(12.10 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Je to část boje s větrnými mlýny, boj proti nadnárodním gigantům, kteří země, kde působí, vysávají, privatizují veškeré zisky a své ztráty přenášejí na tyto státy a jejich občany. Já myslím, že všichni, kdo teď slyší tu větu, tak si dokážou přesně představit, o čem tady mluvím. To musíme změnit. Stát se musí důrazně přihlásit o svá práva a hájit je, musí hájit své národní ekonomické zájmy, protože tady se nehraje o nic menšího než o naši budoucí prosperitu a možná i o naši samotnou budoucí existenci jako suverénního státu.
Co se týče plánovaného skokového zdražování regulované složky cen energií, ani tady nesmí stát a vláda strkat hlavu do písku a říkat já nic, to přece nezávislý regulátor. I proto, že jde opět o monopolní prostředí. V distribuci elektřiny ani plynu neexistuje žádná konkurence, proto musí Energetický regulační úřad o to důrazněji regulovat cenu distribuce. Hlavně důkladně hlídat, aby zde ceny odpovídaly skutečným nákladům, a vláda zde nesmí strkat hlavu do písku. Energetický expert hnutí SPD Ivan Noveský pochybuje o tom, že Energetický regulační úřad skutečně důsledně hlídá oprávněnost nákladů provozovatelů sítí. Některé jejich investice jsou podle něho příliš předražené, a proto jsou poplatky za distribuci či služby energetické přenosové soustavy zbytečně vysoké. Jde o člověka, který se v oblasti distribuce energií pohyboval v nejvyšších manažerských pozicích 45 let. Jsem přesvědčen, že přesně ví, o čem mluví. V hnutí SPD dlouhodobě říkáme, stát v současné kritické situaci prostě musí převzít plnou odpovědnost za cenotvorbu elektřiny v celém jejím rozsahu. Jsme jediní v Evropě, kteří to bohužel dodnes nedělají. Vláda, potažmo stát, musí klíčové kontrolní a regulatorní instituce zásadně posílit a musí jim být všestranně pevnou oporou, jinak bude skutečně zle.
Podle Svazu průmyslu a dopravy, ale nejen podle něj, ohrožuje drahá energie naši konkurenceschopnost. Potíže oceláren, skláren, chemiček či výrobců stavebních hmot mohou srážet celou českou ekonomiku, což následně dopadne samozřejmě i na domácnosti. V mimořádné situaci musí vláda sáhnout k mimořádným řešením, samozřejmě v mezích platných zákonů. Jak říká náš energetický expert Ivan Noveský, stát nyní může, či spíše musí regulovat ceny elektřiny podle zákona o cenách. Ten takový zásah výslovně připouští, a to za mimořádné tržní situace nebo při omezení hospodářské soutěže. Obojí je v případě evropského trhu s elektřinou naplněno. I po započtení nesmyslné antiekologické bruselské daně v podobě emisních povolenek nemůže koncová cena elektřiny pro domácnosti překročit 4 koruny za kilowatt. Vláda rovněž brutálně selhala ohledně vyjednávání hrazení kompenzací vysokých cen elektřiny spotřebitelům z prostředků Modernizačního fondu, který je součástí rozpočtu Státního fondu životního prostředí spravovaného příslušným rezortním ministerstvem, tedy Ministerstvem životního prostředí vedeného lidovci.
Kompenzace dopadů vysokých cen energií z výnosu z prodeje emisních povolenek, to je ostatně kapitola sama pro sebe. Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že už to není možné. Prý proto, že v květnu byla přijata unijní směrnice, podle níž jsou peníze z emisních povolenek určeny výhradně na rozvoj nově budovaných obnovitelných zdrojů. Členské státy ale mají vždy 18 měsíců na zavedení této nové směrnice do národní legislativy. Česká republika tuto směrnici ovšem dosud do právního řádu neimplementovala, takže jsme se mohli a měli řídit dosavadní právní úpravou ohledně využití peněz z výnosu emisních povolenek. Samozřejmě s tím, že celá tato konstrukce je zcela postavena na hlavu a v plné nahotě ukazuje škodlivost zelených nařízení a směrnic Evropské unie, Green Dealu a už i samotného členství v Evropské unii, protože přináší jednoznačné omezení naší suverenity v podobě práva sestavit si český státní rozpočet na základě českých národních zájmů a potřeb.
