(19.50 hodin)
(pokračuje Jiří Hájek)
Kromě toho, že aktuální hodnocení půdy neodpovídá realitě, je třeba zdůraznit, že některé obce a některá průmyslová města jsou často obklopena efektivně využitelnými půdami pouze I. a II. třídy a jejich rozvoj by byl tak podstatně omezen, respektive vyloučen. Jedná se často o strategické lokality, například v okolí dálnic či již vybudovaných průmyslových a logistických areálů. Právě v těchto lokalitách je přitom umístění další výstavby smysluplné, dosahuje v nich největších multiplikačních efektů a nejmenších negativních externalit, neboť je šetrné nejen k životnímu prostředí, ale i k zájmům obyvatel větších a středních měst i obcí a k využívání infrastruktury, kdy nejsou lidé z okolí i vnitřního prostředí městských aglomerací nuceni k cestě za obchodem a přidruženými službami do městské zástavby nebo přes ni.
Přesná textace je součástí zde uvedeného pozměňovacího návrhu 4181. Děkuji za podporu a k tomuto pozměňovacímu návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Kott.
Poslanec Josef Kott: Omlouvám se, nechci zdržovat, nicméně na tohleto musím zareagovat, protože ve chvíli, kdy řešíme ochranu zemědělského půdního fondu, tak argumentace, že máme v České republice nedostatek obchodní sítě a skladových prostor, je podle mě špatná. A s tím, že jsme se vlastně i přes částečný odpor snažili hledat nějaký konsenzus s Hospodářskou komorou a s hospodářským výborem, kde jsme řešili nadpodlažní budovy a možnost výrobních kapacit, nadále si dovolím trvat na tom, že využívat tu nejkvalitnější zemědělskou půdu, kterou v České republice máme, na výstavbu dalších obchodních center a skladových kapacit je špatné, a doufám, že si to budeme všichni uvědomovat ve chvíli, kdy o tomto pozměňovacím návrhu budeme hlasovat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Bureš.
Poslanec Jan Bureš: Děkuji za slovo. Musím reagovat na pana kolegu Kotta, který tady před chviličkou vystupoval. Možná bych mu připomněl, že rebonitace půdy probíhala někdy v sedmdesátých letech, to už máme dneska možná čtyřicet, možná padesát let, kdy se hodnotilo, jakou kvalitu má půda v České republice, a rozdělovalo se do těch kategorií, od té nejkvalitnější, od těch jedniček, dvojek, až po ty nejméně kvalitní. Od té doby se samozřejmě ta půda podstatným způsobem změnila a rebonitace probíhá v takovém řádu, že abychom zjistili, jaká je skutečná její hodnota, trvalo by to možná několik stovek let při současném tempu, jakým ta rebonitace probíhá. To znamená, dneska říkat, že zabíráme tu nejkvalitnější půdu pro to či pro ono, je, jak říkal kdysi náš pan předseda, jsou to falešná a prázdná slovíčka, protože ta půda třeba už dávno takovou hodnotu nemá a jenom úředně je někde napsáno, že má třeba hodnotu jedničky anebo že má hodnotu číslo dvojky.
Je potřeba si uvědomit, že někdy je i ve strategickém zájmu naší republiky třeba umožnit výstavbu logistického areálu. Uvedu konkrétní příklad. Když přichází investor typu třeba mikročipů, kterého určitě bychom všichni rádi v České republice přivítali i z hlediska bezpečnosti České republiky, tak ten investor si obvykle tu logistiku nepořizuje sám, logistika je obvykle pořizována outsourcingem, přichází s ním nějaká jeho firma spolupracující, se kterou má třeba dobré kontakty již ze své domoviny nebo z nějakých jiných zahraničních destinací, a někdy se to prostě může stát, že ten investor by měl stavět třeba na brownfieldech, což určitě všichni podporujeme, ale prostě jinde než na půdě bonity I nebo II se ten logistický areál pro jeho subdodavatele postavit nemá. A protože si dneska státy konkurují a shání investory, tak nám nezbývá nic jiného podle mého názoru než mít v zákoně takovou možnost dát výjimku i pro takového investora.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za přesné dodržení času. Poprosím s faktickou poznámkou pana poslance Kotta.
