(13.00 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)

Kamenem úrazu byly povinné kvóty. Odpor států, mimo jiné střední a východní Evropy. Nakonec stejně ty povinné kvóty jako takové nejenom díky odporu států, legitimnímu, střední a východní Evropy, ony narazily na problém v praxi. Například existovala dohoda s Bulharskem, které se uvolilo přijmout 1 000 lidí, nakonec jich do Bulharska dobrovolně přišlo 16. Ukázalo se, že koncept povinných relokací je nefunkční.

Jenom jedna poznámka. Povinné relokace umožňuje současný legislativní stav. Ještě jednou opakuji: povinné relokace umožňují ta pravidla, která platí dnes, nikoliv navrhovaný a Evropským parlamentem schválený migrační pakt. Zároveň s francouzským a naším předsednictvím se podařilo přimět zbytek Evropy, že státy nebudou mít žádné povinné relokace, nebudou, a že si budou moci vybrat ze způsobů solidárního řešení. A jedině takový systém je realistický a potenciálně do budoucna i funkční.

Pár věcí, které migrační pakt obsahuje, a myslím, že tady je schválně kolegové přede mnou vůbec nezmínili, a tyhle věci mohou být poměrně velmi užitečné.

Hraniční procedura. Lidé, kteří nesplňují pravidla pro udělení azylu, například pocházejí z bezpečných zemí nebo ze zemí naopak vzdálených a mohli si požádat v nejbližší bezpečné zemí, tak tihle lidé budou povinně umístěni do detenčních zařízení. Detenční zařízení a povinná detence příchozích je něco, co obsahuje až nové pravidlo obsažené v migračním paktu. Jednoznačné zpřísnění. Státy na vnější hranici s nimi následně budou muset vést povinné zrychlené návratové řízení. Povinné zrychlené návraty přímo od hranic. Klíčové je i to, že z právního hlediska, a to je nová věc, takzvané no-entry, nejsou tito migranti vůbec považováni za ty, kteří vstoupili na území Evropské unie. Z detenčních zařízení budou vraceni rovnou zpět do země původu. Znovu - nejsou považováni za ty, kteří vstoupili na území Evropské unie. Zcela nová situace. Zpřísňuje se i tlak na země s vnější hranicí, aby nepouštěly migranty dál do Unie, jak se často dnes děje. Pokud totiž státy nebudou dodržovat hraniční proceduru, nebudou oprávněny žádat o relokace, nezískají finanční příspěvky v rámci solidarity a nezískají potenciálně ani tu materiálně-technickou pomoc.

Zlepšuje se screening a kontrola migrantů. Budou se jim povinně nabírat biometrické údaje, které samozřejmě usnadní další postup, pokud dojde k sekundárním pohybům těchto lidí po území Evropské unie. Ty by měly být minimalizovány, a pokud k nim dojde, daná osoba bude mít v této zemi zaručeny jen velmi minimální standardy, v podstatě nezbytné životní minimum.

Důležitý je i princip spolupráce všech zemí Evropské unie na řešení problému. Už se nebudou podílet jen státy na vnější hranici - Maďarsko, Balkán, Itálie, Řecko, Španělsko, Polsko, Slovensko na východě, Česko. Nebudou závislé ad hoc na pomoci ostatních, protože ta pomoc dostává konečně nějaký systém a řád. A to je dobré nejen pro Unii jako celek, ale i pro nás. Černý scénář Putinova postupu - další migrační vlna z Ukrajiny. Budeme první, kdo bude vyžadovat solidární mechanismus. Budeme první, kteří budou žádat o pomoc, že nezvládáme už přijmout žádné další lidi, protože jsme vrcholně vytíženou zemí i v přepočtu na obyvatele v rámci Evropské unie. Solidarita je flexibilní a jednotlivé státy si mohou vybrat její způsob, jakým ji budou poskytovat: finanční prostředky, relokace nebo poskytování materiálně-technického zabezpečení.

Podívejme se na to, co tam opravdu je, a nevybírejme jenom ty části, které se nám hodí. Tento systém funguje i dnes, nově ovšem bude mít právní rámec. I dnes Česká republika vydává finanční prostředky na solidární postup v rámci migrace. V žádné fázi nejsou povinné relokace.

