(9.10 hodin)
(pokračuje Hubert Lang)
Já bych se na to chtěl podívat například z pohledu, na který zatím se nikdo příliš nepodíval, jaký je vlastně postoj české veřejnosti tady k tomu distančnímu hlasování, či korespondenční volbě, nejenom tedy z pohledu těch našich zahraničních Čechů, ale prostě jak se na to dívá česká společnost. Z různých diplomových studií a dalších věcí diplomek v této věci tak vyplývá, že možnost volby v zahraničí co nejvíce usnadnit si přeje přibližně 34 % českých občanů. Nechat to, jak je, to znamená nechat ten stávající stav, kdy můžete volit na 111 zastupitelských úřadech či generálních konzulátech, si přeje 45 (%) lidí. A možnost, což je zajímavé, úplně ty volby v zahraničí zrušit z různého důvodu, který potom ty diplomky uvádějí v těch studiích, si přeje 21 % českých občanů. Když tedy vezmu to pro a proti, tak 65 % zmíněných občanů v těch studiích si vlastně nepřeje zasahovat do toho stávajícího systému voleb. Včera to tady bylo také zmiňováno.
Já opravdu nerozumím tomu, proč jedna z věcí, která v České republice funguje, a to jsou - a je velice robustní ten systém - a jsou to volby, takovýmto způsobem je torpédován v dnešní době, kdy ta společnost, a jsou tady k tomu další články - dneska vyšel další velký článek o tom, že ve své podstatě ta korespondenční volba ještě více štěpí už tak rozštěpenou naši společnost. Tak já tomu úplně nerozumím, proč tak na tom lpíte, abyste prostě tu korespondenční volbu prosadili. Bylo to tady mnohokrát zmiňováno. Je to pravděpodobně proto, že očekáváte příliv hlasů ze zahraničí, které budou ve váš prospěch.
Ještě k tomu zahraničí. Ve své podstatě jeden z materiálů, které jsem si našel, tak máme 111 českých ambasád a generálních konzulátů. Honorárních konzulátů se to netýká, tam ty volby nejsou možné. A ten materiál ukazuje vlastně rozložení těch našich ambasád po světě. Ukazuje zároveň i procenta, které - kolik těch lidí tedy kde volilo pro jaké strany. Já to tady klidně zmíním. Z těch 13 184 hlasů, které v roce 2021 byly v tom zahraničí odevzdány, tak PirSTAN dostal 50 % řádově, koalice SPOLU 34,26 %, hnutí ANO 5 % a ještě z těch relevantních subjektů, které mají možnost se třeba dostat do Sněmovny, tak SPD 2,19 % a Strana zelených 1,86 %. Takže je to takové zajímavé srovnání.
A tady z toho materiálu ještě jednu věc. Návrh z důvodové zprávy, cituji: Návrh předpokládá, že Ministerstvo zahraničí také stanoví, na kterých územích by takto volit, myšleno korespondenčně, nešlo. Mělo by vycházet z dostupnosti a podmínek poštovních služeb. Já jsem se včera tady toho dotkl, pan ministr mi na to úplně neodpověděl. Protože předpokladem korespondenční volby v zahraničí v té či oné zemi je, že tam budou fungovat vlastně dobře ty poštovní úřady, aby vlastně jednak mohly být zaslány ty hlasovací nebo ty věci spojené s tou korespondenční volbou tomu příjemci a potom zase aby se dostaly včas zpátky. A je to tedy stanovené tak, že vlastně ve své podstatě nebude to rovné. Vy tady často argumentujete, že chcete zlepšit jakoby přístup našich zahraničních krajanů k té korespondenční volbě, usnadnit jim to, ale z těch statistik vyplývá, že většinou ti voliči volí tam, kde máme nějaký ten konzulát, kde máme nějaký zastupitelský úřad. A právě tam, kde máme ty naše občany v nějaké menší míře, v nějakých opravdu exotických zemích, tak tam to bude možná omezeno tím, že se ta místní pošta na základě nějakých kritérií - mně není úplně jasné kterých, a jestli by na to třeba pan ministr zahraničí mohl odpovědět? - nebudou ty poštovní služby na takové úrovni a tak dostupné, aby tam vlastně vůbec ta korespondenční volba šla realizovat. Ještě se tady hovoří, že případně to může být v nějakém místě probíhajících válečných konfliktů.
