Já si myslím, že se neshodneme na celkovém řešení. Vy volíte spíš zafixování současného stavu, my si myslíme, že bychom měli převzít osvědčené a v zahraničí prověřené řešení. Samozřejmě, naším hlavním cílem je vytáhnout lidi ze šedé ekonomiky, vrátit je na řádný trh práce tak, aby to byl plus i pro veřejné rozpočty, tak, aby byly zvýšené daňové a sociální odvody, zdravotní pojištění, a byl i nižší nárok na výplatu sociálních dávek. U jednoho nezaměstnaného se odhaduje, že ta cena je v průměru 230 až 290 tisíc ročně - přímé náklady a také ztracené příjmy, přičemž kdyby se nám jenom 10 000 lidí podařilo vytáhnout zpátky na běžný trh, tak se bavíme o tom, že řádově můžeme získat 2, 2,3 miliardy pro veřejné rozpočty.

Pokud tady bylo opakovaně zmíněno, že to je v podstatě morální hazard, že se tady nějakým způsobem nepřitvrzuje a že vlastně to jenom zjednodušujeme a zlehčujeme pro ty dlužníky a jak se to překlonilo všechno. Tak nevím, jestli jste ten zákon četli vůbec, když říkáte, že se nezpřísňují požadavky pro dlužníky. Je potřeba říci, že dochází - ano - ke zkrácení lhůty na tři roky, což v jedné části vychází z implementace, ale i v té druhé části pro spotřebitele to taktéž doporučuje Evropská unie, a v mnoha zemích jako Německo, Polsko, Rakousko to funguje, je to tady u nás v okolí a v podstatě nejsme žádným ostrovem, pokud tuto věc chceme. Ale vy to možná nechcete. Vy prostě chcete nechat lidi v tom dluhovém otrokářství, nechat je v těch exekucích ležet dál a neumožnit jim vymanit se z této pozice.

Takže myslím, že došlo k velmi významným zpřísněním požadavků na dlužníka. Je tady zvýšený dohled insolvenčního správce, aby uspokojil věřitele v nejvyšší možné míře, posiluje se opatření proti zneužití oddlužení ze strany nepoctivého dlužníka, dlužník musí využívat svůj potenciál. Hrozně důležitý aspekt je, že ten zákon staví na tom, že soud vezme v úvahu schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka, obdobně jako u výživného. To je osvědčený případ, který tady máme a který se použije vlastně i v oddlužení. Takže právě soud by měl individuálně posoudit, jak velké částky dosáhne. Někdo může dosáhnout 10% percentilu a někdo taky 70% percentilu v rámci průměrné mzdy. To si myslím, že je jen dobře, že to může soud posoudit a že soud to posoudí podle institutu, který je dlouhodobě znám v rámci institutu výživného, s kterým soudy umí pracovat.

Máme zde i sankční prodloužení oddlužení, máme tu větší flexibilitu, máme možnost prodloužit o rok při nesplnění podmínek, máme možnost přerušit vícekrát, a i po přijetí tohoto zákona, kdybychom to vzali i na vládní úrovni, budeme mít pořád jedny z nejpřísnějších podmínek v rámci Evropské unie. Patrně tady u nás je víc jestřábů. Tady před chvíli probíhaly takové námluvy. Přesně nevím, jestli opozice říkala, že my jsme koalice vlci a beránci. Tak nevím, jestli vy jste vlci, beránci, medvědi, to nechci hodnotit, vím, že to tady padlo. Přišlo mi to takové jako námluvy, které tady proběhly, proti tomu žádná věc. My tedy jsme zvyklí, že dohody dodržujeme a že s žádnými milenkami koketovat nebudeme jako Starostové a nezávislí.

Pokud bych ještě řekl, tady kolegyně řekla, velmi usilovně, a vnímám, že problém SVJ je poměrně významný, že tito nedobrovolní věřitelé - jak teď vznikl nový pojem - tam ten problém je opravdu reálný. My sami třeba jsme v nějakých jednáních říkali i to, že by mohlo dojít k tomu, že pohledávky ze SVJ by mohly být přednostními pohledávkami. Zatím jsme na té věci nenašli shodu, ale hledat řešení, jak jim pomoct, je určitě důležité.

Na druhou stranu, pokud se tady zviditelnili, a ten prostor, který byl k téhle skupině řečen, byl velmi výrazný, tak je potřeba si říct na rovinu, jaký je rozsah věřitelů v oddlužení - my se tady bavíme hlavně o oddlužení - a jaký je momentálně rozsah věřitelů v oddlužení. Takže v oddlužení tvoří 50 % finanční instituce nebankovního sektoru, 32 % banky, 8 % stát a 5 % všichni ostatní. Takže třeba o tomto problému, který tady bylo řečen, tak se bavíme třeba o procentu. Já ho považuji za závažný a byl bych rád, kdyby se našlo řešení. V případě družstevního bydlení si myslím, že může proběhnout poměrně normálně exekuce i na ten družstevní podíl. Samozřejmě v případě těch SVJ ten problém je s ohledem na chráněné bydlení výrazně významnější.

