(19.40 hodin)
(pokračuje David Kasal)
My ale nemáme i jiné léky, například pro léčbu zánětu ledvin. A chybějí v sirupové formě. Co mám dát ročnímu dítěti? Poraďte mně. Poraďte mně. A chtěl bych se zeptat, když bylo řečeno dle SÚKLu, kolik toho sem bylo dovezeno, obrovské množství, tak moje otázka: Bylo to tady spotřebováno? Bylo to tady spotřebováno? Jak mám reagovat na kolegyni, která má příbuzné v Německu, a ta mně říká, že tam antibiotika, ta, která byla tady s českým názvem, s českým doporučením, jsou v lékárnách? No, ale asi ve větším množství, to asi nevyváží jedna malá lékárna. Probíhá nějaká kontrola? Proč tady děláme složitý zákon a neřekneme, že antibiotika jsou strategická surovina nebo strategický výrobek? A tam se přece kontrolují toky. A máte to vyřešené.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Kamal Farhan.
Poslanec Kamal Farhan: Děkuji za slovo. Já bych si dovolil zareagovat v jedné faktické poznámce jak na kolegu Fifku, tak na kolegu Kasala. Jsem rád, pane poslanče, že jste to říkal jako poslanec, tomu rozumím. Já jsem jenom chtěl říct, že já bych očekával jednu věc. Ve vašem vystoupení zaznělo, že došlo k velkému nárůstu, situace byla enormní - úplně asi přesně v tuhletu chvíli necituji. Mně by se líbilo třeba to, co řekl i pan ministr kdysi, že třeba na mimořádný dovoz bylo do České republiky dovezeno 130 000 balení. To je pro mě dostatečná informace. Vím, že 130 000 balení na nějakých 2,5 tisíce lékáren, to je jedno balení na jednu lékárnu na tři dny, což je docela málo. Takže za mě, pokud se bavíme o nárůstu epidemie nebo infekce nebo respiračních onemocnění, bylo by určitě namístě, kdybychom tady slyšeli, o kolik která antibiotika nebo jednotlivé léky narostly.
A co se týká, že některé naše léky se objevily v Německu, to je to, co jsem říkal ve svém projevu. Prostě německý ministr zdravotnictví se o své pacienty stará. On se snaží jim ty léky zajistit, on dělá dohody s pojišťovnami, nebo on ne, ale byly tam zajištěny dohody s pojišťovnami, bylo navýšení o 50 % na kritické léky a lékárny jsou bonusovány za prodej importovaných léků, to znamená léků, které jsou tam dovezeny ze zahraničí. Takže ten ministr německý nehledá evropské řešení. On žije v Německu a hledá řešení pro německé občany, aby jim zajistil dostatek léků. A to se v České republice neděje.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji mockrát. A můžeme pokračovat v obecné rozpravě. Řádně přihlášený je pan poslanec Jiří Mašek.
Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, problém s léky nevznikl letos. Problém s léky ve velkém začal na jaře loňského roku, kdy začala chybět některá antipyretika pro děti ve formě sirupů. Gradovalo to potom na podzim, kdy se tomu věnovali už i investigativní novináři, kteří se zabývají zdravotnickou problematikou. Hledaly se důvody, proč to je, ale nehledaly se žádné cesty, jak to řešit.
Všichni si vzpomenete na zimní měsíce loňského roku, kdy praskaly ve švech pohotovosti, kdy nebyla antibiotika a tady v této Sněmovně jsem oslovoval pana profesora Válka, a tehdy ty prvotní odpovědi byly takové, že pohotovosti jsou zřizovány kraji a je to problém krajů a že léky jsou problémem trhu a trh že to v podstatě nějakým způsobem vyřeší. A protože to gradovalo natolik, že na začátku ledna už to bylo neúnosné, tak se k tomu pan ministr - a za to mu děkuji - přihlásil. Přihlásil, že za to zdravotnictví opravdu zodpovídá, začal jednat s hejtmany o pohotovostech a začal také řešit, začal jednat dokonce s panem premiérem v první polovině ledna s distributory a výrobci léků. Ale tam proběhly první schůzky téměř po tři čtvrtě roce, kdy už jsme věděli, že se něco v té lékové politice děje závažného. Dokonce ministerstvo potom 9. ledna zareagovalo tím, že zakázalo vývoz antibiotik do zahraničí. Do jaké míry to bylo, nebo nebylo dodržováno, to samozřejmě nejsem schopen nějakým způsobem se k těm datům dostat. Potom tedy dlouho nic a 15. 6. vláda předložila návrh tohoto zákona o léčivech. A nyní máme osmý měsíc roku 2023, čili jsme rok a půl poté, co už tady bylo, vašimi slovy, koaličními signály, jasné před tím rokem a půl, že je potřeba v té lékové politice něco dělat.
