(14.30 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
O soudním rozsudku Hirsi tam samozřejmě všichni slyšeli. Zejména v Africe mnozí pochopili, že pokud se jim podaří dosáhnout břehu Středozemního moře a začít plavat, tak je námořnictva evropských zemí nyní budou muset převézt přímo do Evropy. Před soudním rozsudkem Hirsi ročně na moři při snaze dostat se k břehům Evropy tragicky umíraly stovky, možná tisíce imigrantů ročně. Po soudním rozsudku Hirsi je nyní cílem mnoha migrantů se jednoduše nalodit a být mezi zachráněnými. V důsledku toho se o tuto cestu pokoušejí doslova miliony lidí, často s pomocí nevládních organizací, takzvaných promigračních neziskovek, jejichž plavidla čekají těsně u libyjského pobřeží, až se na moři objeví čluny s ilegálními migranty.
Imigrace není přírodní katastrofa. Migrační chaos, který zažíváme v Evropě, je čistě lidská katastrofa způsobená naivní politikou a soudci - teď mám na mysli soudce, kteří rozsoudili tento případ Hirsi - kteří za svá rozhodnutí nejsou nikomu odpovědní. S masivním usazováním se muslimů v Evropě think tank Pew Research Center odhaduje v roce 2050 počet muslimů v Evropě na 57 milionů. Jsou spojeny útoky na původní obyvatele, no-go zóny s lidmi, kteří se nechtějí asimilovat, a obavy, že významná část nově příchozích je radikalizovaná nebo se v budoucnu radikalizuje. Propalestinské muslimské pochody a demonstrace pořádané v západní Evropě po 7. říjnu 2023 jsou často jen záminkou pro provolávání drsných antisemitských hesel, která jsme v Evropě slyšeli naposledy za nacistických shromáždění ve 30. a 40 letech 20. století. Drtivou většinu antisemitských činů útoků ve Francii páchají muslimové.
Drieu Godefridi je právník a filozof, generální ředitel skupiny evropského soukromého vzdělání a ředitel společnosti PAN Medias Group v článku Konflikt mezi islámem a Západem se bohužel zdá být nevyhnutelný, napsal mimo jiné toto: Známá analýza Samuela Huntingtona o střetu civilizací je brilantní a pravdivá, ale jeho teze by si zasloužila určitou aktualizaci. Střet civilizací probíhal podle Huntingtona od roku 1989 v podstatě spíše na kulturní než ekonomické a politické úrovni. Pád Berlínské zdi v roce 1989 znamenal začátek přechodu od světa, v němž spolu soupeří ideologie - komunismus s kapitalismem a imperialismus s hnutím za sebeurčení -, k éře kulturní rozmanitosti, přičemž svět se zároveň z bipolárního začal měnit na multipolární a multikulturní.
Huntingtonova teze o střetu civilizací se potvrdila. Jako očividný příklad můžeme uvést soupeření mezi islámem a Západem. Dalším příkladem je nepřetržité vyvražďování křesťanů muslimy. Z tohoto hlediska má Huntington pravdu. Žijeme ve světě definovaném napětím mezi hluboce odlišnými kulturami.
Mnohým progresivistům se někdy zdá, jako by mezi islámem a Západem a všeobecně mezi různými kulturami neexistoval žádný nepřekonatelný konflikt, ale jen pozůstatky konfliktu zděděné z temné minulosti, které nakonec překoná vyšší životní úroveň. Tato teze, která je ve skutečnosti marxistická, že každý konflikt způsoben majetkovou nerovností, je založena spíše na zbožných přáních než na historických důkazech a je to samozřejmě velký nesmysl. Muslimové nemasakrují křesťany, židy a hinduisty proto, že jsou bohatší, ale protože nejsou muslimové. V posledních deseti stoletích od vzniku Koránu se takto zdůvodnilo mnoho masových vrahů. Přečtěte si fiqh - islámskou právní vědu, která se zabývá výkladem práva šaría, v níž se všichni nedočkavě těší na budoucí světovou hegemonii islámu.
