(18.00 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
Já jsem se jenom namátkou podíval do registru smluv a jen na několik ministerstev a našel jsem smlouvy jen na nákup reklamního prostoru za zhruba 200 milionů korun, a to jsem neprošel všechny, protože kromě ministerstev je ještě řada dalších státních příspěvkových organizací, které také nakupují reklamní prostor v médiích. Jen pro představu, tak si třeba loni Dům zahraniční spolupráce objednal reklamní kampaň za 30 milionů korun. A já předesílám, já to chápu, protože toto jsou přesně instituce, které se bez investic do reklamy neobejdou, ale třeba Ministerstvo pro místní rozvoj pořádá soutěže na Facebooku za půl milionu korun, Marian Jurečka utratil téměř 14 milionů korun jen za média, 13,8 milionů korun za kampaň k reformě důchodů. Efektivitu této kampaně nejlépe dokazuje tento titulek z iRozhlasu: "Navrhovaná penzijní reforma podle většiny lidí nezachrání český důchodový systém." Řekli to v průzkumu agentury Median. To, že vládní změny nepomůžou, si myslí skoro dvě třetiny respondentů. A moc efektivní asi nebyla ani kampaň Úřadu vlády za 18 milionů korun s názvem Česko informuje. Soudím podle toho, že důvěra v tuto vládu se i díky této kampani posouvá stále níž. Podle CVVM jí teď věří necelých 25 % obyvatel a s politickou situací v Česku je nyní spokojeno 15 % lidí. Podobných smluv můžete v registru najít desítky a opravdu je to někdy zábavné čtení - nejlépe se to čte, když si pustíte rozvážný hlas pana premiéra o tom, jak je kabinet zodpovědný a rozvážný.
Já bych ten součet 200 milionů korun za marketing vládnoucí koalice podtrhl s tím, že žádná z politických stran v České republice si nemůže dovolit takový výdaj. Žádná strana si nemůže dovolit čtvrt miliardy, do konce roku předpokládám, že to může být i 300 milionů, vynaložit na propagaci vládní politiky, a neexistuje nástroj, neexistuje způsob, jak skutečně odlišit politickou propagaci a propagandu, marketing některé z politických stran a věcnou kampaň na to, jestli jsou to plus nebo minus datové schránky. Vždycky tam bude podtext, vždycky to bude propagace určité politické strany. Pro mě to byl šok, když jsem přišel poprvé do pražského metra, když se řešil Deštník proti drahotě, a na mě tam vyskočily plakátovací plochy nebo ty světelné reklamy, které vlastně propagovaly tuto pětikoalici.
Nám v minulosti bylo vyčítáno například, že byl před volbami publikován leták, portrét předsedy našeho hnutí, a bylo to hrazeno z prostředků VZP a týkalo se to kampaně pro boj proti rakovině. Nebo existovala kampaň na podporu EET vysvětlovací, byl to nový institut.
Takže snažím se být konstruktivní, snažím se být objektivní, ale prosím vás, té čtvrt miliardy, o které se tady teď reálně bavím do konce roku, co je moc, to je moc, to je trend. Tato vláda si zvykla z mých peněz, z vašich peněz platit svůj vlastní marketing. To mají dělat ministři, to mají dělat tady u tohoto pultíku, mají chodit do sdělovacích prostředků, mají dělat dobře svoji práci, a třeba pan Jurečka má vysvětlovat, co je dobré nebo špatné na důchodové reformě, nemá si nechat platit plakátovací plochy. 42 milionů, které plánuje utratit v době, kdy se blíží kampaň - a blíží se, protože můžete se podívat po Praze a uvidíte velké billboardy lídrů ODS do evropských voleb, které platí mimochodem Evropský parlament, takže my už jsme v kampani - a za této situace 42 milionů na propagaci dobré práce vlády? Samozřejmě že to je zároveň propagace nějakého politického hnutí nebo strany. Mně nevadí ty jednotlivosti, mně vadí trend, že už je to normální a že se do toho dávají takové peníze.
