(19.40 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
Změny vymezení senátních obvodů mnohdy zasahovaly stejné obce, zejména ty, které se nacházejí na hranicích volebních obvodů. V důsledku častých přesunů obcí mezi volebními obvody docházelo k tomu, že někteří voliči nevolili v pravidelném šestiletém cyklu, ale někteří volili třeba jednou za deset let, někteří volili už za dva roky. Ty změny se řetězily, přenášely se do sousedních volebních obvodů a mnohdy do jiného kraje. Obyvatelé obcí, jež se stali součástí jiného volebního obvodu, pak necítili potřebu sounáležitosti s tím územím, kde se volilo, a výsledkem právě bylo usnesení Senátu číslo 377 ze 4. dubna 2018, to znamená ještě za vlád předchozí koalice, kdy Senát požádal vládu, aby připravila takovou úpravu volebního zákona, která zajistí větší stálost volebních obvodů pro volby do Senátu.
V návaznosti na uvedené usnesení Senátu byla ustavena pracovní skupina k přípravě nového vymezení senátních volebních obvodů složených ze zástupců Ministerstva vnitra a všech politických stran, a ta se tím zabývala. Výsledkem se stala trojice návrhu, takzvaný volební triptych, který byl předložený už v minulém volebním období jako tisky 257, 258 a 259. Mluvím o tom proto, protože jsem toho byl součástí. Z jejich projednávání a z pozměňovacího návrhu ústavně-právního výboru vyplynulo, že senátní volební obvody se mají za účelem zachování rovnosti volebního práva měnit, ale nejdřív po 12 letech od poslední změny. To znamená, nemá jít o zakonzervování stávajících poměrů, je tam možnost změny, ale nejdříve za 12 let. Má být provedeno výčtem obcí, který bude uveden v příloze zákona, nikoliv samotným zákonem nebo ústavním zákonem, stejně tak jak podrobná pravidla případných změn tohoto vymezení. Počet 81 volebních obvodů Senátu se samozřejmě nemění a navrhuje se popsaný zvolený kompromis vtělit do souboru návrhů právních předpisů, které se předkládají společně s návrhem zákona o správě voleb.
Tady je jenom ta drobná odbočka: pochválím výjimečně tedy koalici, že svolala jednání i se zástupci opozičních stran, proběhlo několik jednání, na základě kterých došlo k dohodě o tom, že ty zbývající související zákony volební a provádějící nebudou řešeny vládním návrhem, ale poslaneckým návrhem, který podepsali zástupci všech politických klubů zastoupených v této Poslanecké sněmovně a předpokládá se hladké projednání. Ale samozřejmě podle jednacího řádu změna ústavy není možná v jednom čtení. Proto se tu dnes setkáváme, abychom se dohodli, že tento tisk pouštíme do druhého čtení, aby na konci všeho snažení poslanců, ministrů, všech zúčastněných senátorů a tak dále bylo to, že se dohodneme na změně volebních zákonů v České republice tak, jak to v podstatě chtějí všichni, protože víme, že ty zákony jsou zastaralé a nejsou dokonalé.
Druhá část této novely ústavy se týká změny termínu voleb, a to z tohoto důvodu, že řádné volby do zastupitelstev, územních samosprávných celků se od roku 1998 konají společně s řádnými volbami do Senátu. Pouze první volby do Senátu v roce 1996 proběhly samostatně. Úpravu, která by založila společné konání voleb, však žádný právní předpis neobsahuje, obvykle se volby do územních samosprávných celků konají společně s prvním kolem do Senátu, výjimka byla v roce 2002, kdy to bylo druhé kolo voleb do Senátu tak, jak to vyhlásil tenkrát prezident republiky. Cílem této úpravy tedy je, aby se volby konaly vždy společně s volbami do Senátu, a to v předem stanovené době - jde o zastupitelské sbory s pevně stanoveným volebním obdobím, které se obnovuje při společně konaných volbách, a případné dodatečné nebo nové volby, například konané z důvodu rozpadu zastupitelstva v určené obci, nemají vliv na toto období. Stejně tak v případě doplňovacích voleb do Senátu se volí senátor pouze na zbytek volebního období senátora, jehož mandát zanikl. Pevný termín konání voleb do Senátu a do zastupitelstev je třeba upravit, jak tady proto o tom mluvím, na ústavně-právní úrovni, neboť má dopad na vymezení volebních obvodů senátorů a členů zastupitelstvech, které je stanoveno ústavou. Jeho zakotvení bude přínosem jak pro kandidující volební strany, tak i voliče a jejich účast ve volbách.
Na tuto změnu navazuje úprava v ústavním zákoně o bezpečnosti České republiky, že ohledně voleb do Senátu a do zastupitelstev obcí a krajů se po prodloužení volebního období, k němuž došlo za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, zkracuje volební období následující. Tím se zajistí, že další volby již proběhnou opět v pevném termínu stanoveném ústavou. Zkráceně jednou větou: Nikdo z nás si nepřeje, aby v důsledku právní úpravy se nám ty volby postupně přesunuly do letních měsíců. Asi bychom si nikdo nepřáli volby o prázdninách, takže pevné volební období, období pevně stanovené volby do Senátu a do zastupitelstev. Nepotkal jsem se členem Poslanecké sněmovny nebo Senátu, který by s tímto nesouhlasil.
Takže já přeji hodně štěstí tomuto návrhu a těším se, že se potom sejdeme společně u toho volebního triptychu a najdeme sílu ukázat občanům České republiky, že přece jenom čas od času se dokážeme domluvit. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji, a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, poslankyně Ivana Mádlová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. (Poslankyně není přítomna.) Není - v tom případě požádám zástupce výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, aby přednesl zprávu. Já mohu poskytnout usnesení.
Já vám děkuji, paní poslankyně, a prosím, abyste se ujala slova.
Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ráda bych vás seznámila s 84. usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, které proběhlo 30. června 2023 na 20. schůzi: "Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj po odůvodnění předlohy panem Mgr. Petrem Vokáčem, vrchním ředitelem sekce legislativy a státní správy Ministerstva vnitra, po zpravodajské zprávě paní poslankyně PhDr. Ivany Mádlové, Ph.D., a po rozpravě přijal usnesení, kterým
I. doporučuje Poslanecké sněmovně tisk 378 projednat a schválit v předloženém znění;
II. zmocňuje zpravodajku výboru, aby s usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu;
III. pověřuje předsedu výboru, aby usnesení zaslal předsedkyni Poslanecké sněmovny."
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji, paní poslankyně. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu České republiky poslanec Josef Cogan, informoval nás o projednání návrhu v komisi a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.
Poslanec Josef Cogan: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já bych vás tímto seznámil s usnesením číslo 4 stálé komise pro Ústavu České republiky z 6. schůze konané dne 19. září (správně 20. září) 2023. Jak už tady řekl kolega Vondráček, tento tisk týkající se změny ústavy byl projednán ve vysoce konsenzuálním duchu, a to, co tady řekl, mohu jenom podtrhnout, a i vlastně na stálé komisi to bylo přesně v tom samém duchu. Takže:
"Stálá komise pro Ústavu České republiky po odůvodnění předlohy ředitelem odboru voleb Ministerstva vnitra Mgr. Tomášem Jírovcem a po rozpravě přijala usnesení, kterým
I. doporučuje Poslanecké sněmovně tisk 378 projednat a schválit v předloženém znění;
II. pověřuje předsedu komise, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny;
III. zmocňuje předsedu komise, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu ústavního zákona na schůzi stálé komise pro Ústavu České republiky."
To je vše, děkuji za pozornost. ***
