(12.00 hodin)
(pokračuje Ivan Adamec)
A já si myslím, že cesta, která je zvolena, a možná ode mě to bude znít nezvykle, já bych také chtěl poděkovat Ministerstvu průmyslu a obchodu, že pracuje na těchto zákonech, i panu ministrovi, protože fakt to není jednoduché, a věřme tomu, že pokud se nám podaří teď doschválit celý ten systém obnovitelných zdrojů, pak dotáhnout do konce transformaci z uhlí na obnovitelné zdroje a na plyn, tak že prostě Česká republika opět bude hrát prim v evropské společnosti. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nikdo další se nehlásí, v tom případě končím obecnou rozpravu.
Ptám se, zda chcete závěrečné slovo? Pan ministr? Pan zpravodaj? Není tomu tak.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu a já se ptám, zda někdo navrhuje jiný garanční výbor? Nevidím. V tom případě zahájím hlasování.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu? Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování s pořadovým číslem 166, přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro 128, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Já se ptám, zda jsou zde další návrhy k přikázání jiným výborům? Žádný takový návrh nevidím.
Poslední návrh, který padl v rozpravě, bylo, abychom prodloužili lhůtu na projednání o 10 dnů na 70 dnů.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s prodloužením lhůty o 10 dnů na 70 dnů k projednání? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 167, přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro 134, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto návrhem jsme vyslovili souhlas a projednání jsme prodloužili o 10 dnů na 70 dnů.
Tím končím projednávání tohoto bodu a předám řízení schůze.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: A já vám přeji všem pěkné poledne.
Jsme u bodu číslo
21.
Vládní návrh zákona o veřejných kulturních institucích
a o změně souvisejících zákonů (zákon o veřejných kulturních institucích)
/sněmovní tisk 654/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr kultury Martin Baxa a já ho prosím, aby se ujal slova. Děkuji.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Dobré poledne, milé kolegyně, milí kolegové, dámy a pánové. Já jsem byl ve středu vyzván Poslaneckou sněmovnou, abych se účastnil osobního projednání tohoto návrhu. Tuto výzvu jsem vyslyšel, zkrátil jsem svou zahraniční pracovní cestu do Benátek nad Benátské bienále, a tak mi jenom dovolte, abych se s vámi podělil o jeden úspěch, který j, bych řekl velmi podstatný pro českou kulturu. Naše prezentace na 60. jubilejním ročníku Benátského bienále si myslím, že je skvělá svým obsahem. Projekt mezinárodně uznávané umělkyně Evy Koťátkové velmi zaujal, ale je také významná tím, že se nám podařilo během velmi krátké doby na základě domluvy různých aktérů, včetně slovenské strany, uvést prozatím v provizorní fungování náš pavilon. Máme velké privilegium, že pavilon Česko-Slovenska, jak byl zřízen, stojí v samém středu areálu Benátského bienále v Giardini vedle pavilonu francouzského, německého a britského, a mohli jsme tady tuto prestižní událost pro výtvarný provoz i celou českou kulturu absolvovat v tomto prostoru. Tak tolik jenom na úvod.
A nyní k meritu věci. Dovolte mi, milé kolegyně, milí kolegové, abych ve stručnosti uvedl vládní návrh zákona o veřejných kulturních institucích. Návrh byl zpracován v souladu s programovým prohlášením vlády, ale současně - to bych zdůraznil, protože budu na konci navrhovat nevelké, ale přece jenom určité zkrácení lhůt - je tento návrh jedním z milníků cílů Národního plánu obnovy, konkrétně tedy k zajištění víceletého a vícezdrojového financování kultury. Naplňujeme tedy programové prohlášení vlády i Národní plán obnovy.
Předložený návrh zakotvuje zcela nový typ právnické osoby - veřejnou kulturní instituci. Půjde o typ subjektu, jehož přínosem bude zejména možnost vícezdrojového a víceletého financování veřejných kulturních služeb, zajištění účasti odborné veřejnosti na řízení a tím související omezení možných politických zásahů do činnosti kulturní instituce a také velkou flexibilitu, kterou zejména instituce živého umění určitě využijí a volají po ní.
Zřizovatelem VKI bude moci být buď stát, nebo územní samosprávný celek, popřípadě více územních samosprávných celků dohromady. Jedná se zde o variantu, kdy by veřejnou kulturní instituci spoluzakládalo město a kraj. V čele VKI bude stát ředitel jmenovaný správní radou složenou alespoň z jedné třetiny ze zástupců odborné veřejnosti. Veřejná kulturní instituce bude financována ze strany zřizovatele podle finančního plánu. Finanční plán může být sestaven maximálně na čtyři roky. Může být ve zřizovací listině doba kratší, ale to je podle našeho názoru doba optimální, a na základě finančního plánu bude veřejná kulturní instituce řízena podle každoročně schvalovaného rozpočtu.
Činnost VKI bude moci být smluvně financována na období až tří let i územními samosprávnými celky nebo státem, kteří ji nezřizují. To znamená, bude-li například veřejná kulturní instituce spoluzaložená městem a krajem, stát může uzavřít maximálně tříletou smlouvu na takto dlouhodobější podporu její činnosti.
VKI bude hospodařit s vlastním majetkem, ať už vloženým zřizovatelem, nebo získaným v rámci vlastní činnosti, v případě VKI zřízených samosprávami i majetkem svěřeným, který zůstává v majetku zřizovatele. Zvláštní kategorií vloženého majetku je takzvaný majetek chráněný. Dispozice s takovým majetkem ze strany VKI je omezena, a to s ohledem na hodnotu, kterou takový majetek bude mít, ale i v kontextu toho, že se bude jednat především o kulturní památky, sbírky muzejní povahy nebo knihovní fondy, tak se jedná o druh ochrany, který vlastně umožňuje reálnou transformaci i paměťových institucí na VKI, aniž by mohly vznikat obavy o osud tohoto jádra jejich činnosti. Stávající příspěvkové organizace v oblasti kultury bude možno transformovat na VKI bez přerušení právní kontinuity, a to výlučně na základě rozhodnutí zřizovatele příspěvkové organizace.
Návrh byl předmětem velkého množství připomínek zejména v oblasti majetkoprávní a také v oblasti pracovněprávních vztahů. Obava o nastavení pracovněprávních vztahů byla v návrhu odstraněna tím, že odměňování bude na bázi platů. O ochraně majetku, s nímž bude VKI nakládat, už jsem hovořil. Klíčovým bodem je institut chráněného majetku.
Veřejná kulturní instituce je koncipována jako alternativa k příspěvkovým organizacím, na druhou stranu jsou zejména pro oblast paměťových a sbírkotvorných institucí příspěvkové organizace v danou chvíli rozhodně vyhovující, v každém případě není účelem zákona povinná transformace příspěvkových organizací na veřejné kulturní instituce. Tento návrh zákona je v každém případě určitým kompromisem různých očekávání odborné veřejnosti i samospráv, vychází z limitů, které dává stávající legislativa, ať už se týká oblasti majetkové, nebo finanční. My nechceme nahrazovat příspěvkové organizace, jedná se o variantu alternativy k nim, ale jsme přesvědčeni o tom, že doplnění spektra institucí vhodných pro poskytování veřejných kulturních služeb zejména v oblasti živého umění, veřejná kulturní instituce bude znamenat velký přínos. ***
