(20.10 hodin)
Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi tedy, abych vás informoval o průběhu projednání této novely ve vzdělávacím výboru. Konstatuji, že vzdělávací výbor nepřijal žádný pozměňovací návrh k tomuto zákonu a naopak mě pověřil, abych vás seznámil s jeho usnesením: vzdělávací výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby schválila sněmovní tisk 613 v předloženém znění. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášen nejprve pan poslanec Zdeněk Kettner, poté paní poslankyně Nina Nováková. Pana poslance tady nevidím, to znamená, že nyní je na řadě paní poslankyně Nina Nováková, a připraví se pan poslanec Helebrant. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ráda bych krátce - nebojte se, nebude to trvat půl hodiny ani deset minut - zdůvodnila pozměňovací návrh, který podávám spolu s panem poslancem Alešem Dufkem. Je to tedy pozměňovací návrh, ke kterému se potom přihlásím, pod číslem 4189.
Tento pozměňovací návrh nijak nemění účel novely vládního návrhu zákona, nemění ani logiku ani strukturu tohoto návrhu. Týká se výlučně terminologické otázky, a to označování právnických osob, které jsou zřizovány církvemi a náboženskými společnostmi. Musíme si říci, že od roku 2005 platí označování těchto právnických osob jako evidované právnické osoby. V tomto rejstříku k dnešnímu dni je už několik tisíc těchto evidovaných právnických osob. Nesmíme zapomenout, že zákon se týká svobody, jedné ze základních lidských svobod, a to je svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, a upravuje tu možnost pro každého, aby svoje náboženské vyznání projevoval. V platné novele od roku 2005 je asi dobré stručně říct, že od roku 2002 do roku 2005 se pro právnické osoby používalo označení církevní právnická osoba, a to je právě ten pojem, o kterém bych prosila v tom pozměňovacím návrhu, spolu s kolegou Dufkem, aby tento pojem nebyl znovu zaváděn.
Stručně vysvětlím. Církev a adjektivum církevní prostě etymologicky nemůžeme odpoutat od toho, že to je "ecclésia tu Kyriu" neboli shromáždění Pánovo, neboli je to společenství lidí, kteří se hlásí k božství Kristovu. Ostatní náboženská společenství rámcově toto označení církev vůbec neužívají. Že to není tak samozřejmé a že trošku problém je, si můžeme ukázat i na tom, že třeba Evropský soud pro lidská práva důsledně hovoří pouze o náboženských společenstvích a nepoužívá pojem církve. Je to prostě proto, že čas se nezastavil a každá země, každý stát - a evropské státy v zásadě na tom principu jsou postavené, jsou to pluralitní státy, které počítají s tím, že různé skupiny lidí se hlásí k nějakému vyznání, a teď by tedy byl asi nejvhodnější ten pojem - vyznání je konfese. Proto také se hovoří třeba o konfesním právu a pojem církevní právo je důsledně používán pouze pro vnitřní právo uvnitř církve, ale jinak je to právo konfesní.
My jsme zvolili a dlouhodobě používáme takové komplikované označení, a to jsou církve a náboženské společnosti. Mezi církvemi a náboženskými společnostmi žádný právní rozdíl neexistuje, ale, dámy a pánové, a to je důležité: rozumím tomu, že je logická snaha zjednodušit tohleto, církve a náboženské společnosti. My tedy dnes pro ta zařízení zřizovaná církvemi a náboženskými společnostmi používáme označení evidované právnické osoby. Je to sice logické, ale použít jako nadřazený pojem to "církevní" považuji za nesprávné a nevhodné. V současné době, kdy je registrováno mezi církvemi a náboženskými společnostmi, je to něco přes čtyřicet, tak už mezi těmito čtyřmi desítkami církví a náboženských společností je spolehlivá čtvrtina, která absolutně nesouvisí s křesťanským vyznáním, s jakoukoli denominací křesťanskou, a dokonce tihleti lidé, ale ti mají právo samozřejmě svoji konfesi, mají právo se k ní hlásit, a tato společenství mají právo jistě i zakládat nějaké právnické osoby.
Já řeknu třeba - v roce 2002 byla registrovaná Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, v roce 2015 vyšla Guru Hindu Mandir, v roce 2004 Ústředí muslimských obcí v České republice, v roce 2007 Buddhismus Diamantové cesty, v roce 2007 vyšla Nirmala Dharma, nebo v roce 2014 Společenství Josefa Zezulky, nebo Théravádový buddhismus, nebo v roce 2020 Společenství buddhismu v České republice a v roce 2022 náboženská společnost Slované, ryze deklarující pohanství. Všechna tato legitimní registrovaná náboženská společenství, všechny tyto registrované legitimní konfese vůbec s pojmem církev, s tím myšlenkovým konceptem církev, nepracují. Proto bych velmi prosila, aby - a teď, co je podstata toho pozměňovacího návrhu - neměnit to, co tam od roku 2005 je, čili ponechat název, označení evidovaná právnická osoba pro právnické osoby zřizované církvemi a náboženskými společnostmi. Třeba jednou přejdeme na pojem konfese a pak budeme hovořit o konfesním. Upuštěním od této změny dojde také k ušetření prostředků z veřejného rozpočtu, protože změna názvu sebou samozřejmě nese - a znovu říkám, je to na tisícovky těch právnických osob - náklady spočívající ve změně rejstříku evidovaných právnických osob a tak dále. Čili dokud - velmi souhlasím s touto novelou, podporuji ji - ale dokud nepřijdeme na nějaký vhodnější krátký název, doporučovala bych neměnit a ponechat pojem evidovaná právnická osoba. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Helebrant a poté pan poslanec Kettner. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Helebrant: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chci vás seznámit se dvěma pozměňovacími návrhy poslanců Jaroslavy Pokorné Jermanové, Margity Balaštíkové, Jany Hanzlíkové, Bereniky Peštové, Jiřího Maška, Evy Fialové, Petra Sadovského, Tomáše Helebranta, Františka Petrtýla a Michala Ratiborského k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 3/2002 Sb. A teď ho krátce odůvodním. ***
