(11.40 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)
Dovolte mi začít takovým trošičku zpátky do minulosti. Všichni si můžeme ty údaje najít na Wikipedii, kde se tomu Wikipedie velmi intenzivně věnuje. Jmenuje se to uprchlické kvóty, návrh Evropské komise na rozmístění žadatelů o azyl. Uprchlické kvóty, někdy také migrační kvóty, jsou návrh Evropské komise na rozmístění žadatelů o azyl, které se dostaly do Evropské unie v rámci evropské migrační krize mezi členské státy Evropské unie. Návrh kvót padl poprvé v dubnu 2015 jako součást takzvané nové agendy v migraci a měl být jedním z opatření, jak řešit problematickou situaci imigrace do Evropy.
Ten vývoj kvót - hlavními vlastně představiteli nebo podporovateli uprchlických kvót v Evropské unii byly především ty země, které byly logicky zasaženy imigrační vlnou, to znamená Německo, Rakousko, Itálie, Řecko a podobně. Jiné státy, zejména státy Visegrádské čtyřka, Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko, princip kvót ostře odmítají, především v souvislosti i s veřejným míněním, které je silně odsuzuje.
Podle původního návrhu z května 2015, který byl součástí prvního implementačního balíčku Evropské komise na řešení migrační krize, mělo být přemístěno celkem 40 000 imigrantů z Itálie a Řecka a dalších 20 000 běženců z uprchlických táborů v Jordánsku a autonomní oblasti Kurdistán do ostatních zemí 26 členských států Evropské unie. Na Českou republiku tak připadalo 525 osob z uprchlických táborů a 1 338 osob z Itálie a Řecka. Celkem tedy 1 863 uprchlíků. Kvóty byly výhodné zejména pro Itálii, Německo a Švédsko, kterým by ulevily od náporu uprchlíků. Naopak nevýhodné byly pro většinu středoevropských a východoevropských států. Tyto kvóty byly ale na konci června 2015 po odporu některých zemí včetně České republiky na jednání Evropského parlamentu zamítnuty. Namísto toho bylo rozhodnuto, že země EU si mezi sebe rozdělí stejný počet běženců, jak bylo původně navrhováno, ale na dobrovolné bázi, tedy 40 000 osob, a to v průběhu roku 2015.
Druhá verze kvót. Po nebývale silné migrační vlně na přelomu srpna a září roku 2015 se opět začalo o kvótách uvažovat. Novou verzi kvót, navrženou do druhého implementačního balíčku, od začátku podporovaly země jako Německo, Švédsko, Itálie a Rakousko. Týkala se přemístění 120 000 úspěšných žadatelů o azyl z Itálie, Řecka a Maďarska do ostatních členských států EU. Tento návrh opět ostře odsoudily státy Visegrádské skupiny. Kvóty se projednávaly na mimořádném summitu ministrů vnitra zemí EU 14. září 2015, ale k názorové shodě zde nedošlo.
Na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku ve druhém týdnu září 2015 apeloval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na země visegrádské skupiny, aby změnily svůj postoj k příjímání migrantů a souhlasily s kvótami na jejich přerozdělení. Vláda České republiky stejně jako prezident Miloš Zeman však i nadále odmítali celý návrh jako nesmyslný a nic neřešící. Obdobné postoje vyjádřili i představitelé dalších zemí. Odmítl je například polský prezident Andrzej Duda, který jej nazval diktátem mocných. Kvóty schválili ministři vnitra členských států EU na jednání Rady Evropské unie dne 21. září 2015. Proti - opakuji: proti - návrhu hlasovali ministři vnitra České republiky, Slovenska, Maďarska, Rumunska. Finsko se zdrželo hlasování a ministři ostatních zemí s návrhem souhlasili.
No a protože neustále slýcháme obvykle v médiích jak to vlastně s tím hlasováním bylo, tak se na té stejné Wikipedii můžete dočíst, jak hlasovali čeští poslanci. Tak si to tedy připomeňme.
29. dubna 2015 přijal Evropský parlament usnesení o migrační azylové politice, které obsahuje bod číslo 8, kde se vyzývá Evropská komise, aby zavedla závazné kvóty k rozdělování žadatelů o azyl mezi všechny členské státy. Při hlasování o usnesení jako celku hlasovali pro zástupci TOP 09, STANu, KDU-ČSL, ČSSD. Proti hlasovali všichni zástupci z hnutí ANO, hlasovali proti za ODS pan Zahradil a pan Tošenovský a za Svobodné pan Mach. Zdrželi se za TOP 09 pan Pospíšil a zástupci KSČM.
