(23.30 hodin)
(pokračuje František Petrtýl)
Podle právníka Petra Kolmana neobstojí argument, že Česko je jedna z mála zemí, která korespondenční volby nezavedla, protože tento způsob hlasování podle něj degraduje volby ze svátku demokracie na jakýsi nákup. Podle něj pokud někdo v České republice nežije, ale chce z jakéhokoliv důvodu ovlivňovat, kdo zde bude prezidentem nebo poslancem, měl by si to prostě zasloužit. Nezapomínejme, že Čech nebo Češka v cizině ve své domovině zpravidla neplatí daně. Takže pokud má někdo ambici působit na to, kdo bude vládnout jeho spoluobčanům ve staré vlasti, tak by neměl jen posílat obálku, ale něco pro to i udělat, jinými slovy jít osobně hodit hlas do volební urny na zastupitelském úřadě.
Bývalý diplomat a politolog, který byl již také několikrát zmiňován, Petr Drulák, o zavedení korespondenční volby mluví jako o nebezpečném útoku na demokracii ze dvou důvodů. Za prvé proto, že občané trvale žijící v zahraničí disponují také občanstvím své druhé vlasti, kde jsou o dění lépe informovaní než o dění v Česku. Podle Druláka je proto zbytečné zvyšovat pravděpodobnost, že se stanou jazýčkem na vahách při politickém rozhodování, jehož následky neponesou a nanejvýš budou zdáli pozorovat. A za druhé, korespondenční volba porušuje úplně všechno, co činí volbu u uren nezpochybnitelným výrazem voličovy vůle, naopak podle Druláka zde může být výsledkem nátlaku a machinace. Nevíme, za kterých okolností byl hlas vložen do obálky a odeslán. Může být porušena její anonymita. Totiž technicky možné spojit hlasovací lístek s voličem. Otevírají se zde také netušené možnosti kreativního sčítání, které jsou na úrovni volebních okrsků omezeny už tím, že příliš zmanipulovaný výsledek by upoutal pozornost.
Námitky proti zavedení přímé volby se objevují také z řad politiků současné koalice, jak už zde byl několikrát zmíněn senátor za ODS Tomáš Jirsa i další, které už tady před mnou citovali někteří mí předřečníci, tak tuto pasáž přeskočím.
Jak zavedení korespondenční volby obstojí s ústavou? Člověk nemusí být expertem na ústavní právo, aby byl schopen položit pětikoalici klíčovou otázku: Jak chcete zavést korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí a zároveň pro ně zachovat tajné hlasování? Plenta totiž není ve volebních místnostech jen tak, volič za ní vhazuje lístek do obálky mimo jiné proto, aby nikdo neviděl, pro jakou stranu či kandidáta hlasuje, a aby nebyl ovlivňován.
Argumenty v neprospěch korespondenční volby. Velký etický problém vidím v tom, jestliže zde někdo dlouhodobě nežije a neplatí mimo jiné daně, zdravotní a sociální pojištění, proč by měl rozhodovat o životě jiných lidí, kteří nesou dopady jeho volby? Zastánci korespondenční volby na to rádi odpovídají, že daně neplatí ani studenti, důchodci, ženy na mateřské nebo bezdomovci žijící v Česku. Za prvé, každý, kdo žije v naší republice, zde povinně platí daně. I když zrovna nepracuje nebo nepodniká, tak přece platí daně nepřímé - dépéháčko a spotřební daň. Nicméně i kdyby je teoreticky neplatili, tak pro jejich aktivní a pasivní volební právo mluví fakt, že zde žijí, takže na ně přímo dopadají následky jejich volby.
Zde bych si dovolil takovou malou vsuvku. Stále častější atak na starobní důchodce, že neplatí daně, je neuctivý a hloupý. Mnozí z nich platili 40 a více let, daň z příjmů, navíc nadále platí daně nepřímé. Ano, i tehdy, když senior, seniorka nakoupí v supermarketu, tak odvede DPH, někdy jen daň spotřební.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane poslanče, chci se zeptat, uběhlo vám prvních deset minut, zda budete pokračovat. Budete? Ano, takže zapínám stopky.
