(20.00 hodin)
(pokračuje Jiří Strýček)
Ona přece jenom ta plenta v hlasovací místnosti nestojí jen tak pro nic za nic. Volič za ní vhazuje, za plentou, lístek právě z důvodu, aby nikdo neviděl, pro kterou stranu či kandidáta hlasuje, a aby nebyl nijak ovlivňován. A toto je zásadní problém, který hrozí při zavedení korespondenční volby ze zahraničí. Jednoznačně hrozí porušení ústavního principu tajnosti volebního práva. Nebyla by tedy zaručena tajnost hlasování, neměli bychom jistotu, že o volbě nerozhoduje volič pod nátlakem jiné osoby či skupiny osob. Korespondenční hlasování by mohlo umožnit prvky takzvaného rodinného hlasování, při kterém některý z členů rodiny disponuje hlasy ostatních členů rodiny a přitom realizuje či kontroluje jejich volbu. Ta logika věci je jasná: když se nehlasuje ve volební místnosti, tak prostě není možnost garantovat to, že volič hlasuje sám, svobodně, na základě pouze svého rozhodnutí, a zda mu někdo nekouká za zády.
Tady v odpolední diskusi pan ministr Rakušan zmínil fakt, že v podstatě tento family voting může existovat i u volby v rámci České republiky, kdy můžou taky být ovlivňováni voliči v rámci rodiny a tak dále. No, ono je to trošku v jiném rozměru, protože v tom zahraničí, když přijdou obálky, tak dejme tomu otec z rodiny to posbírá, dát tam hlasovací lístky a pošle to. Kdežto u nás v České republice, i když třeba se stane to, že hlava rodiny, nebo která o tom jakoby rozhoduje, vezme ty hlasovací lístky, všechny je vyhodí a nechá jenom správné hlasovací lístky, tak pořád volič má tu možnost v místnosti, kde se hlasuje, to znamená, ve volební místnosti, si vyzvednout nové lístky a jít za tu plentu skutečně sám a vhodit to tam. Takže tam v podstatě ta tajnost je zachována.
Já si tady ještě dovolím odcitovat takovou zajímavou pasáž komentáře k ústavě od profesora Pavlíčka a doktora Hřebejka, je to z 90. let. Cituji: Pro obě Sněmovny je společně tajné hlasování. Znamená to, že volič odevzdá hlas takovým způsobem, že nemůže být pozorován, ani jinak nemůže být zjištěno, komu hlasy odevzdal. Má tím být vyloučen jakýkoliv politický, sociální, hospodářský, náboženský či jiný nátlak na voliče. Tento princip zabezpečuje svobodu rozhodování voličů a ústava jej vzhledem k jeho důležitosti pro demokracii staví na první místo. Smysl tajného hlasování je vyjádřen v čl. 25 písm. b) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech - zabezpečit svobodu hlasování. Tajné hlasování za podmínek, které zajistí svobodné vyjádření názoru lidu při volbě zákonodárného sboru, požaduje i čl. 3 dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Zákon o volbách do Parlamentu musí zaručit i tyto požadavky.
Tajnost voleb není požadavkem směřujícím jen vůči volební komisi a jiným osobám přítomným ve volební místnosti, ale to vůči každému, a to i před příchodem do volební místnosti. Tajnost volby není ponechána na svobodném rozhodnutí voliče, ale je obecným zájmem demokratického státu. Proto volební komise tomu voliči, který se neodebral do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků, neumožní hlasování. Tento obecný zájem se vztahuje i na ostatní principy záruk svobodného hlasování, byť nejsou právně vyjádřené. Konec citace.
A jak už tady zaznělo v mé technické poznámce, dokonce i v připomínkové zprávě samotného Ministerstva vnitra pro koaliční radu minulé vlády ke korespondenční volbě ze dne 9. 4. 2019 - podotýkám, že to bylo podáno koaliční radě k tomu návrhu zákona o výkonu a správě voleb, tomu velkému vládnímu zákonu, který byl předán do připomínkového řízení 18. října 2019 - tak 9. 4. 2019 je zasláno na tehdejší legislativní radu... pardon, na tehdejší koaliční radu byl zaslán názor Ministerstva vnitra, který říká, že nejpodstatnějším rizikem, které může korespondenční volba přinést, je nemožnost zajistit ústavně garantovanou tajnost hlasování, protože volič provádí hlasování v takzvaném nekontrolovatelném prostředí mimo volební místnost. Není možné garantovat, že nehlasuje pod nátlakem jiné osoby anebo že se nejedná o kupčení s hlasy, a tedy že hlasování probíhá tajně. O to více tedy mě záleží ta skutečnost, že tady v důvodové zprávě k sněmovnímu tisku 596, kterou bezpochyby vypracovalo Ministerstvo vnitra, se v bodě 4 vysloveně uvádí to, že korespondenční hlasování je v souladu s Ústavou České republiky.
Děkuji za pozornost, já se, zbytek, ještě přihlásím do debaty. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Dobrý večer, kolegyně a kolegové. Nyní ještě načtu došlou omluvu. Pan ministr Pavel Blažek se omlouvá od 13 hodin z pracovních důvodů.
