(16.00 hodin)
(pokračuje Vlastimil Válek)

Mnozí mně vyčítají, že jsme předpokládali vyřešení situace a obnovení plné dostupnosti léčiv během tohoto roku již několikrát. Ano, to je pravda. Vycházel jsem při těchto tvrzeních, stejně jako kolegové v celé Evropě, z informací od výrobců, kteří opakovaně sdělovali, že léků dorazí více a ty dostatečně pokryjí výrazně navýšenou spotřebu. Informace jsem si nechával validovat i od Státního ústavu pro kontrolu léčiv a ten mě v tom utvrzoval. Ve světle dat o distribuci mně tvrdil, že to takhle bude, a předepisování a výdaje jsme si ověřovali, že opravdu ty výdaje jsou takové, jaké jsou. Dodávky od výrobců však nepostačovaly, a to nejen zde, ale i v drtivé většině evropských zemí, včetně takových, jako je Švýcarsko, které je považováno za velmoc ve výrobě a distribuci léčiv.

Když jsem nastoupil na Ministerstvo zdravotnictví, tak jsem stav zákona o léčivech začal řešit ještě předtím, než současná situace naplno vypukla. Byla to první novela zákona o léčivech. A tady se to bohužel často směšuje. Tato první novela je platná od prosince loňského roku, a tedy po méně než roce na rezortu vznikla novela, kterou schválila Poslanecká sněmovna a která nově umožnila vládě stanovit mimořádnou úhradu léčivům registrovaným jinde v Evropské unii a dostat je skrze distributory a lékárny k pacientům. Díky tomu se podařilo mimořádně zajistit statisíce balení antibiotik a další dodávky se podařilo urychlit. To byl první krok k řešení.

Druhým krokem bylo nastavení systému sdílení a šíření informací. Ten probíhá skrze pracovní skupinu pod vedením náměstka Dvořáčka. Té se zúčastní zástupci ministerstva, SÚKLu, distributorů, lékárníků, zástupci všech stakeholderů. Každý týden je mapována situace a lékařům rozesíláme informace o dostupnosti léčiv. Zároveň probíhají jednání s držiteli licence o navýšení či urychlení dodávek. Stejně tak spolupracuji s odbornými společnostmi, jednám s nimi na Ministerstvu zdravotnictví pravidelně. Odborné lékařské společnosti informují své členy o aktuální situaci a vytvářejí doporučení. Konkrétně, Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti a Jana Evangelisty Purkyně připravila pro lékaře přesná doporučení, jak postupovat při nemožnosti předepsat penicilin. Jedna novinka k tomu: subkomise pro antibiotickou politiku České lékařské společnosti a Jana Evangelisty Purkyně v dohledné době vydá aktualizované doporučení v tomto směru, které plně koresponduje se světovými doporučeními.

Dalším příkladem budiž výpadek antiparkinsonik. Je to takový dobrý příklad, kdy Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se SÚKLem, distributory a Českou neurologickou společností řešilo přechodný nedostatek některých variant léčiv. Podařilo se domluvit dodávku omezeného množství z Německa, kterou však nebylo potřeba nakonec využít, a to z důvodu, že došlo k urychlení dodávek registrovaných přípravků a vstupu nového přípravku na trh, což maximálně podporujeme, protože likvidace monopolů je jedna ze zásadních cest k řešení.

Třetím krokem, a ten je velmi důležitý, je velká novela zákona - v uvozovkách velká - o léčivech. Je to novela, která je opravdu velmi propacientská. Vláda ji schválila v červnu letošního roku. Byla připravena k projednání ve Sněmovně, bohužel vzhledem k dlouhým projevům některých kolegů poslanců se nedostala na program schůze, byť byla druhým bodem, a finálně byla projednána až po prázdninách. Pevně věřím, že to projednávání nebude již blokováno a že tato novela bude schválena. Představuje jednu z největších propacientských změn lékové legislativy za posledních 15 let.

Já si dovolím zmínit ty stěžejní změny, které tam jsou a které se týkají opravdu pacientů. Ta novela přináší povinnost výrobcům dodávat léky jeden až dva měsíce po nahlášení výpadku. Je to naprosto zásadní, protože pokud my se dozvíme týden předtím, co je omezená dodávka, že bude omezená dodávka, tak ten prostor jakkoliv situaci řešit není téměř žádný. Distributoři budou mít povinnost jednak držet měsíční zásobu vybraných léčiv, abychom překlenuli krátkodobé výpadky, ale také informovat SÚKL, kolik balení přípravku s omezenou dostupností mají aktuálně na skladě. Tím ministerstvo a SÚKL získají údaje o tom, kolik daného přípravku je v distribuci, a tedy k dispozici pro dodávání do lékáren. Současně nebudou přímo ze zákona smět distribuovat ohrožené přípravky do zahraničí. Tím pádem budeme moct daleko pružněji a efektivněji reagovat na případné reexporty. Skončí rovněž protežování vybraných lékáren distributory, což považuji za velkou chybu, že toto existuje, a novela tohoto zákona - ta druhá novela, první byla v loňském roce v prosinci - mně umožní tomuto zabránit. Tím bychom měli předcházet vzniku lokální nedostupnosti, což je velký problém, hlavní problém.

