(16.20 hodin)
(pokračuje Věra Kovářová)
Ale slibuji, že toto ještě přesně ověřím, abychom už tady na toto téma nemuseli diskutovat. Je také pravdou, že rozpočtový výbor, respektive Poslanecká sněmovna by mohla přijmout nějaké usnesení, aby se o tomto jednalo, o pozměňovacích návrzích načtených v druhém čtení v rámci výboru, ale jaksi není to... a opakuji, není to v jednacím řádu, ta možnost existuje.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dále chce reagovat paní poslankyně Peštová s faktickou poznámkou a následuje pan ministr Stanjura, faktické. Prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já tedy nevím, jestli je explicitně napsáno v jednacím řádu, jestli ta možnost tam je, nebo není, ale v každém případě vím, že v minulých obdobích zasedal výbor rozpočtový a projednával i ty pozměňovací návrhy, které byly načteny ve druhém čtení. A je to zcela logické, protože jestliže se vyjádří k těm, co byly načteny, no, ty pozměňovací návrhy, které byly načteny před druhým čtením, protože ve druhém čtení vlastně je jenom podrobná rozprava, kde se načítají pozměňovací návrhy. A je zcela logické, že by ten výbor by se měl vyjádřit i k těmto pozměňovacím návrhům, abychom věděli, jaké má k tomu stanovisko. A to, že to není v jednacím řádu - ale bylo to tady zvyklostí.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Tak jdeme si ujasňovat dále zvyklosti. Prosím pana ministra s jeho faktickou.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Paní poslankyně Peštová, prostřednictvím paní předsedkyně, nebylo to zvyklostí, ale není to důležité. Důležité je, že státní rozpočet máme v jiném režimu, a podívejme se společně na § 106, který říká: "Třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu" - máme dneska - "může být zahájeno nejdříve 48 hodin po rozdání pozměňovacích návrhů, které padly v druhém čtení. Současně platí, že usnesení výboru musí být na stůl doručeno minimálně 24 hodin před projednáváním na Sněmovně. Jinými slovy, my jsme klidně mohli zahájit dva dny po rozdání pozměňovacích návrhů třetí čtení přesně podle zákona. Dali jsme dva týdny mezitím, ale mohly to být dva dny. Kdybychom se drželi toho, co zákon umožňuje, tak i kdyby se to chtělo projednat, tak není šance, rozpočtový výbor by měl 24 hodin na projednávání a přijetí usnesení. A opravdu neříkejme, že to bylo zvykem, když to zvykem nebylo.
Pokud máte jinou zkušenost, já se rád omluvím, najděte mi usnesení rozpočtového výboru před třetím čtením, kde jsou doporučení pro Sněmovnu, jak hlasovat ve třetím čtení. Právě proto státní rozpočet má jiná pravidla, nejsou vyhrazené hodiny pro třetí čtení, rozpočtový výbor musí projednat návrh rozpočtu před prvním čtením. To u žádného jiného zákona není a tak dále, nejde to do Senátu. Tak se prosím nepřesvědčujme, že by koalice udělala něco špatného. Pokud změníme jednací řád a domluvíme se na jiných pravidlech projednání státního rozpočtu - já tedy nevidím důvod, ale pokud to některý politický klub, politická strana bude chtít, ať to dá na stůl a můžeme o tom vyjednávat. Je zbytečné teď zatěžovat tu debatu. Já jsem jenom říkal, že můžeme 48 hodin po skončení druhé čtení, respektive po rozeslání pozměňovacích návrhů, můžeme zahájit třetí čtení. Logicky pak není prostor, aby to projednal rozpočtový výbor. (Předsedající: Čas!) Děkuji za upozornění, paní předsedkyně.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy se vracíme do obecné rozpravy a následuje s vystoupením pan poslanec Rais a připraví se pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Děkuji, vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, já bych se vrátil v podstatě k tématu a byl bych rád, kdyby zbytek Sněmovny podpořil náš společný pozměňovací návrh, který jsem předložil společně s kolegyní Janou Berkovcovou pod číslem 3602 a pak 3601, to bude ten druhý. U toho 3602 tady jde o to, že je potřeba zastavit pokles snížení ostatních neinvestičních výdajů veřejným školám, které podle mě výrazně vláda uskutečňuje v posledních dvou letech. Lidově řečeno, ředitel na základní škole má v podstatě k dispozici takzvané ostatní neinvestiční výdaje, jakýsi fond, který mu v podstatě ministerstvo samozřejmě prostřednictvím tady rozpočtu neustále snižuje, a tím pádem ten ředitel má dokonce ještě rozhodovat o více věcech, protože podle toho, co jsem četl v sešitě 333 rozpočtu Ministerstva školství, bude v roce 2024 asi o 70 000 víc dětí, než je letos, a přitom ten pokles je tam skoro 34procentní. Čili řediteli se neustále zmenšuje ten řídicí prostor pro finanční řízení.