Těžko můžeme tvrdit, že extrémně bohaté země, jako Katar a Saúdská Arábie jsou motivovány ekonomickou závistí. Výše uvedená ekonomická marxistická teze, která je dnes prosazovaná jen a jen levicí, byla historicky jasně zdiskreditována. Zdá se, že střet civilizací je o náboženství, a to je téma, které bylo na Západě již dávno uloženo k ledu. Hodnoty islámu a Západu, respektive tradičního křesťanského Západu vyznávajícího lidské svobody, se zdají být neslučitelné. I když byli arabští, turečtí, perští a další muslimové v evropské kultuře přivítáni, tak si většina z nich na Západě zachovala svou vlastní islámskou identitu, které se zjevně nehodlají vzdát ani o ní vyjednávat, jak to můžeme vidět v mnoha evropských no-go zónách.
Toto může být jeden z důvodů, proč je multikulturalismus na Západě takovým selháním - selháním Západu. Když obyvatelé Západu přestali mít děti, tak začali masově dovážet lidi bez rozdílu, jako by všichni lidé byli stejní. Lidé ale všichni stejní nejsou. Mnoho muslimů, nebo alespoň značná část z nich nemá v úmyslu se integrovat ani se vzdát hodnot, které si s sebou přinesli a kterým podle všeho dávají před západními hodnotami přednost. V Evropě je nyní 45 milionů muslimů. Někteří si vybrali a vyberou Západ. Naprostá většina z nich však v případě konfliktu zůstane věrná islámu. A to je podle mého názoru evropská bezpečnostní hrozba číslo jedna.
Dámy a pánové, mou ambicí bylo vrátit zde debatu k opravdovým bezpečnostním hrozbám, které Evropu trápí a v budoucnosti bezpochyby budou trápit. Protože migrace a růst radikálního islámu v Evropě a růst antisemitismu prostě nemá dobrý konec. To nemá dobrý konec. Stejně tak jsem chtěl upozornit i na konflikt na Ukrajině jako na jednu z největších hrozeb, která se týká bezprostředně i České republiky. A mou ambicí je pouze to, abyste o těch slovech a citacích, které mnohokrát ani nejsou z mé hlavy, ale od lidí, kteří se těmito problémy skutečně zabývají, abyste o tom přemýšleli. To je jediná věc, kterou mohu doporučit. Děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí paní místopředsedkyně Dostálová s faktickou... Ne s faktickou, pardon, ale s přednostním právem přihláškou. Prosím, máte slovo. Následuje pan ministr Síkela.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, paní předsedkyně. S faktickou bych to tedy asi fakt nezvládla, ale budu se držet tématu. Dnešní téma dnešní mimořádné schůze je Bezpečnostní hrozby pro Českou republiku. No a ruku na srdce, co jiného než bezpečnostní hrozba je přijetí migračního paktu? Já mám takový pocit, milá vládo, že vy máte problém a jste hrozbou zejména sami pro sebe. Vláda, která zradí Českou republiku a své občany přijetím migračního paktu, tak ji de facto ohrožuje. Jde o ohrožení bezpečnosti jako takové, protože na nápor uprchlíků nejsme vůbec připraveni. Jde o ohrožení naší kultury a našich hodnot, o kterých jste se tady tak květnatě po celé ty dva dny vyjadřovali.
Připomeňme si tedy opravdu velmi stručně, co vlastně vláda Petra Fialy a pan ministr Rakušan schválili. Začnu takovými těmi obecnými tezemi, kdy vlastně od toho počátku, kdy Komise pakt předložila, tak je jasné, že ten pakt neřeší klíčové věci z pohledu zvládnutí migrace a kontroly nad ní. Jde především o efektivní ochranu vnější hranice EU; efektivní návratovou politiku, to znamená ti, kteří na pobyt v EU nemají nárok, mají být okamžitě vyhoštěni; efektivní boj proti pašeráckým organizacím; bližší a intenzivní spolupráci mezi EU a třetími zeměmi. Tyto body nejsou součástí migračního paktu, nikdy nebyly, a proto nelze očekávat, že s jeho případným přijetím dojde ke zlepšení situace, co se týče náporu příchozích na hranice EU. Lze očekávat spíše pravý opak.
Migrační pakt totiž ve svém celku neřeší příčiny migrace, ale pouze její následky. Namísto toho, aby říkal, co podniknout v rámci prevence migrace, říká, co má EU a jednotlivé členské státy dělat, když už na hranici EU migranti jsou. Dojednaná podoba migračního paktu naopak obsahuje povinnou solidaritu, krizové nařízení ohledně záchranných operacích na moři a podobně, které naopak povedou k tomu, že se zájem o EU ještě zvýší. ***
