(16.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že máme 15, dokonce už 16 hodin, končím interpelace na předsedu vlády, budeme pokračovat s interpelacemi na ostatní členy vlády a já předávám řízení schůze. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Hezké odpoledne, já tímto vyzývám pana poslance Lubomíra Wenzla, aby přednesl interpelaci na místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví pana Vlastimila Válka a zahájil tak blok odpovědí členů na interpelace poslanců, a prosím, aby se připravil pan poslanec Strýček. Máte slovo.
Poslanec Lubomír Wenzl: Vážený pane ministře, v rámci přijaté novely zákoníku práce platné od října letošního roku došlo mimo jiné ke zdvojnásobení objemu dobrovolné přesčasové práce u zdravotníků z původních 416 na 832 hodin ročně. Současně novela zakazuje dosud tolerované 24hodinové směny. V souvislosti s přijetím této novely došlo ze strany lékařů k výpovědím dohod o přesčasové práci od 1. 12. letošního roku. Z otevřených zdrojů vyplývá, že v tuto chvíli se jedná zhruba o 6 000 lékařů, kteří tento krok učinili. Vzhledem k celkovému počtu našich lékařů je to zhruba čtvrtina z nich. Nejedná se jen o mladé lékaře. Průměrný věk těch, kteří se k tomuto kroku rozhodli, je 39 let, z čehož vyplývá, že se jedná i o zkušené, erudované lékaře. Jsem přesvědčen, že je zde hrozba omezení zdravotní péče pro pacienty, byť ne péče akutní a neodkladné, ale péče plánované. Toto mé tvrzení vychází z publikovaných vyjádření nemocnic, a to bez rozdílu, kdo je jejich zřizovatelem.
Řešením není zavedení směnného provozu ve zdravotnických zařízeních, neboť za tak krátkou dobu, která zbývá do 1. prosince, toto není možné zavést mimo jiné z důvodu, že mnozí lékaři mají v pracovních smlouvách zakotven výkon práce v jednosměnném provozu. A pokud by management nemocnic chtěl provést změnu v pracovních smlouvách, je to opět o vůli obou stran se dohodnout, a nevím, jestli je doba na to, aby k té dohodě mohlo dojít.
Já se ptám: Má ministerstvo data o počtu lékařů, kteří vypověděli dohody v jím zřízených zdravotnických zařízeních? Pokud ano, jestli odpovídá zhruba ten počet 25 až 30 %, kteří se k tomuto kroku rozhodli? Zda bylo ministerstvo požádáno o pomoc při řešení této situace ze strany poskytovatelů lůžkové zdravotní péče? Děkuji za odpovědi.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a poprosím v tuto chvíli pana vicepremiéra Válka. Máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Velmi děkuji, pane předsedající. Ten problém se týká zdravotnických zařízení, která jsou v nepřetržitém provozu, tedy která mají urgentní příjem a kde je opravdu především v těch oborech, jako je anesteziologie, intenzivní medicína, chirurgie, traumatologie, zajistit, ale ony jsou to i další obory, a teď jmenuji ty klíčové, je potřeba zajistit nepřetržitý provoz.
Obecně existují tři možnosti, jak se dá zajistit nepřetržitý provoz. Ta první možnost je řekněme specifikum, které je jenom v minimu zemí, především v České republice, a to jsou dohody, kdy existuje varianta, že lékař vlastně, pokud má dohodu s nějakým zdravotnickým zařízením, tak se mu to nezapočítává, ta dohoda, do přesčasů. Nechci to nějakým způsobem dál komentovat, ale je to věc, která je specifická v České republice.
Druhá varianta jsou přesčasy a řekněme čerpání velkého množství hodin přesčasů, kdy vlastně zdravotník dopoledne jde do práce, je tam řekněme do půl čtvrté a pak nastupuje se službou s tím přesčasem. Tady je potřeba si říct, že zdravotní sestry, které jsou bezesporu součástí těch týmů, nikdy přesčasy neměly a vždycky byly ve směnném provozu. Směnný provoz pro zdravotní sestry, tedy pro nelékaře, je naprostým standardem ve všech zdravotnických zařízeních.
