(19.00 hodin)
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ty legislativní procesy - já je mám tedy ráda, protože těch osm let jsem je dělala. V každém případě ono už je to takový velký paradox. Když ten zákon jde tím správným procesem legislativním a pan ministr ho dá do mezirezortního připomínkového řízení před tím, co ho dal do vnitřního, pak ho předkládá na vládě poté, co přejde přes Legislativní radu vlády, a jestliže tam jsou takové nesrovnalosti, tak vláda ten zákon měla dát k přepracování panu ministru nebo k dopracování a v každém případě by se to nemělo - jak bych to řekla - lepit tímhletím způsobem. Protože kdyby to byl jeden zákon, tak si řeknete: Dobře, ministerstvu něco uteklo, protože v řádném legislativním procesu, v tom mezirezortu se k tomu vyjadřovala všechna připomínková místa. Ale toto není jeden zákon, těch zákonů už je x. Takže teď mě jenom zajímá, k čemu tedy máme Legislativní radu vlády, která se k něčemu vyjadřuje a dává k tomu svoje stanoviska přes ty jednotlivé komise, na co tedy máme tu vládu, která tam nezafunguje jako ten poslední alarm a neřekne: Ministře, nezlob se na nás, ale tys nám předložil paskvil, předělej ho a udělej si to kolečko znovu? Jako to opravdu myslíte vážně? A to navazuju na svoji předřečnici, paní kolegyni Pastuchovou. Vy opravdu to budete dělat tímto způsobem, že budete dávat pozměňovací návrhy, které svým obsahem skoro přesáhnou to, co je novelizováno? To snad nemyslíte vážně.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla poslední faktická poznámka. Vracíme se do obecné rozpravy. Vystoupí pan poslanec Flek, respektive ten už mluvil, vystoupí pan poslanec Kuchař.
Poslanec Jan Kuchař: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, já doufám, že paní Pastuchovou nepřekvapím tímto návrhem, protože jsem ho zmiňoval už na zdravotním výboru, že ho budu načítat. Jedná se o úpravu zákona č. 378/2007, tedy zákona o léčivech, a to v úpravě na umožnění prodeje volně prodejných léků automatizovaným způsobem.
V České republice dlouhodobě dochází k omezování provozní doby a snižování počtu lékáren a počtu farmaceutů. Cílem navrhované úpravy je zvýšit dostupnost volně prodejných léčivých přípravků zavedením prodejních automatů na léky. Tato iniciativa by mohla být klíčovým krokem směrem ke zvýšení dostupnosti léků pro obyvatele České republiky zejména v malých obcích, v nichž lékárna buď vůbec není, nebo má pouze omezenou otevírací dobu. Otevírání nových a zachování provozu stávajících lékáren je směřováno do míst, kde je poskytována zdravotní péče a kde dochází k předepisování lékařských předpisů nebo doporučení zakoupení volně prodejných medikamentů. Druhé kritérium pro umístění a provoz lékárny představuje počet potenciálních zákazníků v dané lokalitě, odvíjející se od počtu obyvatel, hustoty zalidnění či intenzity pohybu obyvatel. Naopak místa s nižším počtem obyvatel a bez lékařských ambulancí jsou pro provozovatele lékáren nezajímavá a ekonomicky nerentabilní. Ze statistiky SÚKL je v České republice patrný dlouhodobý trend poklesu počtu lékárenských zařízení, kdy za posledních deset let ubylo v souhrnu téměř 150 lékáren a odloučených oddělení výdeje léčiv. Nové lékárny sice stále vznikají, kumulují se však v lukrativních, zejména v městských lokalitách, zatímco v menších obcích jsou bez náhrady zavírány. Jen za posledních pět let přišlo o svou jedinou lékárnu 56 obcí. Lékárny jsou aktuálně zřízeny v téměř 13 % obcí a více než čtvrtina, tedy 27 % obyvatel, žije v obcích, v nichž žádná lékárna se nenachází. Na jednu lékárnu či odloučené oddělení výdeje léčiv v současnosti připadá něco málo přes 4 000 obyvatel. Dalším problémem jsou výrazné lokální rozdíly, kdy například v nejmenší obci s lékárnou žije pouhých 268 obyvatel, současně se však v České republice nachází šest obcí bez lékárny, jejichž počet obyvatel převyšuje 4 000.
