(10.40 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
A budu reagovat ještě na kolegu Patrika Nachera, který se tady nepostavil za svého šéfa a neřekl ne, my tady máme novou totalitu. Neřekl. A uvedl tady protipříklad, který ale pokulhává na obě nožičky. Protože soudit, jestli je někde demokracie, podle toho, že lidi říkají, koho volili? V demokracii proboha má každý svatý právo na tajnou volbu, to je základem demokracie a nikdo nemá být nucen k tomu, aby říkal, jak hlasoval anebo to někde vyprávěl. Součástí demokracie je, že každý si to může nechat pro sebe. Nevím, proč by vám někdo měl říkat, koho volil, jestli volil tu nebo onu stranu. Demokracie se pozná podle toho, jestli má funkční instituce, jestli má svobodnou soutěž politických stran, jestli tam nedochází k omezování volební soutěže jako třeba v tom Maďarsku, kde se účelově zmanipuloval volební systém tak, aby měly všechny ostatní strany výrazně těžší ve volbách uspět. Rozdaly se pasy do zahraničí a tak dále. (Předsedající upozorňuje na čas.) Zneužívají se zdroje na dotace. To jsou totalitní praktiky.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím další a to je paní poslankyně Olga Richterová. Paní místopředsedkyně, prosím. Připraví se pan poslanec Kubíček, paní poslankyně Peštová, pan poslanec Brož a další.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mě opravdu děsí, s jakou lehkostí tady házíte tak vážnými věcmi. Přijde mi fakt překvapivé, že zrovna hnutí ANO spekuluje, kdo by kde byl za totalitního režimu, v situaci, kdy prostě váš šéf byl evidován jako spolupracovník StB, byl veden jako agent Bureš. Prostě Andrej Babiš za totality část dětství, část mládí strávil ve Francii, ve Švýcarsku, když všichni ostatní tady byli zavřeni za ostnatým drátem.
Prosím, nemluvte o tom, že jsme mladí. Samozřejmě máme rodiny. Z mé rodiny musel konkrétní, velmi angažovaný veřejně činný člověk okamžitě po převratu v únoru 1948 uprchnout, aby nebyl popraven nebo na dlouhá desetiletí zavřen. Stejně tak další samozřejmě nesměli pracovat v adekvátních profesích. Každý máme své rodinné historie. Ale to, že se nesmělo studovat kvůli názorům rodičů, to, že jenom někteří si mohli žít v zahraničí, ale ostatní byli všichni zavřeni za ostnatým drátem, to, že tady ti, kteří chtěli, aby tento stát dodržoval právo, byli perzekvováni, to prosím byla totalita. A vy tím, jak používáte dnes tu svoji rétoriku, tohle zlehčujete, urážíte ty, kdo trpěli. A prosím, neurážejte nás, kteří se snažíme o dobrou budoucnost pro tuhle zemi, o to, abychom jako společnost mohli fungovat, a nechceme, aby se jakékoliv totalitní praktiky sem zavlékaly. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan poslanec Kubíček.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já jsem umírněný člověk, většinou k tomu nevystupuji, ale tohleto už je trošku moc, co se tady předvádí. Za prvé jsme u bodu konsolidace veřejných rozpočtů, mluvíme tady o totalitě, o minulosti a tak dále.
Pane kolego Michálku, prostřednictvím pana předsedajícího, važte slova, co tady povídáte. Vy jste velmi osobní. Já nebývám osobní. Říká se tomu orel much nelapá. To asi neznáte, nebyl jste ani na vojně, nikde jste nepracoval. A já nebyl odvoláván ze stranických funkcí za chování ke svým spolustraníkům, že jste se choval jako pošuk, s prominutím.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Paní poslankyně Peštová.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuju za slovo, pane předsedající. Původně jsem chtěla reagovat na pana poslance Hayato Okamuru, ale bohužel, omlouvám se, překonal to pan Michálek s paní Richterovou.
