Úprava se tedy týká všech přípojek technické infrastruktury, které nejsou povolovány podle stavebního zákona. Jsou to elektroenergetické přípojky či smyčky, plynovodní, telekomunikační, vodovodní či kanalizační přípojky v zákonech stanovených délkách a dále takzvané výměny technické infrastruktury, které svými parametry naplní podmínky drobné stavby podle stavebního zákona. Zahrnuty jsou rovněž stavby a další stavby technické infrastruktury, jako jsou přípolože či vlastní komunikační sítě energetických sítí.

Už v roce 2006 byla novelizace zákona o pozemních komunikacích, kterou se zavedla výjimka ze souhlasu pro veřejně prospěšné stavby, zdůvodněna tím, že vlastník mohl svým nesouhlasem zcela zablokovat výstavbu veřejně prospěšné stavby. Obdobná situace však platí právě i u záměru technické infrastruktury, které v naprosté většině slouží veřejné potřebě a naplňování strategických cílů státu, a mají tedy povahu veřejné technické infrastruktury. V praxi zajišťování souhlasu vlastníků k dílčímu povolení zvláštního užívání trvá několik týdnů a v případě obstrukcí vlastníků jsme svědky, že i měsíce až roky. Rád bych zdůraznil, že návrh nezasahuje do procesních práv vlastníka jako účastníka řízení. Ochranu všech jeho zájmů i nadále řeší a rozhoduje o ní silniční správní úřad.

Všechny mé návrhy jednoznačně podporují urychlení výstavby bez omezení práv dotčených subjektů. Děkuji vám za pozornost a podporu.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Bereniky Peštové. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Původně jsem tedy chtěla reagovat na pana ministra, ale bohužel, nebyla otevřená rozprava, takže jestli můžu teď zareagovat. Jenom chci říct, že ten zákon je velice průlomový. Už jsem vám to tady naznačovala, nebudu tady citovat ty úmluvy, my si to nějak jako tady odbudeme. V každém případě jako to, že jedete jednostupňově, že jste vlastně odbourali odvolačky, že všechno budou řešit soudy... Mně spíš, a to mi nebylo odpovězeno na výboru hospodářském, když jsem se ptala, co na to justice, protože samozřejmě tím pádem se navalí a bude mnohem víc žalob, protože tím, že tam nejsou ty odvolačky, nejsou tam vlastně ty bych řekla mechanismy, které jsou, ať je to přezkum a tak dále, a rovnou to bude žalovatelné, tak mě by zajímalo, protože jsem nikde neviděla to stanovisko, jak se s tím poperou soudy, protože tím pádem samozřejmě rapidně stoupne počet žalob.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s přednostním právem pan ministr. Prosím.

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Dovolím si okamžitě reagovat. Jednostupňové řízení se vztahuje jen na záměry gigafactory, nikoliv obecně na všechny záměry, které jsou obsaženy v tom pravděpodobně nově přejmenovaném zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Samozřejmě že se v tuto chvíli snažíme i dohledat, jak to v okolních státech upravovali. Polsko v tomto směru má i závazné lhůty pro správní soudy. Má to upravené tak, aby opravdu nedocházelo k prodlení v povolování staveb. Jsem přesvědčený o tom, že s ohledem na poměrně úzký okruh záměrů, které by pak podléhaly tomu jednostupňovému řízení, by nemělo dojít k nijak závažnému prolomení počtu podání, která budou směřovat za správními soudy. Zkušenost z poslední doby, kdy pochopitelně správní soudy řeší i jednotlivá odvolání, například v poslední době i výjimky ze zvláště chráněných druhů živočichů pro stavbu D3, tak i v tomto případě to rozhodnutí přišlo v předpokládaném časovém horizontu. Věřím, že tohle je úprava, která by neměla žádným dramatickým způsobem prolomit rychlost rozhodování správních soudů a neměla by tedy nabourat ani v tomto směru práva těch, kteří se k záměrům vztaženým k čtyřistašestnáctce budou vyjadřovat.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Ještě reakce faktickou poznámkou paní poslankyně. Prosím.

