(9.10 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Ještě konstatuji, že s náhradní kartou číslo 27 bude hlasovat pan vicepremiér Vít Rakušan a pan místopředseda Jan Skopeček s náhradní kartou číslo 32.
A další přihlášku s přednostním právem zde mám - přihlášku paní předsedkyně Pekarové Adamové. Prosím. Ale požádám kolegyně, kolegy v sále. Je tady opravdu jak ve včelím úle, prosím, kdo chcete hovořit jinde než u mikrofonu za pultíkem, tak prosím opusťte tento sál a přeneste svůj hovor do předsálí. Je tady opravdu hlučno. (Hluk neustává.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, tak chtělo by se mi říct, konečně se dostáváme k zákonu o korespondenční volbě. Nechci v té debatě opravdu dlouze zdržovat, proto chci jenom na začátek ještě předtím, než se ten samotný bod otevře a ta dlouhá rozprava, která k němu poběží ještě předtím, protože přihlášek s přednostními právy je celá řada, spíše vyjádřit právě určitou radost nad tím, že se k této prioritě konečně dostáváme. (Nesouhlas z lavic ANO.) TOP 09 je totiž ve svém postoji konzistentní. (Obrací se k poslancům vlevo.) Já myslím, že to je stále legitimní kolegyně a kolegové, každý máme nějaké priority, zastupujeme nějaké voliče, nějaké zájmy a nevím, co je na tom úsměvného. Spíše je úsměvné to, jaké otočky někteří jsou schopni tady dělat. A já chci právě deklarovat, že my jsme v tom jednoznačně konzistentní, protože TOP 09 už když byla v opozici, tak opakovaně navrhovala korespondenční volbu a my jsme zkrátka už mnoho let bojovali za to, abychom zjednodušili našim spoluobčanům život.
Proběhne tady určitě debata, která bude opřená o celou řadu argumentů, a já bych si moc přála, aby ty argumenty byly faktické a pravdivé. Abychom se nedopouštěli různého šíření mýtů a nepravd o korespondenční volbě, ať už nás a do budoucna strašili veřejnost, že to je manipulace s volbami, nebo ale i o příkladech ze zahraničí. Dva takové jsou velmi často uváděné. Jeden je rakouský příklad, kdy byly zrušeny prezidentské volby a kde se u nás tady šíří informace, která pravdivá skutečně není, totiž že právě tím hlavním důvodem bylo korespondenční hlasování.
Musím deklarovat, že jsem o tom tématu hovořila i se svým protějškem, předsedou parlamentu Rakouska, panem Wolfgangem Sobotkou, a i on sám mě ubezpečil, že je to skutečně nepravda a že ten pravý důvod, proč tehdy soud rozhodl tak, že se hlasování má opakovat, byl, že obálky komise otevíraly dříve. Což, jak uznáte, nesouvisí právě s formou hlasování a s tím, že šlo o doručení hlasů korespondenčně.
Druhý příklad, který se tady hojně používá a který je také v posledních týdnech využíván některými z vás, je, že i ve Spojených státech došlo vlastně k určitému zpochybnění voleb právě kvůli korespondenční volbě. Připomeňme, že ten, který nebyl schopen se vyrovnat s porážkou v prezidentských volbách, Donald Trump, napadl ty volby opakovaně u několika soudů a přes 60 soudů rozhodlo a dalo za pravdu tomu, že k manipulacím nedocházelo. To znamená, spojovat tu formu hlasování s tím, jakým způsobem se pak vyvíjela situace, dokonce i snad s útokem na Kapitol, jak se už děje, by bylo velmi, řekněme, manipulativní až demagogické.
Chápu, že se bude tady určitě dnes anebo v dalších dnech znovu objevovat tento argument, a proto jsem chtěla ho tady říci hned na začátek. A obávám se, že už se tady někteří inspirují i tím, jak právě k volbám Donald Trump v Americe přistupoval a teď také přistupuje. To znamená, už několik týdnů a měsíců předtím vlastně zaséval do společnosti určitou nedůvěru vůči celému systému a vůči tomu, že mohou být manipulované a podobně, ať se ten výsledek pak, kdyby se mu nehodil, může na toto svést. Buďme v tomhle prosím opatrní. Je to nebezpečné a já myslím, že brát si tento příklad a používat ho i tady - a už slýchám podobné náznaky, respektive čteme i na sociálních sítích a podobně od některých z opozice, nebudu jmenovat - tak tady k tomu zkrátka bych chtěla vyzvat, ať se neuchylujeme, ať k tomu nedochází.