9. září téhož roku se konalo hlasování o návrhu Evropské komise na přerozdělení 40 000 uprchlíků. Mezi odmítavými hlasy byla většina českých zástupců v Evropském parlamentu. Proti hlasovali všichni poslanci ANO, KDU, za Svobodné a proti hlasovali i Jiří Pospíšil a dále i zástupci ČSSD. Z českých poslanců pro toto usnesení zvedli ruku pouze pan Luděk Niedermayer za TOP 09, Stanislav Polčák za STAN a Jaromír Štětina z TOP 09.
10. září 2015 Evropský parlament přijal usnesení, ve kterém důrazně podporuje závazný mechanismus přemísťování a vyzývá Komisi, aby pozměnila stávající dublinské nařízení a zapracovala do něj stálý závazný systém pro přerozdělení žadatelů o azyl mezi všechny členské státy. Pro hlasovali opět pan Niedermayer za TOP 09, pan Polčák za STAN a Jaromír Štětina z TOP 09.
17. září Evropský parlament schválil návrh Komise na přerozdělování 120 000 uprchlíků podle závazných kvót, který s ním Rada konzultovala. I pro toto legislativní usnesení hlasovali za Českou republiku pouze pan Luděk Niedermayer z TOP 09, pan Stanislav Polčák za STAN a Jaromír Štětina.
V dubnu 2016 Evropský parlament podpořil nový návrh Evropské komise, který mimo jiné obsahuje trvalé kvóty na migranty. Můžete hádat, kdo hlasoval pro. Pro hlasovali pouze dva čeští europoslanci z TOP 09, pan Štětina a pan Niedermayer.
V květnu 2017 bylo přijato usnesení, ve kterém je obsažen bod o tom, že Evropský parlament vítá, že Komise zahájí řízení o nesplnění povinnosti s některými členskými státy včetně České republiky. Česká republika vždy odmítala přijetí kvót. Pro usnesení, aby se takové řízení s těmito státy zahájilo, hlasoval pan Luděk Niedermayer z TOP 09 a Stanislav Polčák za STAN.
Zároveň je potřeba říci, že bylo ještě jedno hlasování, a to v říjnu roku 2019, kdy se Evropský parlament zabýval návrhem usnesení, kterým mimo jiné vyzývá Komisi, aby do nových pravidel v oblasti azylu zahrnula rovněž mechanismus přerozdělování osob, které připluly po moři. V říjnu 2019. Dále vyzývá členské státy, aby své přístavy otevřely pro lodě neziskových organizací a urychleně přesunuly část migrantů z detenčních zařízení v Libyi do Evropské unie. Usnesení nakonec těsně neprošlo, ale z českých europoslanců se opět našli eurohujeři a tentokrát to podpořili za Piráty paní Markéta Gregorová, Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa.
Takže tady vidíte, že až do roku 2021 jsme se úspěšně jako vlády České republiky a prezident České republiky bránili přijetí kvót. No a jsme v roce 2022 s novou vládou Petra Fialy a všechno je jinak.
Takže mi dovolte, abych se opravdu velmi detailně věnovala tomu, co bohužel schválilo české předsednictví, nebo se na tom výrazně podílelo, což samozřejmě potvrdila jak česká vláda Petra Fialy, tak i evropská komisařka Johansson. Od samého začátku, kdy Komise pakt předložila, je jasné, že neřeší klíčové věci z pohledu zvládnutí migrace a kontroly nad ní. To jsou především: Efektivní ochrana vnější hranice EU, tu zajišťují hlavně státy na vnější hranici s pomocí evropské agentury pohraniční a pobřežní stráže Frontex. Efektivní návratová politika - ti, kteří na pobyt v EU nemají nárok, mají být okamžitě vyhoštěni; což se neděje, viz případ pachatele útoku na švédské fotbalové fanoušky v Bruselu v říjnu 2023. Efektivní boj proti pašeráckým organizacím, které vydělávají na masivních přechodech migrantů do Evropy. Bližší a intenzivní spolupráce mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, buď zdrojovými zeměmi, nebo tranzitními, za účelem zastavení odchodu migrantů z těchto zemí. ***