Zároveň bych ještě znova zopakoval tady pro kolegyni, že pokud má pocit, že se ochrana věřitele vůbec nezvyšuje, naopak jenom snižuje, tak je tam spousta věcí, které zvyšují třeba důraz na poctivost dlužníka, posilují se mechanismy proti nepoctivým dlužníkům - nedosáhne osvobození nebo mu bude odňato i po osvobození, i pokud poruší povinnosti v součinnosti, pokud vyjdou najevo okolnosti, že byl sledován nepoctivý záměr, možnost - jak jsem říkal - i prodloužit, bude posunuta z 10 na 12 let. Po osvobození se zvyšuje doba pro nové oddlužení. Opakované oddlužení, zvýšení doby bude na pět let, takže je tam spousta možností, jak to posunout.

Co si myslíme, že je důležité, aby se podařilo hlavně vytáhnout lidi zpátky na řádný trh práce, aby nám nezůstali v tom dluhovém otrokářství. Je pravdou, že v rámci třeba těch jednání je připraven pozměňovací návrh, který ještě dál posiluje práva věřitelů proti dlužníkům. Třeba jeden z těch významných bodů je - možná tady byl už zmíněn - že v případě čtyř a více exekucí se přistoupí k tomu dlužníku jako v oddlužení v tom smyslu, že se bude platit i z druhé třetiny, která byla momentálně jen pro řekněme přednostní pohledávky. Tohleto je třeba obrovský krok vůči věřitelům, ve kterém tohle v celkové částce významně pomůže, taktéž to, že by se měla zrušit odpočitatelnost manžela v případě základní nepostižitelné částky.

Takže je tady spousta věcí, které posilují věřitele vůči dlužníkům. Samozřejmě ten základní aspekt, který všichni vidíte v hlavě, že se jim to zkracuje na tři roky z pěti, který ale vychází z té implementace - to je pro vás asi červený hadr na bejka - ale v reálu, jak by to asi dopadlo? Kolik by nám tady vzniklo podnikatelů, kdybychom to vlastně nechali jenom na podnikatele a neumožnili jsme to spotřebitelům? Ale prostě v tomhle se naplňuje programové prohlášení vlády a to programové prohlášení navazuje na dobrou zkušenost v okolních zemích a není to nic, co je nějakým způsobem ujeté. Ujeté je spíš zafixovat současný stav, kdy ponecháme extrémní množství lidí v dluhovém otrokářství.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane předsedo. Vaše vystoupení vyvolalo poměrně velké množství faktických poznámek. Poprosím paní poslankyni Válkovou, poté pan poslanec Nacher, poté paní poslankyně Malá.

Poslankyně Helena Válková: Teď fakt nevím, čím mám začít, protože to byl takový gejzír podnětů, nápadů, hodnocení, komentářů, analýzy, ekonomiky, politiky, insolvence, odpovědnosti. Ale přece jenom mně dovolte, jsem povzbuzená, že kolega má takovouhle šíři záběru, tak já se jenom vyjádřím jednou větou - mám taky dvě minuty - jenom jednou větou k té jeho ekonomické poznámce.

Nejsem ekonomka, ale sleduji bedlivě, vím, že jako jediná země Evropské unie se Česká republika nedostala, pokud jde o ekonomiku, na úroveň před rokem 2019. Že za to může inflace, ví i někdo, kdo není ekonomem. Že tady tato vláda skutečně miliardy vyhnala lidem z peněženek, když to řeknu lidově a srozumitelně, právě tím v uvozovkách schopným ekonomickým vedením, protože klesly jak úspory nám starším lidem, tak samozřejmě příjmy, a to se odrazilo právě i na té stále velmi nízké spotřebě. To je jedna poznámka.

Druhá poznámka: pokud jde tedy o vlastní text zákona, tak my jsme to, pane poslanče, pane předsedo Cogane - myslím teď předsedu stálé komise a poslaneckého klubu, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo - nejen četli. My jsme to diskutovali s odborníky i s vaší skupinou S22, takže ty kritické připomínky nejsou jenom z našich úst jako politických oponentů, ale jsou podloženy konkrétní argumentací, která se strefuje do některých problematických míst. Nebo chcete zpochybnit, insolvenční soudci že nerozumí svému řemeslu? Tak já tedy v tomhle směru jsem pokorná, protože jsem nikdy insolvenční soudkyní nebyla a nejsem ani expertkou na exekuce, ale dovedu číst právní text. (Předsedající: Čas prosím.) Děkuji. ***