Čtvrtým krokem je řešení jedné z příčin současné situace a tou je fakticky monopol některých dodavatelů léčiv. Jednáme s dodavateli po celém světě, posilujeme konkurenci na českém lékovém trhu a daří se to. Příkladem budiž právě tabletový penicilin. Výpadky takřka monopolního výrobce, protože tady byl ještě před rokem a půl monopol jednoho výrobce, prakticky monopol, vedly k nedostatku penicilinu a díky jednáním se nám podařilo přesvědčit jednoho z menších dodavatelů k výraznějšímu navýšení dodávek. Já bych chtěl BB Pharma poděkovat. Ta navýšila meziročně dodávky až o 800 %! Opravdu je to pravdivé číslo - 800 %. Možná se ptáte, jak je to možné. Je to jednoduché. Toto šokující procento je dáno tím, že loni k nám dodávali 30 000 balení penicilinu, letos to bude již 240 000 balení penicilinu. To je těch 800 % navýšení.

A posledním krokem v tomto pětibodovém schématu je přesun výroby aspoň části těch klíčových léků k nám do České republiky. I na tom pracujeme a v následujících měsících a letech v tom směru plánuji významně posílit soběstačnost České republiky a již v příštím roce bych byl rád, abych mohl přijít do Poslanecké sněmovny s pozitivními informacemi, které budou daleko konkrétnější.

K lékům ještě dodám několik posledních čísel, která jste nepochybně zaregistrovali. 22. srpna jsme slíbili, že do České republiky dorazí do poloviny listopadu 300 000 balení penicilinu. Od té doby již dorazilo více než 200 000 balení, z nichž dosud poslední velká dodávka byla 50 000 balení. Já jsem slíbil 300 000 do konce listopadu, 200 000 dorazilo a dalších 160 000, tedy ne 300, ale 360 000, dorazí v následujících týdnech. Tedy do konce listopadu to opravdu bude ne 300 000, co jsem slíbil, ale 360 000 balení penicilinu. A stejně pokračujeme i v dalších lécích, s kterými je problém, včetně jiných antibiotik, dětských sirupů na bolest, na horečku a tak dále, mohl bych pokračovat.

Zmínil bych ještě dvě věci, protože si myslím, že nemá smysl probírat všechny ty body a všechny ty kroky, ale zmínil bych dva body. Jedna věc je onkologie a ta druhá se týká onkologických pacientů. Onkologie je obor, kterým se zabývám vlastně celý život. Já jsem se ho učil v Japonsku, učil jsem se ho ve Spojených státech. Když jsem se vrátil, zaváděl jsem tady řadu metod a šéfové onkologických společností byli moji dlouholetí přátelé. Já jsem proto vnímal velmi osobně některé debaty ohledně onkologie, které tady probíhaly. Já si opravdu - ale mysleli si to i moji kolegové z opozice, kteří to kritizovali - nemyslím, že je možné a bylo možné vybudovat obrovské onkologické centrum ve Vinohradech na pozemcích, které zčásti státu nepatřily, kde nebylo stavební povolení. Místo toho jsme v nedávných dnech klepali na základní kámen motolského onkologického centra. A je to logické, protože v Motole jsou také dětští onkologičtí pacienti. Je tam jedna z největších dětských onkologií, jedna ze dvou hlavních dětských onkologií. A tak jako v Brně je Masarykův onkologický ústav, který je centrem komplexního onkologického centra, tak v Praze a v Čechách bude motolské onkologické centrum. Tato dvě centra budou pilíře a jsou pilíře onkologické péče. Navíc se podařilo toto motolské onkologické centrum provázat se simulačním centrem. A tím, že nadace Kellner Family do toho vstoupila, tak se podařilo k tomu ještě vybudovat s velkou pomocí donátorů centrum, které je výzkumné, a propojit tedy ten komplex do jednoho velkého celku.

Ale ušetřili jsme přitom řadu peněz, které mohly jít do jednotlivých krajů. Takže do každého kraje jsme poslali víc než 250 milionů. A týká se to i Karlovarského kraje. Nevím, jak dál to mám ještě říkat. V Karlovarském kraji opravdu bude komplexní onkologické centrum. V první fázi z Národního plánu obnovy v Karlovarském kraji budou nakoupeny lineární urychlovače, bude tam instalováno PET/CT, a jakmile dojde k těm instalacím, bude podepsána druhá fáze smlouvy, která udělá z Karlovarského kraje vlastně spolupracující komplexní onkologické centrum s Fakultní nemocnicí Plzeň. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP