prý máme srovnat mezi sebou, tak já bych to směřoval spíše k vám. Vy jste tady před chvílí plamenně hovořil o tom, jak pomáháte odborům, co všechno dobré děláte tady v té slavné vládě, jak pomáháte sociálnímu dialogu. No tak jestli si dobře pamatuju, v tom vašem slavném daňovém balíčku jste sebrali daňové zvýhodnění příspěvku odborářům, zaměstnavatelům jste ho nechali. Takže vy něco jako hezkého říkáte, pak si asi dupne odéeska, a už je to jinak. Takže možná to je a bude stejné jako tady s tou novelou toho vašeho zákona, že jste to asi možná na začátku myslel dobře, ale dopadne to tak, jak už to u téhle vlády známe - špatně. Že si někdo, a v tomto případě odéeska, topka, na vás, pomalu se rozpouštějící KDU-ČSL, dupne a vy vezmete zpátky. Přesně, jak to bylo u toho daňového zvýhodnění, pro které jste vy z KDU-ČSL také hlasovali. Tak si prosím na tohle vzpomeňte.

Já tady chci vystoupit jako místopředseda hospodářského výboru, tak vás možná, kolegyně a kolegové, překvapím, za hospodářský výbor bych možná měl, mohl hájit zaměstnavatele, hájit ty pravicové myšlenky, v uvozovkách, které v téhle novele jsou, ale nebudu to dělat. A to, co tady nezaznělo - jsem rád, že tu jsou zástupci Českomoravské komory odborových svazů. Zdravím je tímto na balkon, jsou trpěliví, jsou tady někde od těch 14, 15 hodin, a je to pro ně zásadní, je to pro ně důležité už teď v prvním čtení. A vím, že velmi pečlivě sledují a budou sledovat vaše slova, pane ministře.

Tak dvě témata. Ta slavná výpověď bez uvedení důvodu. No, je to hezké. Tady bych vás vlastně mohl pochválit, že jste to do toho zákona nakonec nedal, že jste to na vládu nepřinesl. A ejhle, už to vidíme v médiích, jak se tady bude shánět podpora napříč Poslaneckou sněmovnou. Tak to vám tedy chci říct, že za hnutí ANO s námi nepočítejte, nic takového nikdy nepodpoříme. A teď se ptám po těch motivech. Když jsem se informoval, když jsem si to zjišťoval, proč to tady kolegové z ODS vůbec zkoušejí, takovou věc, proč chtějí prosadit do zákona výpověď bez udání důvodu. A já mluvím s těmi zaměstnavateli jako zástupce hospodářského výboru. S Karlem Havlíčkem jezdíme velmi často po republice, setkáváme si s podnikateli malých firem, středních, velkých. Víte, ti velcí, slušní a féroví takovou věc nechtějí. Oni chtějí mít zaměstnance jako své partnery, být jim seriózním, přátelským parťákem. Byli jsme v tomto týdnu ve Zlíně už před včerejším zahájením kampaně, už v úterý jsme se tam setkávali ve Zlíně s tou baťovskou tradicí. Tam by si nikdo nic takového nedokázal představit.

Mimochodem, když půjdeme přímo k faktům, k věcným faktům, přátelé - vždyť přece takovou věc už v zákoně máme. Zákon dneska jasně říká, že když se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodne, když se rozejdou dohodou, tak to mohou učinit s odstupným 12 měsíců, 24, jakékoliv množství. Když se dva dohodnou, tak prostě lze odejít. To už v zákoně je. A vy, co chcete vymýšlet? Že tam dáte nějaké číslo, třeba šest měsíců že se bude platit? Pak si někdo z ODS řekne: Není to málo, Antone Pavloviči? Dejte 12. Vlastně ne, odéeska bude říkat, že to je moc, a bude chtít méně. Vy budete možná říkat, že je to moc. No tak samozřejmě že každý z těch zaměstnavatelů, pokud byste nedej bože něco takového prosadili, vždycky půjde na to minimum. Je to asociální a je to amorální nápad. Jak vůbec v 21. století můžete s něčím takovým přijít? ***




Přihlásit/registrovat se do ISP