(17.00 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
Tato transpoziční novela zákoníku práce tedy v tom svém finálním výsledku po projednání vládou jasně říká, že minimální mzdu v České republice chceme v budoucnu stanovit na hodnotu 47 % vůči mzdě průměrné. Připomenu, že Česká republika dlouhé roky - dlouhé roky, za posledních 15, 20 let, měla výši minimální mzdy vůči průměrné mzdě někde v intervalu kolem 31 až zhruba 39 %. To byl dlouhá léta daný stav. Jsme v roce 2024, kdy jsme na hodnotě 41 % výše minimální mzdy vůči průměrné mzdě. Už ten letošní rok vlastně byl stanoven tak, že jsme ho navýšili nařízením vlády ještě bez platnosti tohoto zákona, ale už zároveň v té dohodnuté výši, ke které postupně chceme směřovat. To znamená tak, abychom byli schopni vždycky předvídatelně stanovit na základě průměrné mzdy tu hodnotu pro ten další rok, se kterou budou moci jasně dopředu a transparentně počítat jak odbory, zaměstnanci, tak především zaměstnavatelé, kteří tuto částku musejí dokázat zajistit, vyplácet. Předejdeme tím těm roky trvajícím nedůstojným diskusím o tom, že vlastně dohoda mezi zaměstnavateli a odbory nebyla možná, tu se v České republice za těch 30 let nikdy nepodařila dohodnout, nakonec vlastně o tom musela rozhodnout vláda svým rozhodnutím. Byly zde roky, kdy se prakticky minimální mzda nezvyšovala nebo se zvyšovala minimálně, neadekvátně, a bylo to vždycky komplikací v rámci sociálního dialogu.
My jsme u tohoto mechanismu zároveň také pamatovali na to, že když přijde nějaká mimořádná situace v rámci ekonomického cyklu, pak je možné, aby jakákoliv vláda v budoucnu toto nějakým způsobem promítla do té výše minimální mzdy, ale to opravdu ve velmi vážných a oprávněných důvodech. To znamená, my teď v příštích letech, do roku 2029 budeme každý rok postupně navyšovat hodnotu minimální mzdy o 1,2 procentního bodu, tak abychom v roce 2029 dosáhli hodnoty 47 % výše minimální mzdy vůči mzdě průměrné.
Tato novela zákoníku práce také potom obsahuje i úpravu, která se týká minimálních zaručených mezd, kdy pro ten soukromý sektor tedy tu mzdovou oblast minimální zaručené mzdy rušíme, minimální zaručené mzdy ponecháváme pro veřejnou platovou část v České republice. S tím, že nárůst té minimální mzdy bude vytvářet poměrně velký tlak na obecný růst mezd i platů na pracovním trhu v České republice. Pokud jde o ponechání té minimální zaručené mzdy ve veřejné sféře, tedy platové oblasti, tady se bude snižovat ten rozsah osmi skupin prací na čtyři skupiny s tím, že bude upraveno to, že ta čtvrtá skupina, ta nejvyšší, bude 1.6násobkem minimální mzdy.
Také se v rámci této novely navrhuje upravit ještě i některá ustanovení, která se týkají kolektivního vyjednávání, to znamená, nastavujeme tady postup odstranění blokace kolektivního vyjednávání za situace vícero odborových organizací u zaměstnavatele, tak aby nedocházelo k tomu, co se děje v privátní, ale i veřejné sféře, kdy jedna naprosto minoritní odborová organizace blokuje kolektivní dohodu, kterou ty ostatní odborové organizace chtějí přijmout, uzavřít, ale není to v současné právní úpravě vlastně možné. Zároveň také zvýšení pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami rozšířením aplikace kolektivní smlouvy vyššího stupně na více zaměstnavatelů působících v příslušných odvětvích a stanovení možnosti poskytovat státní příspěvek na sociální dialog vedle celostátní a krajské i na odvětvové úrovni. To jsou tři opatření, která se v této novelizaci věnují opatření na podporu kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu.