Korespondenční hlasování vnímám jenom jako ulehčení výkonu jednoho ze základních občanských práv, které máme všichni občané, kteří jsme plnoletí a svéprávní. Toto svoje právo my, kteří jsme v době voleb v České republice, máme možnost uplatnit poměrně snadno. Volební místnosti, ta jejich síť je tady hustá, tak jsou opravdu na každém rohu, obrazně řečeno. Naši spoluobčané, kteří se však v době voleb vyskytují v zahraničí, musí mnohdy cestovat k urně, volební urně stovky, někdy i tisíce kilometrů. Na svých cestách do zahraničí se s nimi setkávám. Jedná se nejenom o krajany, kteří dlouhodobě v zahraničí žijí, ale třeba i o studenty, vědce, kteří jenom dočasně pracují na univerzitách v zahraničí, kteří mimochodem se v této věci také dlouhodobě aktivizují, sdružují a kteří nás kontaktují s tím, abychom právě korespondenční volbu umožnili. Je to jedno z jejich témat, které se nám snaží zprostředkovat, a tu svoji zkušenost mi právě mnozí z nich říkali a říkají.
Stejně tak se nemůžeme uchylovat podle mého názoru k takovým argumentům, že když tady někdo nežije, tady trvale nepobývá s námi, tak nemá rozhodovat o této zemi. Tím popíráme to, že je občanem této země. To je základní východisko k tomu, že se účastní voleb. A já jsem přesvědčena o tom, že my máme povinnost a máme se starat o občany v tom smyslu, že jim máme život ulehčovat. Lidé tady nejsou pro stát, stát je tady pro lidi. A my bychom měli dělat všechno pro to, abychom jim jejich život zjednodušovali. Tady v tomto případě se skutečně jedná o zjednodušení významné, protože považme, když někdo musí opravdu cestovat třeba i stovky, tisíce kilometrů, tak v tu chvíli ho to stojí nejenom ten čas, ale i nemalé finanční prostředky, musí si vzít dovolenou v práci a podobně. To bychom měli mít při svém rozhodování také na paměti. Tito lidé nejsou lidé jiné kategorie, a proto si právě to zjednodušení zaslouží.
Drtivá většina zemí v Evropě svým občanům tuto možnost dávno umožňuje, některé i desítky let. Pojďme srovnat, jenom srovnat tu situaci u nás.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Paní předsedkyně, já se omlouvám, ale je tady opravdu obrovský hluk. Kolegyně, kolegové, velmi vás žádám, nejde o jednotlivce, dokonce nejde ani o skupinky, jde o všeobecný fenomén.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pojďme srovnat tu situaci pro naše občany s tím, jakou ji mají ve většině zemí v Evropě, a používat formu, která je osvědčená, která, určitě i důvěřujme našim institucím, u nás bude probíhat stejně jako u nich bez jakýchkoliv potíží.
Chápu, že jsou tady různé otazníky nad samotným provedením a je potřeba je zodpovědět, a to je legitimní, není to žádná marginálie. Volby jsou samozřejmě velmi důležitá záležitost a je nezbytné, aby proběhly tak, abychom je nemohli zpochybňovat, abychom se vyvarovali jakýchkoliv chyb. Chyby se stávají mimochodem i v tom stávajícím systému, kdy víme, že se u soudu pravidelně, ať už se týká jakéhokoliv hlasování do Sněmovny, do Senátu a podobně, objeví celá řada žalob na to, abychom prověřili, aby byly prověřeny postupy, které byly v těch daných volbách uplatněny, zda všechno proběhlo v pořádku. To je zcela normální a má to tak být a je správně, že tomu bude určitě i v budoucnu. Ostatně netýká se to ale toho, jakým způsobem ta volba probíhá, jestli je to prezenčně, tak jak je dnes jediná možnost, anebo bude možné i distančně.
Někteří říkají: pojďte rovnou zavést i elektronickou volbu. I takové hlasy se ozývají, těch, kteří si myslí, že i korespondenční volba už patří do minulého století. A já myslím, že dnes je to příliš velké riziko. Takže pojďme se věnovat právě tomu, co už desítky let mají ověřeno jinde. Někde opravdu jsou to desítky let, a pojďme našim občanům ujednodušit život. ***