A přicházíme s vyhláškou, která podle mého nepřináší nic moc nového, protože ty možnosti měl v rukou SÚKL již v minulosti a SÚKL měl dostávat informace od výrobců a distributorů o předpokládaných výpadcích léků. Byla to jejich dokonce povinnost. Ale zajímavé je, že ještě na přelomu let 2019 a 2020 si z distributorů a výrobců léků vzalo ty údaje pro elektronickou informaci SÚKLu necelých 50 % těch firem. Potom se to trošku zlepšilo, nicméně SÚKL celou dobu nevyužíval té možnosti, že neinformovanost ze strany těchto firem, ať to byli výrobci, nebo distributoři, nesankcionoval, respektive proběhlo za uplynulých pět let, zřejmě to nebylo potřeba, zřejmě tedy ty výpadky nebyly tak velké, ale zhruba pět sankcí, přitom jsou tam sankce v jednotkách milionů korun. Jenom pro zajímavost, každého desátého dne v měsíci jsou povinni výrobci hlásit SÚKLu, co na náš trh dodávají, distributoři jsou povinni hlásit to, co distribuovali do lékáren. Mimochodem v takové vojenské terminologii se ty formuláře jmenují REG-13, což je formulář pro výrobce, formulář DIS-13, který vyžaduje SÚKL, respektive ta data tam dostává, co se týká distributorů, a potom o vydaných lécích a zásobách léků SÚKL je informován kupodivu formulářem, který se jmenuje LEK-13, čili od lékárníků. Tam se schází množství informací, ale ty informace se tam schází formálně, nikdo je nesumarizoval, nikdo je nevyhodnocoval a nikdo na ně nereagoval, byť to pro všechny články toho řetězce je zákonná povinnost, čili oni to dělají.
A teď přicházíme s tím, že dáváme znovu tuto povinnost a nakonec toho černého Petra, jestli jsem to dobře načetl, pane ministře, dostává distributor, jehož úkolem je zajistit ty zásoby léků zhruba na ty dva měsíce tak, aby při ohlášení toho výpadku jsme vašimi slovy získali boj o čas na zajištění léku. Ten boj o čas bez toho, že bychom udělali kroky další, tak jak to tady říkal kolega Farhan, je jenom oddálení katastrofy o dva měsíce. Otázka takzvaných zbytkových zásob, jsem přesvědčen o tom, že o té bychom měli mít informace už dnes, jenom je otázka, jestli jsou skutečně vyhodnocovány.
A SÚKL má ještě jednu velikou možnost. SÚKL může posunout po dohodě s ministerstvem a s pojišťovnami otázku cenotvorby. A to se tady také nestalo. Víme, že teď několik týdnů nedodával slovenský výrobce V-Penicilin jenom proto, že 80 korunami za balení se dostal pod relevanci cenovou tak, aby se mu vůbec... aby neprodělával na každém balení, a chtěl asi o 2 eura navíc. A relativně dlouho nám to trvalo a myslím si, že tady to byla jedna z oblastí, kde jsme v té cenotvorbě mohli zareagovat ihned.
Pane ministře, jestli jsem se díval do těch spotřeb a našel si to dobře, tak spotřeba antibiotik všech balení je kolem 60 000 balení měsíčně, je to od 50 do 70 000 balení, často se to zaměňuje. Vy jste myslím opakovaně teď říkal, že máme přislíbeno 130 a 170 tisíc balení penicilinu. Já se domnívám, že to možná bylo přeřeknutí nebo špatná informace v tom, že se to týká všech antibiotik, protože kdybychom skutečně teď na poslední tři měsíce roku dostali 300 000 balení penicilinu, tak bychom ho na druhou stranu asi smysluplně nedokázali využít. ***