Pak se také upravuje ještě nad rámec této řekněme povinné transpozice zrušení povinnosti zaměstnavatele vytvářet písemný rozvrh čerpání dovolené, takzvaný plán dovolených. Tento požadavek vzešel právě z těch jednání pracovních skupin a je také kvitován jako krok, který povede ke snížení byrokratické zátěže.
Z podnětu Ministerstva spravedlnosti se navrhuje ještě přiznání dodatkové dovolené pro zdravotnické pracovníky nově zřízené státní příspěvkové organizace, kteří budou poskytovat zdravotní služby vězněným osobám, a pro zaměstnance Probační a mediační služby, kteří jsou v přímém styku s obviněnými a odsouzenými.
Plánovaná účinnost byla původně navržena na 1. červenec roku 2024, to se s ohledem na posun a drobné zpoždění v legislativním procesu bude muset následně upravit pozměňujícími návrhy, tedy předpokládám asi posun o jeden, maximálně dva měsíce této účinnosti.
Tolik stručné uvedení a představení této novely, která řeší stanovení minimální mzdy v našem právním řádu. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Jenom pro pořádek, s faktickou poznámku se přihlásila paní poslankyně Ivana Mádlová, ale vzhledem k tomu, že neprobíhá diskuse, tak vás odmažu, protože zatím jsou úvodní slova k tomuto tisku a můžete se přihlásit až do probíhající rozpravy.
Děkuji vám. Nyní požádám, aby se ujala slova zpravodajka pro prvé čtení, poslankyně Pavla Golasowská. Máte slovo, paní zpravodajko.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr tady docela podrobně představil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Nicméně dovolte mi alespoň krátké shrnutí.
Takže návrh zákona provádí transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2022/2041 ze dne 19. října 2022, o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii. Návrhem zákona dojde zejména ke změně zákoníku práce, zákona č. 251/2005 Sb. a zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.
Dále, jak jsme už tady slyšeli, zavádí se valorizační mechanismus minimální mzdy a zavádí se také opatření na podporu kolektivního vyjednávání, to je ta transpoziční část návrhu zákona. Také se navrhuje upravit právní úpravu minimální zaručené mzdy v § 112 zákoníku práce a zavést zaručený plat. A také se navrhuje vypustit z § 217 odst. 1 zákoníku práce povinnost zaměstnavatele vyhotovovat písemný rozvrh čerpání dovolené za účelem snížení administrativní zátěže zaměstnavatele.
Jak už tady pan ministr zmínil, bude důležité posunout datum účinnosti, protože to bylo původně plánováno na 1. července 2024 a z časových důvodů toto nebude možné.
Dále bych chtěla říct, že doporučuji tento návrh k dalšímu projednání ve výborech, zejména ve výboru pro sociální politiku.
A také bych ještě chtěla říct, že vzhledem k potřebě, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tak navrhuji, aby podle § 91 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny bylo schváleno zkrácení lhůty pro projednání ve výborech o 22 dnů, to je z 60 na 38 dnů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, paní zpravodajko. Já jsem se váš návrh poznamenal, jenom poprosím, abyste ho pak ještě jednou přednesla v obecné rozpravě.
Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji šest přihlášek a jedno přednostní právo, respektive paní poslankyně Lucie Šafránková je stanovena, aby přednesla stanovisko klubu SPD k sněmovním tisku 663. Paní poslankyně Šafránková, máte slovo s přednesením stanoviska klubu. Prosím.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, za poslanecký klub SPD chci dopředu sdělit, že nemůžeme v žádném případě podpořit tento vládní návrh zákoníku práce v podobě, ve které nám byl předložen, a těch důvodů je několik. My obecně velmi vítáme myšlenku zakotvit do zákoníku práce valorizační mechanismus způsobu a tempa zvyšování minimální mzdy. Ostatně valorizační mechanismus dlouhodobě navrhujeme. Ovšem vládní návrh této valorizace je velice nekonkrétní a umožňuje různé způsoby realizace, přičemž proces zvyšování minimální mzdy ponechává ve velké míře stále na rozhodnutí, čili ve vůli, vlády. Proto za poslanecký klub SPD navrhuji vrátit tento návrh zákona vládě k přepracování. Děkuji.***
