(19.10 hodin)
(pokračuje Jan Bartošek)
Otevírám další bod dnešního jednání a tím je bod
8.
Vládní návrh zákona o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny
a velké vnitrostátní skupiny
/sněmovní tisk 515/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Cílem návrhu toho zákona o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny je zavedení globálních pravidel proti erozi základu daně dohodnutých v rámci inkluzního formátu OECD, která byla následně přijata jako směrnice Rady 2022/2523 ze dne 14. prosince 2022. Jak jsem říkal v prvém čtení, na samý závěr našeho předsednictví se nám povedlo zajistit jednomyslnost v této otázce a díky tomu můžeme přistoupit k projednání návrhu zákona.
Návrh zákona je čistě transpoziční a i ty věty, které nejsou podtrženy jako transpoziční, vycházejí z dalších doporučení OECD, takže vlastně mají charakter transpozice, i když v pravém slova smyslu transpozicí nejsou. My tady vlastně zavádíme přiřazovanou dorovnávací daň, to je pro mateřské entity ve vztahu ke každému státu, ve kterém skupina působí a ve kterém je efektivní zdanění skupiny nižší než 15 %, a kromě toho zavádíme kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, označenou jako česká dorovnávací daň, jejímž účelem je zachovat primární právo České republiky na zdanění příjmů plynoucí ze zdrojů na jejím území.
V návaznosti na různé daňové výjimky a podobná opatření se může stát, že by příjmy členské entity, skupiny působící v České republice, byly zdaněny efektivní sazbou nižší než 15 %, a tedy by se na ně vztahovaly dříve popsané dorovnávací daně zavedené v zahraničí, kam by také plynul výnos daně vztahující se k příjmům z České republiky. A my tímto, touto dorovnávací daní, zajišťujeme, aby tyto výnosy byly zdaňovány v České republice, a ne v zahraničí. Děkuji za slovo, pane předsedající.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu a usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 515/1, a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, poslanec Miloš Nový, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miloš Nový: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, krátce navážu na předkladatele tohoto návrhu, tedy na pana ministra. Jak zde již bylo řečeno, jedná se o návrh zákona, který je čistě transpoziční úpravou směrnice Rady Evropy 2022/2523 týkající se dorovnávacích daní u velkých nadnárodních skupin a velkých vnitrostátních skupin, které mají roční výnosy 750 milionů eur nebo více ve dvou ze čtyř předchozích účetních období předcházejících zdaňovacímu období.
S projednávaným návrhem zákona vyslovila vláda souhlas dne 16. srpna tohoto roku. První čtení návrhu zákona proběhlo dne 29. srpna tohoto roku na 73. schůzi, přičemž Sněmovna nesouhlasila s projednáváním tak, aby mohla s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvním čtení.
Lhůta k projednání výbory byla určena na 30 dní. Návrh zákona byl přikázán k projednání v rozpočtovém výboru. Rozpočtový výbor projednal návrh zákona 20. září tohoto roku na své 34. schůzi a vydal souhlasné usnesení číslo 267, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 515/1. S ohledem na to, že k návrhu zákona zatím nebyly podány žádné pozměňovací návrhy, navrhnu v podrobné rozpravě podle § 94a odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, aby se mezi druhým a třetím čtením garanční výbor tímto sněmovním tiskem již nezabýval. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se do ní hlásí? Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem si ten projev nechala na stolku, protože si myslím, že řeknu k tomu jenom pár slov, je druhé čtení. My jsme se nakonec rozhodli po debatě v rámci klubu a i po nějaké krátké konzultaci s Ministerstvem financí nepodávat žádný pozměňovací návrh. Je to technická novela, je to dopracování něčeho, na čem se za naší vlády kus práce na Ministerstvu financí udělal. My to máme... my to podporujeme od počátku. To, jak se k tomu přistoupilo, je i výsledkem nějaké dohody.
Já bych možná jenom poprosila pana ministra, jestli by byl tak hodný a vysvětlil důvod, proč vlastně - debatovali jsme na rozpočtovém výboru, nakonec ta debata nebyla úplně jasná - proč vlastně ten odhad je - této dorovnávací daně - 6 miliard a je tam takový propad v případě, že se stane, že vlastně se navýší sazba - to už je schváleno tohle Poslaneckou sněmovnou - z 19 (%) na 21 %.
Takže tady vedu jenom technickou debatu, vůbec nemám žádnou k tomu výhradu. Jsem ráda, že se to dotáhlo. Jsem ráda, že účinnost od 1. ledna 2024 bezesporu nastane, protože my to podpoříme, aktivně to podpoříme. Je to jeden, myslím si, z takových střípků i konsolidace veřejných financí, je to něco, co i souvisí s bojem s šedou ekonomikou, co byla vždycky základní mantra hnutí ANO. Takže jenom mám tenhle krátký dotaz a jinak prostě tuto naši podporu tento tisk má.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ptám se, zda někdo další se hlásíte do obecné rozpravy? Není tomu tak.
Dotaz od zpravodaje.) V podrobné.
Já nejprve ukončím obecnou rozpravu. To znamená, končím obecnou rozpravu.
Ptám se, zda chcete závěrečné slovo? Pan ministr? Prosím, pane ministře, máte závěrečné slovo.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Jenom odpověď na tu otázku. Souvisí s tím, že se mění základní sazba z 19 na 21 %, tudíž když pak budeme posuzovat efektivní míru zdanění, tak to samozřejmě při sazbě 21 (%) vychází jinak i při daňových úlevách a při slevách, než když je sazba 19 %. Z toho se vychází, protože obecně ten předpoklad - je za ty 2 procentní body - je to asi plus 22 miliard příjmů, a když pak počítáte efektivní míru zdanění, samozřejmě je rozdíl, když počítáte potenciální daňové úlevy buď z 19, nebo z 21. Proto je ten odhad různý v závislosti na základní sazbě daně z příjmů právnických osob.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny. Jako první se hlásí pan zpravodaj. Prosím.
Poslanec Miloš Nový: Děkuji za slovo. S ohledem na to, že k návrhu zákona zatím nebyly podány žádné pozměňovací návrhy, navrhuji podle § 94a odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, aby se mezi druhým a třetím čtením garanční výbor tímto sněmovním tiskem již nezabýval.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pan ministr.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já mám technickou. Nevím, kdo předtím seděl u toho stolku a je tam přihlášený kartou, takže pokud - kdo seděl stolku přede mnou a bude chtít hlasovat ze své... (Předsedající: Už je to vyřešeno.) Výborně.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jasně, děkuji. Ptám se, zda někdo další chcete ještě vystoupit v podrobné rozpravě? Nikoho nevidím, končím podrobnou rozpravu.
Ptám se pana ministra nebo pana zpravodaje, nechcete závěrečné slovo? Dobře.
Zazněl návrh, aby se garanční výbor návrhem zákona nezabýval, je to návrh podle § 94a odst. 4. Vzhledem k tomu, že nezaznělo žádné veto, tak o tom dám hlasovat.
Nejprve vás odhlásím, požádám vás, abyste se opět přihlásili. ***