Poslanec František Petrtýl: Děkuji, ano. Dalším velkým neduhem korespondenční volby je, jak už jsem zmínil, nepřímé narušení ústavního principu, že volba v Česku musí být osobní a má být zaručena tajnost hlasování. V relevantním ohrožení je i princip, že volba každého, včetně osob hlasujících ze zahraničí, má být svobodná. Je jasné, že pokud se český zahraniční volič má dostavit na ambasádu a tam za dohledu příslušné komise musí jít řádně sám osobně za plentu, tak volba má úplně jinou bezpečnostní kvalitu. Kde máme záruku, že za Čecha žijícího v cizině nevybere a neodešle volební lístek rodina nebo bůhvíkdo, například můžu říct i třeba nějaký pracovní kolektiv nebo šéf ze zaměstnání a podobně?
Korespondenční volba také nahrává takzvanému kupčení s hlasy, které bylo dříve odsouzeno v judikatuře našeho Ústavního soudu, a to zcela po právu. Z ústavy jasně plyne rovnost hlasů, a když si někdo nakoupí další hlasy, tak má zákonitě a samozřejmě naprosto nespravedlivě vyšší podíl na moci než volič postupující korektně a disponující jen svým jedním jediným hlasem. Pamatujeme na akci "přemluv bábu", nový model byl upgradován na model "odvol za bábu" a tak bych mohl dále pokračovat. Dalším očividným otazníkem je zde diskriminace. Jak to, že čeští občané, kteří žijí doma, tedy na území České republiky, korespondenční volbu nebudou moci využít a voliči v cizině ano? Nebo nám snad pan Fiala s panem Rakušanem chtějí tvrdit, že na voliče žijící v Česku musí být větší přísnost a silnější dohled než na občany žijící v zahraničí? Nebo nám chtějí pánové říkat, že v zahraničí žijí poctivější Češi než v samotném Česku? Nevím, jak vás, ale to mě trošičku uráží. Žiji a platím zde řádně a včas daně a připadá mi, že jako je to nedůstojné, když mně vláda nevěří.
Vládní strany se rozhodly silou protlačit zákon a získat tak o pár procent hlasů navíc novelou, nikoliv vládním návrhem, který by prošel řádným připomínkovým řízením tak, aby si (jak by si to) principiální změna volebního zákona jednoznačně zasloužila. Pokud jde o možná negativa, tak to nejzávažnější zní, že při této formě volby nelze zaručit, že proběhne tajně a svobodně a že na voliče nebude nikdo vyvíjet žádný nátlak.
Zde v další pasáži už jsem měl několik věcí, které zde padly, tak nechci skutečně to dále protahovat, tudíž jenom bych chtěl nakonec říct, že tonoucí se stébla chyba chytá. Volební preference nejsou příznivé a strany vládní koalice jsou schopny honbou za pár procentních hlasů změnit volební principy této země bez elementární diskuse. Tedy nemůžu, za mě nemůžu s tímto návrhem souhlasit. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Než dám slovo paní poslankyni Pastuchové s přednostním právem, přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Metnar od 22 hodin z osobních důvodů a pan poslanec Richter od 20.15 z rodinných důvodů.
Paní poslankyně vystoupí s přednostním právem. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní předsedající. Já jsem si dovolila využít přednostní právo, protože budu reagovat s přednostním právem i na své ctěné kolegy, kteří zde vlastně od 20.00 hodin vystupují, snaží se tady obhájit to, co nám na korespondenční volbě vadí. Musela jsem upozornit vašeho předchozího pana předsedajícího, protože se z toho tady stal takový jako volný koutek s tím, že tu neseděl ani zástupce předkladatelů - takže seděl pan, to se omlouvám, pan předseda Michálek ve své lavici, ale určitě si pamatuje z minulého volebního období, jak jste nás tady cvičili, že tam nesedíme, když se šla naše paní ministryně vyčurat. Takže si myslím, že se vám to teď vrací. Proč ne? A máme 23.39. Myslím si, že nějaká dohoda tady, že se skončí v půlnoci, je, nevím, jestli to platí? Ano, můžeme pokračovat, pane předsedo. Klidně, nám to nevadí. A já jsem chtěla dát procedurální návrh, protože mně přijde strašně nedůstojné, jak se i po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu s tím, že tam byly zmíněny obstrukce, že vlastně to bylo všechno v pořádku, měli jsme čas se všichni vyjádřit, že? Měli, ano, a já jsem třeba nedostala ani slovo. Řeknete, že to bylo vinou toho, že vystupoval někdo jiný. Ale já jsem zvolená za svůj region! Já jsem zvolená za Liberecký kraj! Já jsem se přihlásila a já jsem chtěla mluvit, a vy jste mi to zamázli, jako to uděláte zítra ve tři hodiny. Takže myslím si, že není důstojné si tady dělat nějaké naschvály. ***