(12.30 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. A nyní poprosím pana poslance Jiřího Havránka. Jsme stále v režimu obecné rozpravy.
Poslanec Jiří Havránek: Vážené kolegyně, vážení kolegové, krásné už teď poledne i ode mne. Pokusím se velmi v rychlosti přihlásit a odůvodnit pozměňující návrh, který naleznete jako sněmovní dokument 3394 v systému. Pan ministr dopravy zde mluvil o tom, že jeden z pozměňovacích návrhů má za cíl změnit i textaci názvu tohoto zákona, který bude tedy mluvit o výstavbě strategické infrastruktury. Jsem přesvědčen, že v současné situaci takovouto infrastrukturou je i výstavba a infrastruktura dostupného nájemního bydlení, a proto jsem předložil pozměňovací návrh, který tedy dává si za cíl vytvořit vhodný legislativní rámec pro urychlení výstavby nových staveb sloužících právě pro poskytování dostupného nájemního bydlení. Jakožto předkladatel jsem vycházel, co se týče definice, z toho, co probíhalo za diskusi zhruba jeden a půl roku mezi dotčenými ministerstvy a jsem přesvědčen, jak jsem již říkal ve svém úvodu, že právě výstavba dostupného nájemního bydlení tak, jak je definováno v tomto pozměňovacím návrhu, je strategickým zájmem pro Českou republiku.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, takto mé rychlé odůvodnění a já vám děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Martin Kolovratník. Pane poslanče! (Poslanec Kolovratník hovoří s někým v lavicích.)
Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Omlouvám se za drobnou nepozornost, my jsme diskutovali zákon.
Budu velmi stručný a budu rychle reagovat na pana poslance Michala Kučeru, jak vyjádřil tu obavu. Vím, že je to víc debata do hospodářského výboru, a znovu tady sděluji veřejně tu svoji omluvu. Kvůli nemoci prostě nebyl na to ten prostor, takže určitě teď příští týden se na tohle na hospodářském výboru podíváme.
Já to zkusím jenom velmi stručně, aby už jste to měli v hlavě, jak ta myšlenka, jak jsme s ní vlastně pracovali, tu filozofii popsat. My jsme zvažovali, jestli pokud budeme obce nějakým způsobem motivovat, pokud jim něco nabídneme, jestli to dát jako jednorázový poplatek, nebo nějaký trvalý - a omlouvám se za zjednodušení - služebnost nebo jakoby obdobu nájmu a podobně. Zvažovali jsme i najít nějaké řekněme spravedlivé řešení, aby pro jednu obec to nebylo málo nebo pro druhou moc a podobně. Rád poznamenám, že to nebyl žádný pohled z okna, nějaké náhodné střelení čísla. Ten návrh, který teď v tom pozměňovacím návrhu máme, vychází právě z odborných kulatých stolů, které pořádala Hospodářská komora, dopravní sekce Hospodářské komory, se spolupracovníky, s poradci Ministerstva dopravy. Dívali se v průměru zhruba na velikost záborů jednotlivých obcí a zkoušeli i modelovat jednotlivé částky nebo sazby, co by to vlastně v reálu udělalo.
Pak jsme si vzali ještě jeden výpočet nebo jedno číslo do toho výpočtu, jaká je vlastně průměrná šířka takové tratě, jaká je průměrná šířka záboru. Logicky drážní těleso se chová různě v různých částech krajiny. V rovině, v rovinaté krajině je o něco užší, pokud překonává nějaké terénní zlomy, jsou tam třeba potřeba větší náspy a podobně, tak logicky ta šíře je větší. A nakonec nás napadlo podívat se na to, co už v České republice máme, co je tedy relevantní, jasný fakt nebo jasný argument, a tak jsme se inspirovali tím čtvrtým koridorem, který je teď postaven - z velké části není ještě dokončen, ale který je teď modernizován a téměř postaven - na České Budějovice. Možná jste zaznamenali v médiích, možná jste se tam někdo byl podívat. Sice to není ještě vysokorychlostní trať, ale mohl bych říci, že kvazi vysokorychlostní, nebo téměř. V některých úsecích už je postaven na dvousetkilometrovou trať a má vlastně ty nejmodernější parametry právě těchto rychlejších úseků. Velmi zjednodušeně, vždycky je tam primární - kromě zabezpečení a geometrické polohy koleje, té přesnosti - je tam požadavek na traťové poměry, to znamená sklonové stoupání a klesání a popřípadě průměry oblouku. Abych to zkrátil, právě na čtvrtém koridoru na Budějovice jsme si opravdu prošli všechny úseky již hotové a v průměru, váženým průměrem, ta šířka je něco kolem 35 metrů. Takže z toho pak dovysvětluji, dovozuji náš výpočet, který jsme udělali - 35 metrů krát 1 000,1 kilometr, je 35 000 metrů, a ta částka v mém pozměňovacím návrhu je stanovena na 145 korun za metr čtvereční. Vychází to po zaokrouhlení právě na těch 5 milionů za 1 kilometr. Teď už by bylo zbytečné, abych se opakoval. Při porovnání s celkovými náklady tady toho systému 800 milionů, možná miliarda, opravdu je to 0,4 až 0,3 ‰ té celkové částky, ale pro obce si myslím, že to je částka zajímavá.