Pane Michálku, vy jste nás tady nazval, že jsme - neříkám sekta, to vy jste neříkal, vy jste říkal něco ve smyslu jako že máme usvědčenýho estébáka nebo že byl v nějakých svazcích. Koho jste si volil na Hrad? Pane Michálku, koho jste volil na Hrad? Rozvědčíka, který má manželku politručku! Kdo to byl? Co to tady hrajete za komedii? Vždyť tento člověk, ten byl mnohem výš, i kdyby se to prokázalo, že tam pan Babiš byl. Tak ten byl mnohem výš. A ten tam chtěl! To je ten rozdíl. On chtěl být ten agent! Jo? To je ten rozdíl. On, pan Babiš se brání. Celou dobu se brání. A jede soudně. Tenhleten člověk to ani neudělá. A víte proč? Protože tam prokazatelně byl. Protože tam prokazatelně byl a stejně by ty soudy projel! Takže vy jste postavili v uvozovkách dva lidi proti sobě. A jak říká pan Babiš, i kdyby to byl Putin, tak radši budete volit tohodletoho, i Putina vlastně zvolíte oproti tomu Babišovi, protože vy jste si z něj udělali prostě, vy už jste úplně posedlí. Fakt jste jím posedlí. A zbytečně. Je to zbytečný.
Pan Hayato Okamura řekl, že nedáváme šanci mladým. To není pravda. Já jsem vás tady bedlivě poslouchala a mluvila jsem na vás. A víte, co jste dělal? Hrál jste si s telefonem. To je ta úcta. Jo? Vy jste si hrál s telefonem, já vás tady bedlivě poslouchala. Takže pane poslanče Hayato, prostřednictvím paní předsedající, zaslouží si takový člověk úctu, když já k němu mluvím a on si hraje s telefonem, kdežto já ho poslouchám, když na mě mluví?! Je to úcta k tomu člověku? To snad nemyslíte vážně! Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za přesné dodržení času na sekundu. Poprosím pana poslance Brože, poté pana poslance Kuklu a pana poslance Balaše.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já také budu reagovat na kolegu pana poslance Michálka. On mi Patrik Nacher vzal hodně z toho, co mě v první chvíli napadlo, co jsem chtěl říct. Ale já bych chtěl říct, že žijeme v demokracii. Ale demokracie není samozřejmost a historie nás přesvědčuje o tom, že za demokracii je třeba bojovat. A to, že se lidé bojí, nemluví vůbec o tom, koho volí, ale vůbec ke komu se hlásí, hlásí se ke svým názorům... Já vám řeknu příklad z oficiální komise na městské části, vůbec nebudu jmenovat, kdo to byl, za koho vystupoval a tak dál, ale padne od paní podnikatelky to, že jestli mi někdo o mojí firmě řekne, že volí ANO, tak já ho vyhodím. To je jeden z příkladů. A jsme v Praze, nemusíme, jak říkali kolegové, chodit někam mimo Prahu. Prostě lidé se bojí ve firmě říct, koho volí nebo jaké mají názory, protože to nejsou ty správné názory, které jim podsouvají média, které jim podsouváte vy. Takže nedivte se tomu, že se tady tomu někdo brání. A za tohleto bojovat vždycky budeme. Když mi nějaká babička řekne u volebního stánku ne, ty vaše reklamní předměty já si vzít domů nemůžu, to by se mnou vnuk už nikdy v životě nepromluvil, tak to je strach z toho říct svůj názor. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana poslance Kuklu.
Poslanec Martin Kukla: Děkuju za slovo, pane předsedající. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já jsem původně také nechtěl vystupovat, ale když jsem si poslechl tady pana předsedu Michálka, prostřednictvím předsedajícího, tak musím vystoupit, protože pan předseda Michálek je takový poslanecký dezinformátor tady. Ale jednou mluvil pravdu. Takhle jsem si doma pustil televizi a nestačil jsem se divit, co pan předseda poslaneckého klubu Pirátů tam říkal. Já vám to tady odcituju a věřím, že na mě bude pan kolega reagovat: "Nám STAN říkal, že s náma bude kandidovat, že s náma bude bojovat proti korupci, a pak jsme zjistili, že z těch černejch peněz, které ukradli v dopravním podniku, tak platili nelegální kampaň, aby nás překroužkovali."
Pane předsedo Michálku, prostřednictvím předsedajícího, máte k tomu už vysvětlení? Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Nyní pan poslanec Balaš, připraví se paní poslankyně Richterová a zatím poslední pan poslanec Kobza.
Poslanec Vladimír Balaš: Já jenom sleduju tu diskusi a mám takový pocit, jako kdybych se ocitnul před třiceti lety, kdy se tvrdilo o mladých, že nemají co kritizovat, nemají mít vlastní názor. Já můžu v řadě věcí nesouhlasit s panem Michálkem, ale odmítám tu tezi, že ten, kdo je mladý, tak nemá právo na to říct, co si myslí. Asi už neplatí (stále platí?) ta zásada: není ti šedesát a nebyl jsi v Rusku, tak nekritizuj. A z toho vy vycházíte! Děkuji. ***