Normální to není. Já vám říkám, že ve spoustě zemí světa existují striktní pravidla, jak se dají tyto prostředky využít. Já si pamatuji nějaký americký seriál, kde se americký prezident nemohl setkat na palubě Air Force One se zástupci nějakých lobbistů, protože by to bylo proti pravidlům, protože by to bylo za peníze daňových poplatníků. A já jsem zásadně proti tomu, aby se z peněz daňových poplatníků, z veřejných prostředků platila propagace, která buď přímo, nebo nepřímo slouží k propagaci některé z vládních stran. Neumím si to představit, když jsme byli ve vládě my. Neumím si to představit ve spoustě statutárních měst, krajů nebo obcí, že by něco takového starosta udělal, a je to naprosto nepřijatelné v České republice, je to nepřijatelné, aby tato vláda vynakládala miliony korun, které třeba rozdával zmocněnec Klíma. To jsou další miliony, které tady můžu zmínit.
Jestliže vláda nám všem říká, že musíme šetřit, že musíme se uskromnit, tak tahle vláda se utrhla z řetězu, co se týče marketingových výdajů. Ale abych byl fér, asi v téhle zemi nezbývá nic jiného, než abychom tomu dali nějaká pravidla, a jestli to nepůjde jinak, tak musíme přijmout nějakou legislativní změnu. Musíme stanovit, co si daný politický subjekt může dovolit, když vládne. Vždycky bude opozice rozezlená, jako jsem teď já, protože to je nerovnost zbraní, a ústava nám mluví o tom, že celý náš systém je postavený na soutěži politických stran a na tom, že jsou si rovny, a tohle je nedovolená zbraň. 200 milionů korun, to je obrovská částka. Kromě toho, že je vyhozená z okna, tak to narušuje celý systém.
Proto jsem navrhl bod nový Zneužívání veřejných prostředků vládnoucími stranami - všimněte si, nepíšu pětikoalicí, píšu vládnoucími stranami - a navrhuji, aby tento bod byl zařazen jako první zítra, ve středu 27. 9. Pojďme se o tom bavit a pojďme si tedy říct, když nikdo nemá míru, tak že tomu dáme nějaká pravidla. Děkuju za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já jenom vás upozorním, pane poslanče, že zítra je mimořádná schůze od 9 hodin, jestli nemáte nějaký jiný návrh?
Poslanec Radek Vondráček: V tom případě pouze navrhuji nový bod, nenavrhuji pevné zařazení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Dobře, děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Metnar a připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lubomír Metnar: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, členové vlády, vrátím se, jak již dnes tady zaznělo, k včerejšímu pořadu Reportéři ČT a žádám o zařazení bodu do pořadu schůze s názvem Dezinformace šířené Reportéry ČT, zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech.
Vůbec mě ten pořad nenechal klidným - je absolutně skandální, že Reportéři České televize jako provládní médium se snaží ovlivňovat veřejné mínění a zmanipulovanou reportáží se snaží zatáhnout do vládní kauzy Dozimetr hnutí ANO. Zásah na Generálním štábu poukazuje na korupci na úřednické úrovni, kdy byly dle médií ovlivňováni úředníci aktéry kauzy Dozimetr. Takže aktéři z Dozimetru ovlivňovali úředníky na Generálním štábu. Ministerstvo obrany disponuje Vojenskou policií, vojenským zpravodajstvím i inspekcí ministra obrany. Osobně jsem o činnostech, které popisuje pořad Reportéři ČT, nevěděl a ani mě na tento problém ze složek Ministerstva obrany nikdo neupozornil. Pořad Reportéři ČT tak manipulativně se snažil řekněme zveřejnit polopravdy a mně nezveřejnili ani celé vyjádření, o které mě v reakci požádali. V době podpisu smlouvy v daných letech jsem byl pár týdnů ministrem, to je pravda. Tato zakázka šla čistě po úřednické linii a vzhledem k interním předpisům nepodléhala schválení ani podpisu ministra. Podepsal ji tehdy jeden z ředitelů odboru, který to měl ve své kompetenci. ***