A aby to bylo i motivační hodně, aby někdo z těch samospráv neřekl: No, vy nám to slibujete a bude to jednou nebo bůhvíkdy to postavíte - víme, že vysokorychlostní tratě jsou zatím plánovány bohužel v různých časových úsecích, není to věc, která se povede do deseti let, aspoň podle současných plánů. Tak jsme si řekli: pojďme tu částku vyplatit do 30 dnů od povolení toho záměru, de facto od vydání stavebního povolení, od schválení, aby tedy ta samospráva viděla, jakmile je povoleno, okamžitě ty peníze dostane.
A ještě rychle doplním: my jsme zvažovali i jiné alternativní varianty, takže opravdu to nebyl nějaký náhodný pohled z okna. Pan poslanec Kučera říkal, ať je to řádně prodiskutováno. My jsme pečlivě se dívali i na další podobné nástroje, které už dneska v české legislativě jsou. Třeba jedna z alternativních variant, kterou jsme zvažovali, byla takzvaná veřejnoprávní smlouva - je to obdoba plánovací smlouvy, kterou jste mohli znát jak z námi připraveného stavebního zákona č. 283 z roku 2021, tak se vyskytuje teď i v té vámi připravené nové formě stavebního zákona. Mohla to být forma poskytnutí finanční kompenzace přes speciální zákon, to se objevuje například v zákoně č. 324/2021 Sb., o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí spojenou s těmi Vrběticemi, s těmi muničními sklady. To znamená, my jsme zvažovali třeba i nějak lex jednorázový zákon.
Ale zase, a tady si myslím, že se shodneme, jak znám váš koaliční pohled obecně na tuto problematiku, že ten český právní řád je zbytečně složitý a že je zbytečné přidávat další a další zákony, proto jsme nakonec volili vlastně jednoduchou formu několika paragrafů v rámci tady toho liniového a jednorázovou částku, která bude vyplacena jednorázově. Takže uvidíme, co na to řeknou obě ministerstva. Jak jsem řekl, určitě k tomuhle má co říct Ministerstvo pro místní rozvoj, jak to namodelujeme.
Samozřejmě, kdyby tam byl nějaký relevantní argument, že je tam chyba nebo nějaký nedostatek, nebude problém, abychom se shodli na tom, že to zatím teď do této novely dávat nebudeme, a můžeme to pak rychle dopracovat. Rád tady veřejně na mikrofon povím, že takového úkolu, pokud bude z vaší strany zájem, se rád ujmu a že to můžeme dopracovat.
Vím, že za nás jsme pracovali s termínem zahájení výstavby pilotních úseků vysokorychlostních tratí v roce 2025, to už máme za dva roky. Vím, že ten termín zatím není jistý, že se spíše... že z odborné veřejnosti prosakuje už termín 2026. A tak, abych tedy skončil pozitivně své vystoupení, věřím, že když bude shoda jak tady na plénu, tak na hospodářském výboru, tak že třeba ten rok 2025 se opravdu povede, nebo aspoň už uvidíme to pomyslné - a omlouvám se za to zjednodušení - pomyslné světlo na konci tunelu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou se přihlásil pan poslanec Brabec. Poté máme ještě jednu přihlášku z místa do obecné rozpravy, paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Máte slovo.
Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, ještě jsem chtěl zareagovat trochu se zpožděním - měl jsem nějaké jednání - na váženého kolegu Davida Šimka a jeho návrh. Ona k tomu už částečně hovořila kolegyně Berenika Peštová. ***
