(20.20 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
No to je přesně to volební inženýrství. Udělá se změna, pak je zvolen někdo, kdo se mi nelíbí, tak budu říkat, měli jsme to nechat na tom Parlamentu, ať volí zase Poslanecká sněmovna a Senát. Předpokládám, že po volbách z minulého roku už jste zase spokojeni, že ta přímá volba je super. A titíž lidé už mlčí, už neprotestují proti přímé volbě. Takže vy mi tady nebudete nic říkat o konzistentnosti názorů. Když v jedné chvíli jste pro přímou volbu, pak je tam někdo jiný, jste proti ní, a teď jste zase pro. Protože to funguje jinde.
Kontext čtvrtý. No tak vážení, fajn. Tak takhle aplikujte tenhle argument na všechno. My tady máme zaparkované hromadné žaloby, institut hromadných žalob. Koukám na Karla Haase. To nemusím koukat, že jo, prostřednictvím předsedajícího? Můžu koukat napřímo, předpokládám.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já se mrknu do jednacího řádu teď. (Oživení v sále.) Koukat prostřednictvím?
Poslanec Patrik Nacher: Já jsem toho využil, abyste trochu zatleskali a já se mohl napít a děkuji. Hromadné žaloby. Hromadné žaloby fungují ve dvaceti zemích. A této vládě trvalo rok a půl, než to sem dala, a to ve velmi vykostěné podobě. Kde je argument, že to funguje ve dvaceti zemích? Já slyším jenom strašení nad americkým systémem hromadných žalob. Ale strašení nad americkým systémem voleb už ne, protože to se vám hodí. To je zajímavé, ne? A vy víte moc dobře, že já jsem konzistentní na všech kulatých stolech, a předpokládám, že i Karel Haas, i když kroutí hlavou, tak to ví moc dobře, že já ve všech svých příspěvcích o hromadných žalobách říkám, já to nechci proto, že to chce Evropská unie nebo že to má dvacet zemí, ale protože my to máme chtít pro větší ochranu spotřebitelů. My to tady máme chtít. Takže já jsem konzistentní, já se neodvolávám, že to má těch dvacet zemí. Vy u korespondenčních voleb ano, ale u hromadných žalob, tam to jako promlčíte. Tady někdo řekl příklad referenda. Referendum - v kolika zemích je? A vy se tomu bráníte. My jsme navrhli teď referendum o čtyřech bodech, podpoříte to? V kolika zemích je zákon o referendu? Tak my vám to budeme připomínat, tak buďte konzistentní.
Tak když se na to podíváte, už to tady bylo řečeno, dáváte ty příklady, tak Chorvatsko, Island, Malta, tam není korespondenční volba. V Polsku, Švýcarsku korespondenční hlasování je možné pouze z území daného státu. Jenom aby bylo jasno. To samé na Slovensku u prezidentských voleb, tam dokonce musíte se vrátit na Slovensko, to už tady tuším někdo řekl. To samé Izrael. Litva, Irsko, Polsko. Možnost korespondenční volby omezena pouze na úzkou skupinu osob, příslušníci ozbrojených sil pobývající v zahraničí, zaměstnanci diplomatických misí, v případě Polska pouze osoby zdravotně postižené, starší 60 let s nařízenou karanténou. Já jenom, jako když budete dávat i příklady, tak abyste je dávali kompletně. Francie. Není umožněna zjednodušená volba dopisem, v zahraničí se však dá volit prostřednictvím internetu, jinak korespondenční volba na území Francie zrušena kvůli nějakým nejasnostem v roce 1975. Rakouské prezidentské volby, tam víte, že rakouský Ústavní soud v červenci 2016 zrušil výsledky druhého kola prezidentských voleb z května 2016 kvůli nesrovnalostem při sčítání korespondenčních hlasů. Hlasování se tak muselo opakovat v celém Rakousku.
Takže znovu: To, že to funguje někde jinde, a vidíte, že ne všude, není argument. Není to argument. Já to musím opakovat, pane poslanče, protože to byl nejčastější, já jsem si dělal čárky skoro, nejčastější váš argument tady byl, že to funguje někde jinde, tak by to mělo fungovat u nás. Takže já vám to stejně takhle často budu ukazovat u těch hromadných žalob.
