(16.00 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
Můj druhý návrh je o zařazení tisku 618, který je v pořadu této schůze, a tady navrhuji pevné zařazení jako první bod zítřejšího jednání, což je 17. 4. Jedná se o návrh na vydání ústavního zákona o referendu, o nahrazení peněžní jednotky koruny české peněžní jednotkou euro, o korespondenční hlasování ve volbách a zrušení práva veta v Evropské unii a o přerozdělování migrantů v Evropské unii. Zde nepřekvapivě stanovisko vlády je negativní, nicméně vy všichni víte, že o těchto otázkách hnutí ANO 2011 organizovalo - a stále ještě není ukončena tato akce - petice, u kterých se během pouhých čtrnácti dnů podařilo bez problémů nasbírat více než 20 000 podpisů, a těch podpisů stále přibývá. Jsou to politické otázky, které zajímají české občany, které mají nebo mohou mít zásadní strategický dopad na směřování České republiky, a proto by si zasloužily, aby se k nim lidé vyjádřili.
Konání referenda o zásadních otázkách připouští čl. 2 odst. 2 ústavy, když uvádí, že ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo, a podobně čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod stanoví, že občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. K realizaci referenda o otázce obecného zájmu na celostátní úrovni je tedy zapotřebí ústavního zákona. My zde máme v Poslanecké sněmovně už delší dobu zákon o celostátním referendu. Zatímco občané České republiky mohou realizovat své ústavní právo v rámci obecního referenda, v rámci krajského referenda, celostátní referendum, které předpokládá ústava, nám stále chybí. Ta debata trvá celou dobu, co jsem poslancem v Poslanecké sněmovně, a to už bude jedenáctým rokem.
Vzhledem k tomu, že se nacházíme ve specifickém období, kdy stejná koalice vládne většinou v Poslanecké sněmovně, v Senátu a má příznivě nakloněného i prezidenta země, získává možnost doplnit tuto demokratickou mozaiku o vyjádření lidu přímo, jak předpokládá ústava, nový význam. Protože zjevně nejsme schopni pokročit v debatě o obecném celostátním referendu, připravil jsem spolu se spolunavrhovateli zákon, který je nyní veden jako tisk 618, který se ptá na čtyři konkrétní otázky. Je to tedy obdobná legislativní technika, jako u ad hoc referenda o vstupu do Evropské unie. Ty otázky jsou tam čtyři, já je asi nestihnu probrat všechny, ale co se týče eura, odpůrci referenda mohou tvrdit, že se Česká republika k euru přihlásila již v referendu o přistoupení k Evropské unii v roce 2003. To ale nevylučuje nové referendum. Od původního referenda uběhlo přes dvacet let a současní voliči mají právo znovu rozhodnout, nejsou vazaly rozhodnutí předchozí generace. Jde o zásadní politickou i ústavní otázku, která nemá jen ekonomický rozměr, ale souvisí i se suverenitou státu. Argumenty pro zachování koruny či přijetí eura jsou různorodé a je na politických stranách, aby je předestřely voličům v rámci kampaně před referendem. Na voličích pak zůstane rozhodnutí a je to o respektování lidu jako zdroje státní moci.
Mimochodem, došlo i k zásadní změně okolností, kdy v roce 2003 euro znamenalo jen měnovou unii, a dnes v sobě měnová unie obsahuje další závazky, které se někdy označují jako duhová unie. Po finanční krizi Řecka i problémech jižních členských států Evropská unie ve snaze zachránit a zachovat euro přistoupila k faktickému rozmělnění závazků dlužníků na státy, které se chovaly odpovědně a extrémně se nezadlužily. Byly zavedeny takzvané eurovaly a změnila se měnová politika Centrální evropské banky včetně nákupu dluhopisů vydaných v eurech členskými státy Evropské unie, což může vyvolat ekonomické problémy všech členů eurozóny při neschopnosti některých států tyto dluhopisy splácet. Tomu se Česká republika vyhnula, neboť není členem eurozóny, ale po přijetí eura by tato politika dopadla i na Českou republiku. I Švédsko se zavázalo v roce 1995 vzdát se švédské koruny a přijmout euro. Během času však ochota Švédů obětovat vlastní měnu vyprchala, došlo k novému referendu o euru v roce 2003 a výsledkem bylo vítězství koruny 56,1 % nad eurem 43,9 %. (V sále je stále hluk.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Omlouvám se, pane poslanče, já vám klidně čas natáhnu, ale kolegyně, kolegové, prosím o ztišení! Děkuji.
Poslanec Radek Vondráček: Bruselské orgány to akceptovaly a euro po Švédsku nevymáhaly. Protože ujednání o euru je součástí primárního práva Evropské unie, tedy práva mezinárodního, kde je pramenem práva i obyčej, švédské referendum založilo právní obyčej, že původní závazek přijetí eura nemusí členský stát Evropské unie provést. Švédové nevstoupili do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II, který je k přijetí eura nutný. Jiný postup zvolilo Dánsko, které si vyjednalo trvalou výjimku z eura a ponechalo si dánskou korunu. (Předsedající: Čas, pane poslanče!) Proto lze uskutečnit referendum i u nás a já vás žádám minimálně o projednání tohoto zákona, abychom se v debatě posunuli dál. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní je přihlášena paní poslankyně Ožanová jako poslední přihlášená ke změně nebo k návrhu pořadu schůze. Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, neodpustím si - díky tomu, že jsem poslední, budu mít větší sledovanost, protože jste přišli do sálu. Mám návrh na zařazení nového bodu a jmenuje se Diskuse o funkčnosti a potřebnosti ministerstev. Proč mám tento bod? Protože jsem si četla nějaké články v novinách, zjistila jsem, že tato diskuse hýbe pětikoalicí, tak si říkám, že o tom můžeme diskutovat i tady. Sami jste přece zvýšili počet ministrů, zřídili jste ministerstva pro legislativu, evropské záležitosti, vědu a výzkum. Měli jste možnost se zabývat počty ministerstev u konsolidačního balíčku. Říkáte: Snižujeme počty úředníků, místo toho se zvýšil počet ministerstev. Vážení kolegové a kolegyně, pozdě, ale přece. Pokud s tím skutečně chcete něco udělat, jak se někteří z vás v pětikoalici vyjadřují v médiích, tak můžete. Zařaďme bod Diskuse o funkčnosti a potřebnosti ministerstev. Předpokládám, že nejen já, ale také vy máte zájem snižovat počet ministerstev. Pokud podpoříte tento bod, budou se k němu moci vyjádřit všichni poslanci. Místo spekulací ve veřejném prostoru vám nabízím možnost řádné diskuse. Kolegové, buďte stateční a pojďte diskutovat o tom, zda potřebujeme všechna ministerstva tak, jak je máme. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Již jsem průběžně gongovala na kolegy v předsálí, ještě to zopakuji.
Načteme tedy omluvy, než dorazí kolegové. Omlouvá se od 18.30 do 20.45 ze zdravotních důvodů paní poslankyně Adámková, pan poslanec Bělica celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Bernard od 14 hodin do 16 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Černý od 16 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Kaňkovský do 15 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Kašník celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Svoboda od 20.30 z pracovních důvodů.
Z členů vlády se omlouvají pan ministr Dvořák celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Jurečka do 15 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Lipavský celý jednací den z pracovních důvodů. ***