A pokud už se tady odvoláváte na tweet paní eurokomisařky Johansson, tak já si dovolím totéž. Začala paní kolegyně Dostálová, tak ať víme, o čem se píše. Můžete se přesvědčit o tom, že ten překlad z angličtiny je doslovný. Cituji: Pravidla dohodnutá v paktu o migraci a azylu nevyžadují povinné relokace, a to ani v případě krize. - Já nevím, můžete zpochybňovat moje slova, můžete říkat, Rakušan tady lže, Fiala tady lže, to se vám určitě hodí do té předvolební rétoriky! Já tady cituji autoritu, která reprezentuje Komisi, reprezentuje oficiální výklad tohoto dokumentu, a já myslím, že ta slova zní celkem jednoznačně. Takže paní kolegyně Dostálová se ta slova paní eurokomisařky pokoušela otáčet proti mně. Já se ještě dostanu časem k tomu, že naopak to moje dlouhodobá tvrzení potvrdí.

Tady se mluví o tom, že pašeráctví se legislativně neřeší. Pašeráctví se samozřejmě legislativně řeší. A to je také nová věc, která v migračním paktu bude obsažena.

Bylo tady řečeno: migrační pakt je legislativní instrument. Migrační pakt není jenom legislativa. Migrační pakt stanovuje celou řadu nelegislativních opatření, a když nás tady vyzývá pan předseda Babiš "jednejte!" - no jistě, jedná se s Tureckem, Egyptem, nově Tunisko, které tady zmínil, tam už je mimochodem memorandum - nemá správné informace. Mauritánie, to je to, kde se v současné době jedná. A víte, kam jdou ty peníze z toho solidárního příspěvku, o kterém tady mluvíte? Kdy vy ho vydáváte jako výkup jednoho migranta, kterého si koupíte, vykoupíte se, výpalné a podobné termíny? Ne. Ty peníze jdou právě do toho solidárního mechanismu, aby se pomáhalo například třetím zemím, aby jim Evropa měla co nabídnout. Pokud my chceme externalizovat migraci, dostat ji za hranice Evropské unie, tak těm zemím musíme něco nabídnout. Musíme jim nabídnout politickou, ekonomickou, případně humanitární pomoc. A na to jsou potřeba finanční prostředky. A tyhle finanční prostředky budou samozřejmě čerpány i z toho solidárního finančního mechanismu, který se tady vytváří. Takže neposouvejte prosím ty informace dál.

Další dezinformací, kterou používáte často, i paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedkyně, která mi tady drží ten papír, používá, že je tam někde napsáno 20 000 eur. Pojďme si ten pakt prolistovat a pojďme najít prosím vás částku 20 000 eur. Žádný takový přepočet pakt neobsahuje. Pakt obsahuje čísla v podobě minimálního počtu 30 000 relokací a minimálně 600 milionů eur finančního příspěvku, což je indikativní návrh pro Evropskou komisi, což není součást legislativního textu migračního paktu. Tak tady doufám, že se na tom shodneme.

Nicméně samotné členské státy se finálně rozhodují o tom, jak solidarita bude vypadat a že je solidarita přirozená, normální a je základem toho, jak v Evropě uvažujeme, a my z té solidarity od našeho členství v Evropské unii jenom konzumujeme. Tady konzumujeme evropskou solidaritu po dvacet let a teď nás vyděsí jenom to, že je někde použito slovo solidarita, kterou si ještě ke všemu můžeme vybrat? O té konečné výši i podobě solidarity vždycky rozhodují jednotlivé státy. Jednotlivé státy, a to tady také nikdo neřekl, vždycky přijdou s tím, že ony samy navrhnou, jakým způsobem se na tom solidárním mechanismu budou podílet. Rozhodnutí Rady, tedy členských států, o podobě a výši solidarity bude aktivováno, jen když bude potřeba, dojde v některých státech k takzvanému migračnímu tlaku či nastane migrační krizová situace. To je potřeba si také uvědomit. A vždycky o tom bude rozhodovat ten členský stát, který navrhuje. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP