Takže když si uvědomíme, že ty náklady pořád nesou zemědělské a potravinářské firmy na svých bedrech - chápu, že je jednoduché potom říci, že zemědělství má zvýšené příjmy a že za ten rok 2022 je tam zvýšený příjem, ale chtěla bych říct jednu věc. Uváděný zisk zemědělců za loňský rok je 20 miliard. Je to nárůst oproti roku 2021, ale řekněme si, že v té době byl covid. Způsobila to taky cena obilovin. Ale řeknu druhou věc a to je obrat celého zemědělského rezortu a to je 500 miliard. Jestliže si podělíme tahleta dvě čísla, tak se dostaneme k tomu, že na 100 korun výkonu mám 4 koruny zisku. Zemědělství jede za 4 %. Nevím tedy, který obor má tak nízký zisk. A ještě prosím v tom obratu 500 miliard a v tom zisku mám vodní a lesní hospodářství. Takže kdybych ještě vyškrtla tyto dvě části, tak se v zemědělství dostanu na výkonnost 2,26 % a v potravinařině na 3,15 průměru. Je to samozřejmě firma od firmy. A je to prosím vás i u těch velkých firem. Byla perzekvována Madeta, že má obrat 7,7 - vyšší obrat, že dostala nějakou dotaci. Prosím vás, když jsem to ale zase úplně stejně propočítala, tak jsme se dostali na částku, mám pocit, nějakých 3,46 - Madeta. To si nemyslím, že je obrovský zisk.

A jestli tedy hledáme peníze v úsporném balíčku, tak proč se neobrátíme víc na energetické firmy, kde jsou prosím vás nárůsty o 60 %? A jejich zisk neklesá pod výkonnost 50 %. Jestliže to bereme těm, kteří živí národ, starají se o krajinu, dělají vlastně... vesměs jsou to firmy, které prosím daní v České republice, zaměstnávají lidi, odvádí tu zdravotní, sociální, tak se domnívám, že za tento rabat si spíš zaslouží úctu.

A jenom pro vaši informaci, udělala jsem si takový manuál, abych viděla, jak je to v okolních zemích, a porovnám to s Polskem, kdy si řekneme, že vstupovali taky později do EU, nepatří k zemím staré patnáctky a mohli bychom se k nim jakoby trošku tím politickým zřízením a vstupem přiblížit. Když se podíváme, a teď se bavím o ceně půdy, o nájmu a o tom, co vlastně platí český zemědělec vůči polskému, tak čeští zemědělci platí za půdu 40krát více než polští konkurenti. Pokud zvýšíme daň z půdy, a to je jedno, jestli o půl procenta nebo o cokoliv, znovu jenom vytváříme tlak na zdražování cen potravin, protože oni samozřejmě tento zvýšený náklad promítnou do ceny potravin. A v souhrnném ekonomickém účtu je váha pachtovného v Polsku v poměru k podnikatelskému důchodu aktuálně něco přes 1 % a u nás v Česku 40,9 %. To je tedy docela katastrofa!

Když se podíváme na cenu orné půdy, ona samozřejmě začala v covidu růst, protože kdo chce nakupovat? My tady v České republice nemáme zákon, který by zakazoval prodej půdy cizincům, takže u nás začala prosím ta půda růst, v přepočtu mezi lety 2012 až 2021 tak narostla o 224,5 %. V Polsku nemůže cizinec kupovat půdu, pouze může zakupovat akciové společnosti, které pak ve vlastnictví v těch akciích mají promítnutou tu půdu. A tam to za tu dobu narostlo o 79,9 %. Takže nominálně třikrát slabším tempem než u nás. A já toto všechno musím samozřejmě do toho zemědělství promítnout.

Pořád se bavíme o cenách potravin, co se tady vlastně děje. Pokud ale budeme pořád i drobnými kroky zvedat poplatky, brát třeba dotace těm firmám, jenom zhoršujeme pozici zemědělců. A nebavme se proto o tom, kolik to zemědělství vydělalo. To bychom museli skutečně... a já jsem to nabízela, mám už z ÚZEI tu sestavu, abychom se dívali na procento dotací vůči obratu, jak si stojí malé, střední, velké podniky. Protože když se samozřejmě řekne, že některý podnik dostal, nevím, teď přestřelím, 300 milionů dotaci, pro spoustu lidí jsou to velké peníze. Ale když se podívám, jaký ta firma má obrat, kolik zaměstnává lidí, kolik zaplatila na daních, které skončily ve státní pokladně, kolik zaplatila na zdravotním, sociálním - a to jsou přece peníze, ze kterých žije tento stát, žijeme z toho všichni, máme z toho zdarma zdravotnictví, zdarma školství - tak to musí být pro mě jako ekonoma vodítkem k tomu, co udělám. Anebo se budu zabývat tím, že nezdaním firmy, které se i rozhodly danit v úplně jiných sekcích? A zrovna tedy jsou tu energetici, kteří řekli, pokud bude platit windfall tax, odvedou svoje firmy do daňových rájů. Takže na to by se mělo Ministerstvo financí zaměřit, rozhodně ne na zemědělce a rozhodně ne na úspěšné firmy.