Rok 2024 by pravděpodobně šel pokrýt i z výnosů z emisních povolenek. To jsem neřekl já, i když se k tomu plně hlásím a plně s tím souhlasím. Řekl to pirátský náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák pro server Seznam Zprávy. Vláda nám často tvrdí, že zdražení regulované složky cen energií bude kompenzováno poklesem ceny samotných těchto médií, tedy plynu a hlavně silové elektřiny. Není tomu tak. Mnoho domácností, firem a institucí dostává silovou elektřinu za nižší cenu než za cenový strop. Zlevnění, které by jim kompenzovalo růst regulovaných poplatků, tak nijak nepocítí. Týká se to třeba statisíců bývalých zákazníků zkrachovalé firmy Bohemia Energy, kteří uzavírali nové dodavatelské smlouvy předloni na podzim, a mnoha dalších odběratelů, kterým dobíhají tarify s cenovou fixací z té doby. Těmto lidem v příštím roce zdraží jak silová elektřina, tak regulační poplatky.
Jak vypočítal Jiří Matoušek, marketingový šéf společnosti Centropol, s novým regulačním rozhodnutím Energetického regulačního úřadu stoupne celková cena elektřiny ve srovnání s podzimem roku 2021 u domácností v běžném panelákovém bytě v průměru o 34 %. A já si pamatuju, jak nám tady říkal pan premiér a další, že to bude v řádu jednotek procent. U rodinného domku s elektrickým bojlerem o 36,5 % a u domku vytápěného elektřinou pak o 41,5 %. Tedy žádné jednotky procentních bodů, jak s vážnou tváří tvrdil několikrát premiér Fiala. Toto jsou tvrdá a správná data od lidí, kteří vědí, o čem mluví. A doplňuji, že tyto propočty zcela korelují s odhady SPD, jak jsme je uveřejnili asi před třemi týdny a jak jsem o nich tehdy hovořil v televizním duelu s ministrem Stanjurou.
Pojďme dál. U firem a ve veřejném sektoru je dnes pod cenovými stropy dokonce většina odběratelů. Pokud to zůstane tak, jak to Energetický regulační úřad navrhuje, zvedne se velkým odběratelům platba až o 200 %. To uvádí šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Velkým problémem je i to, že v případě zvyšování regulovaných energetických poplatků nepůjde jen o jednorázový problém příštího roku, zdražování poplatků za služby spojené s dodávkou elektřiny bude pokračovat. Jen společnost ČEPS má v plánu investovat do posilování sítí 8 miliard korun ročně, protože už zhruba za 5 až 7 let budeme závislí na dovozu elektřiny, a bez zvýšení přenosové kapacity bychom jí nemohli prostě dostatek dovážet. Před tímto vývojem jsem zde v posledním roce varoval několikrát. A v masivních investicích musí pokračovat i distribuční firmy, jinak nezvládnou enormní přírůstek objemu obnovitelných zdrojů, k němuž se současná vláda zavázala v Bruselu. Bohužel.
Green Deal, to je ta příčina. To je synonymum pro energetické i ekonomické peklo. Rostoucí ceny za elektřinu budou, pokud neřekneme Bruselu rázné a hlasité "ne!", v příštích letech trvalým trendem. Je to cena a nedobrovolná daň za Green Deal, za nepromyšlenou dekarbonizaci energetiky. Už od jara varuje druhý největší výrobce elektřiny v zemi Pavel Tykač, že se mu nevyplatí provoz uhelných elektráren už po roce 2025 a že je připraven ztrátové zdroje za dva roky zavřít. To samé začíná i šéf skupiny ČEZ Daniel Beneš. Uhelné elektrárny se dostanou během dvou let do ztráty kvůli ceně emisní povolenky, ať chceme, nebo nechceme. Uhlí bude v minusu několika miliard korun. To je citace Daniela Beneše. ***