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za odpověď, pane ministře. V každém případě je to precedent, co si budeme povídat. V momentě, jakmile to dovolíte v jednom nebo jakmile to umožníte v jednom, tak je otázka času, kdy se to prolomí do těch ostatních. Tak to bylo vždycky, je a bude. To jsou ty takzvané salámové metody: začneme kouskem a pak se nám to rozjede. Nic proti tomu, jenom prostě říkám a apeluji na to, co na to soudy? To, co jste říkal s omezením lhůt pro ty soudy, s tím my jsme taky vyšli do boje a docela jsme hořeli, protože samozřejmě soudy začnou křičet, že oni jsou - proto jsou ty moci oddělené, aby byla výkonná, zákonodárná a soudní, abychom my nikoho neúkolovali, do kolika vlastně nebo za jak dlouho musí rozhodnout v dané věci, protože věci můžou být komplikované a tak dále, takže jako ono to není tak moc jednoduché. Nám by se to taky líbilo, protože my ve správních řádech i v trestních řádech, všude jsou lhůty, které musíme ctít, že jo? Jsou třicetidenní. Pokud případ je komplikovanější, tak si vyžádáme delší lhůtu. Ale bohužel tam, když se nic nestane, tak tam ten soud trvá akorát déle.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě pan ministr s přednostním právem. Prosím.

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Dovolím si ještě zmínit dva argumenty. Jednak v tomhle případě bude rozhodovat vysoce specializovaný Dopravní a energetický stavební úřad, který vzniká proto, aby se právě dokázal s těmi náročnými projekty vypořádat co nejlépe, ve všech směrech i ve zhodnocení jednotlivých veřejných zájmů. To je jedna poznámka.

Druhá podstatná poznámka: v případě gigafactory - tady si uvědomujeme, že časový faktor hraje obzvlášť významnou roli. Protože se Česká republika objevuje v konkurenčním porovnání s okolními státy, je pro náš automobilový průmysl, ale nejenom pro něj, pro náš energetický průmysl, pro celou řadu dalších odvětví opravdu stěžejní, jestli uspějeme v té konkurenci a ve výsledku se budou záměry gigafactory realizovat v České republice. Ale je jasné, že každý investor i s ohledem, jak dramatický technologický vývoj je teď spojený s úložišti, s bateriemi, bude sledovat, kdy má šanci v České republice získat reálně povolení takového záměru. Proto jsem přesvědčen o tom, že z hlediska právě zvážení klíčových veřejných zájmů i veřejného zájmu, který je na straně České republiky, zajistit konkurenceschopnost české ekonomiky, tak v tomhle případě zkrácení, respektive zjednodušení řízení na jednostupňové je nezbytně nutné a je namístě.

Uvědomujeme si riziko precedentu, uvědomujeme si i rizika další, nicméně musíme vyvažovat cestu, jak zajistit to, že v tom dramatickém technologickém vývoji, kdy reálně celá řada i zahraničních institucí ukazuje a dokládá, že správní proces posuzování je u nás složitější, je složitější než jinde, a je přitom jasné, že i v ostatních státech dávají podstatnou a dostatečnou váhu odezvě veřejnosti, odezvě občanských iniciativ a podobně. Na nás je, abychom to dokázali zároveň rozumně vyvážit a nedostali se do situace, kdy prostě budeme sami sebe střílet do vlastní nohy, protože nejsme schopni nabídnout i v oblasti procesu správních řízení konkurenceschopné podmínky v konfrontaci s tím, co se děje v okolí.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní žádné přednostní právo a žádná faktická poznámka není. Budeme pokračovat řádně přihlášeným panem poslancem Davidem Šimkem, připraví se pan poslanec Michael Rataj. Prosím.

Poslanec David Šimek: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, dovolte, abych vám představil svůj pozměňovací návrh, který byl připraven ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Jeho předmětem je změna § 80 zákona o ochraně přírody a krajiny, který upravuje působnost Inspekce životního prostředí. Současná úprava paragrafu stanoví, že inspekce je oprávněna kontrolovat, jak jsou orgány veřejné správy a právnickými fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů, přímo použitelných předpisů Evropské unie a rozhodnutí týkajících se ochrany přírody a krajiny. Právě tento pozměňovací návrh, který předkládám, odebírá inspekci toto oprávnění, pokud se to týká fyzických osob nepodnikajících.

Důvody, proč k tomu vlastně přicházíme, jsou tři. Prvním je odstranění kompetenčních duplicit s ostatními příslušnými orgány státní správy. Druhým cílem je úspora na dozorové činnosti i na administrativě řešení podnětů směřujících k jednání fyzických osob nepodnikajících, což jsou z velké části sousedské spory. Podle odhadů inspekce zaměstnává v průměru jednoho pracovníka na odborném oddělení každého oblastního inspektorátu, kterých je v České republice deset. A posledním třetím cílem, který úzce souvisí s tím druhým, je posílení dozorové činnosti inspekce v oblasti, která je pro ni stěžejní, tedy kontrola jednání právnických osob a podnikajících fyzických osob. Děkuji. ***