A teď nechci říct, že jenom velké firmy jsou úspěšné. I malé a střední firmy ve zpracovatelském průmyslu nebo malí zemědělci jsou úspěšní. Ale my se musíme dívat na ty, kteří skutečně platí daně. A když někdo zaměstnává třeba 10 000 lidí a někdo 10, samozřejmě ten jeho odvod je jiný. Ale my se musíme opravdu zabývat tím, jak naplníme státní pokladnu a nezhoršíme to podnikatelské prostředí. Teď mluvím o zemědělství. Ale prosím vás, toto stejné je poplatné i pro strojírenství, protože jestliže se takto nebudeme nad tím zamýšlet a budeme hledat jenom úspory, tak se dostaneme k tomu, že příští rok to bude zhoršené. Firmy prostě nebudou investovat, nebudou mít tady tu vizi, že se tady něco zlepší. A některé odejdou. Ty, co na to mají finance.

Vy jste si udělali, já jsem to včera nazvala honem na čarodějnice, ty dotace v zemědělství. Ale my je přece dáváme i ČEZu, dáváme je Škodovce, berou taky dotace. Já neříkám, že je to špatně. Jestliže to berou velké společnosti v Německu, musí to brát i velké společnosti v Česku. A vy jenom musíte určit, jak ty dotace rozdělíme. Jestli se díváme, že někdo investuje třeba do nějaké vybavenosti své firmy miliardu a dostane k tomu 300 milionů - ano, ale já to pak nemohu porovnávat s tím malým, já se pořád musím dívat na přínos té firmy do státní pokladny. To by mělo být to, co určí, jak se všechno bude rozdělovat, jak se na to budeme dívat a kam budeme sahat. Takže jestliže chceme úspory, tak se prosím nehojme na zemědělcích a nedělejme to přes takové záležitosti, jako je pak i zvyšování nájemného přes Státní pozemkový úřad. Víte, co se stane? Všichni vlastníci půdy pak zemědělcům zdraží to nájemné, protože budou chtít vyrovnat této organizaci. A my jenom zhoršujeme tu pozici.

Jestliže jsem řekla, že v Polsku je to vlastně 40krát méně než u nás, tak bychom si měli říct, že něco je špatně. Protože náš zemědělec nebo zpracovatel - dneska si myslím i strojírenská firma, protože už i Hospodářská komora poukazuje na to, že hospodářství klesá, snížila se nám poptávka. Když jsem se dívala na poslední hodnocení ekonomů, tak požadavek po českých výrobcích klesl o 14,7 %. A měli bychom se zabývat tím, co to způsobuje. Samozřejmě že to způsobují zvýšené náklady, které máme. A musím se k tomu vrátit, jsou to ty energie, protože ty nejvíce prodražují všechno tady toto. PHM taky samozřejmě má na to vliv.

Máme tam další věc v balíčku, kterou vy chcete jakýmsi způsobem tu zelenou naftu osekat. Prosím, to jsou zase věci, které nám ty potraviny prodraží. Jestliže pan ministr Výborný, který bohužel není přítomen, bude jednat s řetězci a bude pořád prostě dělat kontroly a snažit se dokázat neprokazatelné, protože nemá takovou oporu v zákonech, pakliže by to myslel vážně, tak by musel měnit více zákonů, aby se dostal k těm výsledkům, jaké potřebuje k prokázání nekalých obchodních praktik, které opravdu praktikovány jsou řetězci v České republice, tak to je věc, kdy já se jenom nad tím musím pousmát, protože to bude další rok snažení, který nedokáže vůbec nic. Samozřejmě že v kompetenci ministra není možnost určovat ceny potravin, ale zcela určitě v jeho kompetenci je vyvolávat ve spolupráci s jinými ministerstvy takový tlak, aby se třeba tady ty řetězce chovaly minimálně tak jako ve své zemi a nebraly nás za Klondike. A když někdo řekne, pan Prouza řekl, že tady mají zvýšené náklady - ano, možná že mají, protože jich je tady hodně, je tady hustota supermarketů vyšší než v Německu. Kde je koupěschopnost našich občanů? Určitě není tak vysoká jako v Německu. Ale proč tu jsou? Ony tu jsou, protože tu pořád vydělávají peníze. Nikdo mi přece nebude tvrdit, že jsou tady a nosí z Německa, třeba majitel německého Kauflandu a Lidlu, že nám do Česka posílá peníze. On pořád od nás ty peníze dostává. Vytahuje je přes služby, které poskytuje matka svým dceřinkám, které jsou v České republice. ***