Pak je třetí varianta, a to je nějaká varianta směnného, posunutého, upraveného provozu. A tady zase potřeba říct, že je řada zdravotních zařízení, která na tomto systematicky pracovala a systematicky vlastně převáděla tak, jak je to běžné v řadě západních zemí - mohu jmenovat Německo, Rakousko, mohu jmenovat Dánsko, skandinávské země, mohu jmenovat i některé další země na západ od nás, jak je to běžné v nemocnicích, kde je emergency provoz, urgentní příjem - abychom měli představu toho rozdílu, emergency nemocnice, typickým příkladem může být Motol, taková ta elektivní nemocnice, kde vlastně té emergency, to, že by tam lítaly vrtulníky, jezdily rychlé s infarkty, s cévními mozkovými příhodami - je v podstatě nula, to by mohl být typicky Masarykův onkologický ústav, kde dominance té péče je plánovaná a ta akutní, kdy by přijížděla rychlá nebo vrtulník, to je zcela minoritní množství té péče, tak se na to připravovali a dneska nemají ten problém.
Nicméně já jsem si svolal samozřejmě hned, jak ta debata nastala, přímo řízené organizace a jejich ředitele a pravidelně s nimi máme schůzky. Teď je plánovaná další, kdy jsem do debaty vtáhl i děkany lékařských fakult, protože ty často mají smlouvy s přímo řízenými organizacemi. A pokud jde o zajištění péče, jsem v pravidelném kontaktu jak s řediteli fakultních nemocnic, tak s celým managementem a vše je nastaveno tak, že akutní péče bude zajištěna, tam rozhodně nehrozí problém. Prioritou je zajištění péče všech pacientů, kteří budou v ohrožení zdraví nebo života, a tato péče bude zajištěna bez výjimky.
Jsem přesvědčen, že v souvislosti s touto akcí nedojde k omezení elektivní péče. Jednak lékaři deklarují, a z jednání, která proběhla teď tento týden znovu, mám pocit, že jsme ve shodě, že jim stejně jako nám, jako komukoliv z lékařů v této místnosti jde o pacienty, a zároveň jsem přesvědčen, že výsledná podoba zákoníku práce a související opatření zafungují. My jsme připraveni provést změny v zákoníku práce. Pevně věřím, že Poslanecká sněmovna schválí zrychlené projednávání, a je potřeba si říct, že ty změny, které jsme schválili jako Poslanecká sněmovna, byly podpořeny napříč politickým spektrem, a to i ve výborech, a domnívali jsme se, že je to krok správným směrem. Tady není možné hledat nějakého viníka.
Cíle má Ministerstvo zdravotnictví, lékaři zapojení do této akce, stejné, zajištění péče o pacienty prostřednictvím dobře finančně ohodnocených a nepřepracovaných zdravotníků. Tady bych upozornil na to, že směnný provoz vede k tomu, že se vlastně zvýší hodinová mzda, protože se zkrátí počet hodin, co je zdravotník v nemocnici, a navíc se zkrátí i pracovní týden, délka pracovního týdne, o 2,5 dne. To je ten důvod, proč v řadě zemí k tomuto - v nemocnicích, které jsou emergency, tedy nemocnicích, které se věnují akutní medicíně, lítá tam vrtulník, jezdí tam záchranka, dělají tu emergency medicínu - kde tyto nemocnice takto fungují. Podívejme se na Allgemeines Krankenhaus, což je blízká nemocnice.
Současnou iniciativu chápu jako příležitost k využití nastavení nových pravidel. Prostě zákoník práce je třeba dodržovat a je potřeba ukončit to, co tady funguje třicet let, že jsme zavírali oči nad jeho nedodržováním.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane vicepremiére. Je zájem ještě o doplňující dotaz? Není? V tom případě poprosím pana poslance Strýčka, který bude interpelovat pana ministra Síkelu.
Poslanec Jiří Strýček: Dobré odpoledne, pane místopředsedo, dobré odpoledne, pane ministře, dobré odpoledne, kolegové, kolegyně. Já bych měl na pana ministra Síkelu jednu otázku a ta se týká energií. Všichni víme, že to je otázka, která dneska dlouhodobě trápí, a samozřejmě ještě i bude trápit naše obyvatelstvo. Jedná se totiž o to, že tady máme nastaveny ambiciózní klimatické cíle Evropské unie, což je postupná dekarbonizace energetiky, odklon od uhlí, decentralizace. ***