Dostatek prostředků v tom ONIVu takzvaném, což jsou ostatní neinvestiční výdaje, je pro školu zásadní. Z položky ONIV školy hradí vše, co nejsou platy a co není provoz. Z ONIV jsou uvolňovány prostředky, jako jsou pomůcky a učebnice pro žáky, plavání, další vzdělávání pedagogických pracovníků. Dále lze tyto prostředky použít pro výdaje na dopravu při akcích v rámci vzdělávání. A teď ještě navíc podle toho konsolidačního balíčku ředitel nebude moci uvedené prostředky používat jako náhradu platu nebo odměny z dohod o provedení práce při dočasné neschopnosti zaměstnanců škol, ale bude je muset v podstatě brát vlastně ze mzdových prostředků, čili finanční prostor pro ty ředitele je velmi omezený.
U tohoto pozměňovacího návrhu asi stojí za zmínku, že máme taky podporu Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Víceméně to byl taky jeden z konkrétních požadavků v pondělí stávkujících, čili myslím si, že tady je to naprosto zřetelné, kdy Ministerstvo školství v podstatě přiškrcuje ředitele regionálních škol v oblasti finančního řízení těchto institucí. To je jeden naprosto konkrétní příklad, kdy si myslím, že je potřeba to vrátit vlastně do původního stavu.
Druhý, druhý konkrétní pozměňovací návrh, který tam je veden pod číslem 3601, tady je cílem návrhu zajistit únosný a konkurenceschopný příjem odborných vědeckých pedagogických pracovníků vysokých škol. Protože jsem o tom už několikrát diskutoval, i když tady byl pan ministr Bek, tak bych se omezil na to, že v podstatě průměrná měsíční hrubá mzda vysokoškolského odborného asistenta vědeckých pracovníků je asi o 20 až 36 % pod průměrem mzdové sféry v provozu s vysokoškolským vzděláváním v České republice. Mzdy učitelů přestávají být na vysokých školách konkurenceschopné i ve srovnání s platy v regionálním školství, což je věc, na kterou tady dlouhodobě upozorňujeme. Sestupný trend trvá od roku plus minus 2021 a je z hlediska zajištění konkurenceschopnosti na trhu práce v České republice, především pro mladé učitele, zcela kritický a dlouhodobě neudržitelný. Zase bych mohl odkázat na ty stávkové aktivity v pondělí a ještě v předcházející době, kdy - teď trochu odběhnu od toho, co mám nachystané - kdy jsme slyšeli tady v těchto prostorech několikrát přísliby bývalých ministrů školství o tom, že budou dofinancovány mzdové prostředky a že školy dostanou asi miliardu korun, ale zůstalo zatím jenom u slibů. Co se týká kategorie vysokoškolských docentů, tam by člověk čekal, že bude nad národním srovnáním, ale pravda je opačná, docenti jsou asi 10 % pod mzdovou sférou lidí s vysokoškolským vzděláním. ***