Následuje v rozpravě pan poslanec Kott, který je již připraven. Zeptám se tedy, jestli na úvod řekne, jestli... Jednou 10 minut. Ano, děkuji. A máte slovo.
Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo, paní předsedkyně. Milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, já bych si rád v souvislosti s diskutovaným tématem položil dvě otázky a chtěl bych si na ně nalézt nějakou podle mě odpovídající odpověď.
Tou první otázkou je, jaký je skutečný motiv pro zavedení korespondenční volby? Pětikoalice obhajuje zavedení korespondenční volby posilováním demokratických principů a naplněním principu rovného přístupu k výkonu volebního práva pro statisíce našich občanů žijících v zahraničí, kterým chce kompenzovat zhoršenou cestu k výkonu volebního práva, bylo tady o tom mnohokrát hovořeno. Jsou to však ty pravé důvody, proč pětikoalice korespondenční volbu prosazuje? Opravdu její zavedení povede k posílení demokratických principů? Opravdu jim leží na srdci jen volební právo našich občanů v zahraničí? A je to vážně míněná kompenzace? Já si to skutečně nemyslím. Pětikoalice si je moc dobře vědoma toho, že potřebuje korespondenční volbu prosadit do sněmovních voleb, které se budou konat v roce 2025, a proto ji prosazuje, jak je již zde dobrým zvykem, bez hlubší debaty a podrobnější analýzy dopadů tohoto způsobu volby na naše ústavní principy.
Pětikoalice se snaží opravdu silou narušit volební systém, který je funkční, ověřený, ale hlavně mezi voliči má obrovskou důvěru. Snaží se tak devalvovat český volební systém, který bez problémů funguje více než tři desetiletí. Za celé ty roky ještě u nás nedošlo k tomu, že by někdo zpochybnil výsledky voleb jako takové v celku. Pětikoalice se tak snaží narušit systém, ve kterém se rozhoduje nejen o volbách, ale i o dalším směřování naší země. A zde je důvěra v demokratické volby a demokracii jako tou zásadní, dle mého názoru.
Nejvíce používaným argumentem pro zavedení korespondenční volby je, že chtějí umožnit našim občanům volit v zahraničí. To zde už taky mnohokrát zaznělo, že toto právo všichni čeští občané, kteří jsou v zahraničí, už nyní mají. Mají stejné právo volit jako občan České republiky na území České republiky. Sice výkon jejich volebního práva je někdy spojený s nějakým nákladem, jak zde už taky kolikrát proběhlo - je to daleká cesta, čas, finanční prostředky -, ale je úzce spojený s jejich svobodnou volbou žít v zahraničí. A s tou svobodnou volbou, že budou žít, pracovat nebo studoval v zahraničí, se samozřejmě pojí i určitá - do velkých uvozovek - oběť v podobě vynaloženého úsilí vykonání jejich vůle účastnit se voleb.
Mohli bychom zde také dlouze diskutovat o tom, zda je správné, že bychom rozšiřovali možnosti, a tím usnadnili volbu zahraničním voličům, kteří budou rozhodovat o prezidentovi nebo Poslanecké sněmovně, ale přitom u nás nežijí, nesdílí s námi naše každodenní starosti a nenesou pak důsledky svého rozhodnutí, které nesou vlastně čeští občané žijící v České republice jako poměrně velké břímě.
Demokracie je založena na tom, že si občané volí zástupce, kteří o nich rozhodují. A pokud je zvolí voliči z ciziny, je tento demokratický princip vlastně tak trochu porušen. Vždyť i volič z České republiky nemůže v krajských či obecních volbách volit v obci nebo kraji, kde nebydlí, a to právě proto, aby neovlivňoval složení zastupitelstva a přitom důsledky rozhodování tohoto zastupitelstva on sám pak nenesl. Korespondenční volba by tak vlastně oslabila voliče, kteří v České republice žijí, a posílila by voliče z ciziny, kteří by tak jejich voličskou základnu (?) vůlí ovlivnili jejich život.
Také si nemyslím, že není ve většině případů důvod kompenzovat zhoršenou cestu výkonu volebního práva. Většina našich občanů žije v lokalitách s dobrou dostupností. Samozřejmě jsou i oblasti, kde tato dostupnost je opravdu omezena, ale ta se dá vyřešit rozšířením volebních místností v době konání voleb, i když někteří mí předřečníci to tady zpochybňovali. Jaký je tedy skutečný motiv pro zavedení korespondenční volby, pokud naši krajané již teď mají možnost volit a kompenzace jako taková není ve většině případů potřeba? Proč tolik stojí pětikoalice o hlasy občanů ze zahraničí? Toto je otázka, na kterou si asi každý dokáže odpovědět sám.
A druhá otázka, kterou jsem se zabýval a na kterou jsem se snažil také nalézt odpověď, je ta - je navrhovaná korespondenční volba v souladu s našimi právními principy a podporuje skutečně demokratické zásady? ***