Poznámka pět. To jsme stále v těch poznámkách před čarou. Chtějí to krajánci. Tak já si vám tady dovolím přečíst úryvek z mailu, který mi přišel ne před půlrokem, před měsícem, před týdnem. Včera. Včera mi přišel. Já si to tak dávám různě dohromady, já to tady jako nečtu, ten projev, prostě si to dávám, aby to mělo nějaký celek, a tohle mně přišlo velmi aktuální. Tak já vám tady budu citovat z toho včerejšího mailu pana Pavla z Austrálie.
Mnoho let se pohybuji světem a značnou část svého bytí trávím v daleké Austrálii, kde jsem ženat s emigrantkou z dob komunismu. Přesto nejsem emigrant. Odešel jsem z ČR někdy v roce 2001 a vracel po několika letech sem a tam. V letech strávených v Čechách jsem pracoval řadu let jako technik vysílaný - nebudu říkat za koho, aby ten člověk nebyl identifikován, protože už se bojím zase, že na něj naběhnou, byť mám od něj mailem souhlas, že to tady můžu přečíst. A teď: Domnívám se, že vzhledem k mým zkušenostem a náhledu do jak mediálního prostředí, tak i do tematiky krajanů v zahraničí mám jisté oprávnění vám sdělit svůj, a nejen svůj názor. Názor opřený též o postoj mých přátel a kamarádů krajanů zde, kteří s tím, co vám sděluji, do značné míry souhlasí. Mám za to, že ten, kdo nežije více než rok v České republice, má mít pozastaveno právo tam volit až do svého návratu. Opačně platí, že je až zarážející, nakolik mí čeští vrstevníci zde trvale žijící, tedy krajané, vidí odtud současnou situaci v Čechách jako katastrofickou. Přitom tomu tak zdaleka není. Internet, jejž využívají, je značně deformující náhled na realitu. Jejich tudy získaná realita je navíc deformovaná z řad dalších, veskrze lidských důvodů. To nejsou informovaní voliči. - To je mimochodem dost častý argument, který vy říkáte, že vládní strany volí ti informovanější, vzdělanější z těch velkých měst a ten zbytek volí hnutí ANO a SPD. To se omlouvám, ale tohle tady zaznívá. Neříkám, že tady na mikrofon, ale říkáte to dost často. - Oni ani nechtějí volit. Přes všechen zájem o dění v Čechách si uvědomují svou odtrženost od své rodné země. Tedy opakuji tvrzení, korespondenční volba pro krajany v zahraničí je nežádaná a i cítěná jako zneužití krajanů žijících mimo Českou republiku k manipulaci voleb v jejich rodné České republice.
Vážený pane Nachere, nedělám si patent na absolutní pravdu, netvrdím, že všechny vrstvy krajanů, tak jak jsou rozprostřeny kolem dokola, vidí a cítí věc stejně. Přesto se domnívám, že můj a náš názor odtud z Austrálie je relevantní. Prosím, pokuste se jej vzít ve svém politickém rozhodování na vědomí. S přáním pevných nervů.
Jinými slovy, tím jsem chtěl říct, já neříkám, já z tohohle názoru nedělám obecný pohled. Je to odpověď jenom na váš argument, že všichni krajané to takhle chtějí a my to všem krajanům komplikujeme. A já vám říkám, že jsou lidé, kteří mají názor úplně opačný. Úplně opačný.
Tak. A teď to přijde. Konzistentnost postojů. To byl úplně nejčastější váš argument kromě toho, že to funguje ve dvaceti zemích. Že hnutí ANO není konzistentní. A připomínáte sedm let, šest let staré dokumenty. Takže já vám nejdřív připomenu, on už to tady někdo četl, ale já to zase zařadím do nějakého kontextu, citáty čtyři roky staré, takže to je mladší. A zajímalo by mě, proč se média těmto citátům Petra Fialy, tady nebudu dělat hádanku, nevěnují.
USA bojují s nedůvěrou v regulérnost korespondenčních hlasů posílenou rozdílnými zákony v jednotlivých státech, což ovlivňuje sčítání a zdržuje bez ohledu na to, zda jsou namístě. Tohoto ať si všímají všichni sociální inženýři, co u nás chtějí pořád něco měnit. Petr Fiala, listopad 2020. On říká sociální inženýři, já jsem říkal, že to je volební inženýrství, tohleto, co tady děláte. To, co dneska vy navrhujete, to je v zásadním rozporu. To je v zásadním rozporu. Proč tohle nepřipomínáte? Proč furt jako připomínáte ANO, co mělo ve volebním, pardon, v programovém prohlášení? To je obrat o 180 stupňů premiéra. ***