Lékárenský sektor se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Od roku 2018, a to vycházím z dat ÚZISu, se snížil počet pracovníků veřejných lékáren o více než 14 % v případě farmaceutů a 10% pokles je v rámci farmaceutických asistentů. Například v roce 2022 byla z důvodu nedostatku lékárníků nucena omezit i svoji otevírací dobu lékárna ve Fakultní nemocnici Bulovka. Nízká ziskovost lékáren a nedostatek kvalifikovaných pracovníků mají negativní dopad také na provozní dobu. V roce 2023 eviduje SÚKL 2 667 lékáren a odloučených oddělení výdeje léčiv. O víkendu má však otevřeno pouhých pouze 18 % z nich. Pohotovostních lékáren, které fungují 24 hodin denně 7 dnů v týdnu, je v celé zemi pouhých 17 a alarmující je, že osm z nich je právě v Praze, zatímco sedm krajů nedisponuje jediným zařízením s tímto typem provozu. V případě potřeby vyzvednutí léčivého přípravku o víkendu nebo v nočních hodinách jsou pacienti odkázáni právě na velká města s rozšířenou provozní dobou nebo na lékárny s takzvaným pohotovostním režimem 24/7. Jako nejhorší se jeví situace v malých obcích, v nichž se lékárna buď vůbec nenachází, nebo má pouze omezenou otevírací dobu. Ve sto nejmenších obcích s lékárnou nemá 28 zařízení otevřeno každý pracovní den. Více než polovina lékáren nemá ani jeden den v týdnu otevřeno alespoň do 17 hodin. Každá pátá lékárna má průměrně otevřeno méně než 5 hodin denně, celých 44 % méně než 6 hodin denně. Data jsou navíc vychýlená dlouhou provozní dobou lékáren umístěných v exponovaných lokalitách.
V neposlední řadě je při hodnocení dostupnosti lékárenské sítě nutné zohlednit stárnutí české populace, kdy se podle střední varianty prognózy Českého statistického úřadu do roku 2025 zvýší relevantní zastoupení seniorů ze současných 20 % na třetinu populace. Jelikož délka života ve zdraví v České republice v dlouhém horizontu spíše stagnuje, dá se očekávat výrazný nárůst počtu osob vyžadujících dlouhodobou farmaceutickou terapii.
Navrhovaná legislativní úprava si klade za cíl zlepšit současný neuspokojivý trend v oblasti dostupnosti léčivých přípravků. Návrh se týká výhradně volně prodejných medikamentů. O jejich typech a účincích panuje v České republice vysoké povědomí, přesto předpokládané řešení počítá s asistencí odborného farmaceuta a naopak nepodporuje zapojení umělé inteligence. Samozřejmostí by bylo přísné monitorování kvality a dodržování všech požadavků na prodej léčivých přípravků, stejně jako je tomu v současné situaci, ovšem s využitím prodejních automatů. Využití automatizovaného prodeje se nabízí minimálně ve dvou případech, v místech bez působnosti lékárny nebo v místech, kde lékárny mají omezenou pracovní dobu.
Jenom dodám závěrem, že samozřejmě data, se kterých vycházím, jsou jak z ÚZISu, tak ze SÚKLu. Co je výhodou v tomto případu, si myslím, je také to, že pokud umístíme některý z těchto automatů do obce o 3, 4 tisících obyvatelích, není třeba držet v domácnostech stovky preparátů, které následně expirují, protože daní obyvatelé nemají dostupné ty léky 24/7 nebo alespoň v nejbližší lékárně s provozní dobou, kterou stihnou po pracovní době.
Tedy pokud máte zájem se seznámit s více argumenty, pod číslem návrhu 3355 je načten v systému. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Pan poslanec Brázdil se hlásí z místa. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Milan Brázdil: Kolegyně, kolegové, my jsme tady se dozvěděli spoustu nových pozměňovacích návrhů, které ale nemáme možnost nějak více nastudovat, diskutovat, a já bych proto chtěl navrhnout podle § 93 odst. 2, abychom nyní po obecné rozpravě vrátili návrh zákona garančnímu výboru k projednání znovu, opětovně. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji pěkně. Znamenám si váš návrh na vrácení garančnímu výboru k novému projednání. Budeme hlasovat po skončení obecné rozpravy, do které se v tuto chvíli hlásí pan poslanec Farhan. ***