Poslanec Josef Kott: Děkuju za slovo. Myslím, že budu velice krátký. Souhlasím s rebonifikací, protože souhlasím s tím, že je to skutečně hrozně moc dlouho. Agrochemické rozbory půd, které tady děláme a které platí stát, skutečně probíhají velmi pomalu, ale já si skutečně myslím, že z té nejkvalitnější půdy nemáme tu nejhorší půdu. A jestli docházelo k nějakému posunu degradace půdy jako takového, tak se degradovaly půdy postupně, to znamená, že z jedniček byly dvojky, z dvojky trojky a z trojky čtyřky a tak dále a tak dále. Takže souhlasím s tím, co tady říkáte, že bychom měli zrychlit rebonitaci a agrochemické zkoušení, na základě kterého to děláme, že by stát měl vynaložit větší finanční prostředky, aby to zrychlil, ale pořád se domnívám, že tak, jak ten zákon byl připraven, nebyl připraven špatně a jenom nějaké dílčí úpravy by měly vést k tomu, aby to bylo průchodné. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Bureš s faktickou poznámkou. (Poslanec Ivan Adamec před řečnickým pultem: Už toho nech.)
Poslanec Jan Bureš: Už toho nechám, Ivane, prostřednictvím pana předsedajícího, ale přece jenom jednu větu si neodpustím. Jestliže ta půda zdegraduje z dvojky na trojku fakticky, ale já ji budu mít napsanou jako dvojku, tak na ní nepostavím vůbec nic. A to je přece ten princip.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nevím, jestli jste to myslel na pana Kotta, nebo pana Adamce. (Poslanec Adamec gestikuluje.) Pochopil jsem, rozumím. Žádná faktická už další není, ale máme zde dalšího řádně přihlášeného do obecné rozpravy - pana poslance Černého.
Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se také v krátkosti vyjádřil k projednávanému bodu, k novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
Česká republika v rámci zemí střední a východní Evropy jednoznačně vyniká ve velikosti průmyslových a logistických ploch v přepočtu na počet obyvatel. Druhé Polsko má těchto ploch v přepočtu na obyvatele o více než 20 % méně. Na druhou stranu poptávka po nových halách, jak to tady slyšíme, je u nás stále velká. Tyto objekty v Česku totiž mají ze zemí střední a východní Evropy největší obsazenost. Ukázala to nejnovější data, která minulý týden publikovala Česká tisková kancelář. Vzrůstá tedy naléhavost ochrany nejcennější zemědělské půdy, kterou máme, a to půdy s bonitou I. a II. třídy. Pokud totiž tuto půdu zalijeme betonem, tak zaniká její velmi důležitá produkční i mimoprodukční funkce a přicházíme tím de facto navždy o jednu z nejcennějších hodnot, kterou v této zemi máme. Je nutné si uvědomit, že funkční půda vzniká velmi pomalu, jedná se o stovky až tisíce let, ovšem zničit ji dokážeme velice rychle.
Velmi si vážíme práce zemědělců na zemědělské půdě a uvědomujeme si důležitost její ochrany. Nejcennější půda nesmí být zničena a musí zůstat pro budoucí generace. Musí se ochránit před spekulanty a investory, kteří v ní vidí jen rychlý zisk pro sebe, a ne pro občany nebo pro tento stát. Společně s několika dalšími kolegy jsme předložili dva pozměňovací návrhy, které zde již odprezentoval kolega Kott.
Ten první se týká informovanosti oprávněných uživatelů půdy ve chvíli, kdy vlastník chce pozemek prodat. Za současné právní úpravy se totiž o prodeji pozemků a o novém vlastníkovi lze dozvědět bohužel jen těžko, v podstatě až po změně vlastníka z katastru nemovitostí. To může oprávněného uživatele nespravedlivě vystavit velmi zhoršené situaci, ale i majetkové újmě. ***