Já tady samozřejmě bych chtěl ještě říci, že často je tady zmiňováno, že naši občané v zahraničí nemají možnost volit, nebo to v takovémto kontextu tady zaznívá, a proto právě musíme přistoupit ke korespondenční volbě. V té důvodové zprávě jednoznačně na první straně se hned jasně hovoří: Platná legislativa České republiky umožňuje českým občanům žijícím v cizině účastnit se voleb do Poslanecké sněmovny a volby prezidenta republiky na zastupitelských úřadech České republiky. Výkon volebního práva v zahraničí je ovšem daleko složitější v porovnání s účastí ve volbách na území České republiky, kde je především výrazně lepší dostupnost volebních místností. S tím lze souhlasit. V České republice z logiky věci máme ty volební okrsky prakticky rozprostřeny po celém území České republiky a nikdy to nebude v tom zahraničí jako v České republice. To znamená, jestliže někdo chce využít toho práva volit, myslím si, že nejvíc lidí asi to spojuje třeba správně s volbami do Poslanecké sněmovny, tak se domnívám, že když je někdo takový patriot a chce rozhodovat, byť žije dlouhodobě třeba v zahraničí, o tom, kdo tady bude sedět v Poslanecké sněmovně, kam bude směřována politika naší země, tak jednou za ty čtyři roky, i když žiju v zahraničí, tak si opravdu ten čas najdu, zajedu si za rodinou do Čech.
Já do schránky dostávám celou řadu dopisů od lidí, kteří říkají: opravdu jednou za čtyři roky chceme volit, máme pořád nějaké sepětí s tou Českou republikou, navštívíme rodiče, navštívíme své příbuzné a odvolíme v České republice. Takže takové ty některé argumenty pro a proti, my samozřejmě chápeme, že vy máte argumenty pro, my máme argumenty proti, a teď jde o to, abychom našli nějakou vyváženost v té věci.
Já jsem říkal, že v tom opravdu spatřuji účelovost. Nerozumím tomu, proč by to mělo být předřazeno od 1. 1. 2025, když se to vztahuje k normě, která bude platit od 1. 1. 2026. Děkuji za pozornost. Víc jsem v těch pěti minutách a v tom velkém hluku, za který děkuju, jak vás to zajímá, nestihl.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. Byla jsem připravena přidat vám minutu, stačilo vám to takto, dobrá. A nyní se s faktickou poznámkou hlásí pan předseda Aleš Dufek, popřípadě ji můžeme stáhnout a s přednostním právem... (Jo, já stahuji.) Stahuje pan předseda faktickou, využívá přednostního práva s tím, že je přihlášený. Prosím.
Poslanec Aleš Dufek: Takže kolegové a kolegyně, vstoupili jsme do pátého dne projednávání návrhu tohoto zákona. Máme ještě přihlášených víc než 60 poslanců. Kdyby každý mluvil svých 20 minut, které má možnost využít, jsme na nějaké cifře více než 1 200 minut, což je v podstatě více než 20 hodin. Abychom tento minimální prostor poslancům dali, tak nám nezbývá nic jiného než přistoupit k tomu a po dohodě v koalici navrhnout i dnešní den možnost, abychom mohli jednat i po 19., 21. a 24. hodině. Takže dávám tímto procedurální návrh, abychom si schválili, že dnes budeme jednat, případně meritorně rozhodovat, i po 19., 21. a 24. hodině. Jménem všech pěti zastupitelských klubů koalice. (Předsedající: Poslaneckých.) Poslaneckých. Omlouvám se, křičí na mě tady kolegové, úplně mě zmátli.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já tedy přivolávám kolegy a kolegyně z předsálí. Zazněl návrh k hlasování, abychom jednali a případně i hlasovali po 19., 21. i 24. hodině. Všechny odhlašuji. Prosím, opět se přihlaste svými registračními kartami.
Myslím, že každý ví, o čem budeme hlasovat. Je to procedurální návrh na prodloužení dnešního jednacího dne, který přednesl pan předseda Aleš Dufek.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 40 se účastnilo 147 hlasujících, pro 90, proti 54. Tento návrh byl přijat, a my tedy budeme jednat a případně i hlasovat i po 19., 21. i 24. hodině večerní.
Nyní se s faktickými poznámkami hlásí paní poslankyně Berenika Peštová a následně pan poslanec Bělobrádek. ***
