(17.20 hodin)
(pokračuje Iveta Štefanová)
Vláda se ve smlouvě zavazuje, že poskytne americké armádě pozemky a vybavení na to, aby si mohli na tom území stavět budovy, skladovat materiál nebo třeba zbraně. Na takovém území pak mají ale přednost podmínky ve smlouvě před našimi zákony. Dostane-li se do rozporu smlouva s českými zákony, bude se postupovat podle smlouvy.
Při schvalování na Slovensku například tato část byla tamní generální prokuraturou shledána jako možná protiústavní. Na to ale naše vláda zřejmě nedbá a obhajuje údajnou potřebu této dohody a odkazuje se právě na to, že takovou dohodu již uzavřely okolní státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko. Ty smlouvy ale nejsou stejné. A mě by zajímalo, z jakého důvodu je mezi těmi smlouvami, jejich a naší, takový rozdíl, například zejména ve specifikaci zásahu amerických sil mimo jim vyhrazené území, kdy smlouva s Českem dává mnohem větší pole působnosti cizí armádě než právě v těch zmíněných státech. Tato dohoda dává americké straně právo volného vstupu, vstupu vojenských letadel, vozidel a tak dále, na naše území bez možnosti kontroly z naší strany. Smlouva je navíc 10 let nevypověditelná a představuje tak významný závazek pro Českou republiku, který ale výrazně časově přesahuje mandát této vlády. Navíc nespecifikuje bojové a nebojové akce, tudíž představuje pro Českou republiku pouze riziko a nemá s obranou nic společného.
Takovou smlouvu já striktně odmítám a měla by ji odmítnout i celá Sněmovna. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Kobza. Než dorazí, načtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Kuchař od 18 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Smetana od 14.15 do 18.15 z pracovních důvodů.
Pane poslanče, prosím.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, bylo zde hodně řečeno na téma smlouvy o spolupráci se Spojenými státy. Já myslím, že nejdůležitější článek této smlouvy je článek 2, kde se píše naprosto jednoznačně, že účelem této smlouvy je určení podmínek pobytu amerických vojáků na našem území. Já myslím, že tím je řečeno vše.
Nicméně rád bych vznesl zásadní otázku. Až nabude tato dohoda účinnosti a stane se plně funkční a aplikovatelnou, bude se okamžitě vztahovat na americké vojáky, kteří by v té době pobývali na území České republiky třeba v rámci nějakého cvičení NATO nebo určitého průjezdu? Tedy ptám se na to, zda smlouva se bude vztahovat jen na nové pobyty amerických vojáků, o kterých bude rozhodovat Sněmovna a Senát anebo vláda, a pokud projde ústavní novela, kterou tato vláda prosazuje a dle které by o pobytech cizích vojsk na našem území v délce do 60 dnů mohla rozhodovat pouze vláda. Takže se ptám, získají privilegia daná touto smlouvou američtí vojáci na našem území okamžikem jejího vstupu v účinnost, tedy i když jejich pobyt na území naší republiky bude zahájen v době, kdy ještě tato nová smlouva účinná nebude a kdy se bude řídit smlouvou NATO SOFA?
Já, protože už jsem starší chlap a ledacos pamatuju, tak si také pamatuju cvičení Vltava v lednu-únoru 1968, kdy sovětská vojska přijela na cvičení a pak tady zůstala tábořit. A další čtyři měsíce probíhala diskuse, kdy už odejdou sovětská vojska, protože je tady samozřejmě nikdo nechtěl, až do srpna 1968, kdy bylo jasné, proč tady zůstali. Ta podobnost bije do očí.
Další věc. Evropská komise plánuje vydat v letech 2021 až 2027 v rámci rozpočtu Evropské unie, takzvaného finančního rámce, 6,5 miliardy eur, což je nějakých 167 miliard korun, na posílení evropské infrastruktury, aby se po ní mohla pohybovat těžká vojenská technika včetně tanků. Toto rozhodnutí padlo v roce 2018 na základě upozornění velení NATO na logistické problémy, které vznikají při přesunu vojenské techniky v rámci nejrůznějších cvičení a přejezdu alianční vojenské techniky například do Pobaltí. Evropská komise na to reagovala v rámci přípravy unijního rozpočtu na období 2021 až 2027 vyčleněním oněch 6,5 miliardy eur na modernizaci dopravní struktury, aby zvládla rychlé přesuny vojenské techniky včetně tanků, což se samozřejmě vztahovalo i na nás. Tyto prostředky se měly využít především na rozšíření a zpevnění mostů a na úpravu železničních přejezdů. Přesuny vojáků ze základen v Německu nyní prý trvají dlouho.
Na to stěžoval i americký generál Frederick Benjamin Hodges, který byl v té době vrchním velitelem amerických pozemních sil v Evropě. Generál Hodges tehdy upozornil na to, že právě Česká republika je díky své geografické poloze klíčovou zemí pro přesun těžké techniky, přičemž nosnost mostů zemí bývalé Varšavské smlouvy často nevyhovuje západní vojenské technice a NATO, varoval. Samozřejmě jako bývalý tankista vím, že mosty byly stavěny na to, aby udržely naše střední tanky T-55 a T-72, které vážily do 40 tun, zatímco pod stotunovým Abramsem se měly propadnout. Za Evropskou komisi o tomto problému hovořila tehdejší komisařka pro dopravu Violeta Bulcová ze Slovinska - cituji: Při plánování dopravní infrastruktury je potřeba vzít v úvahu i vojenské požadavky.
Do roku 2019 se měly prověřit trasy, které jsou nutné pro přesuny vojenské techniky. Měl vzniknout seznam míst, která je třeba předělat a zrekonstruovat. Takže já se táži, jestli ta aktivita od roku 2018 souvisela s touto projednávanou smlouvou, protože i minulá vláda - a projednávali jsme to na výboru pro evropské záležitosti, když tam bylo Ministerstvo dopravy, když jsme jednali právě o této rekonstrukci - připustila, že ty rekonstrukce mostů se dělají právě proto, aby byly posíleny pro přesuny vojenské techniky. To znamená, že i minulá vláda premiéra Babiše musela nějakým způsobem vědět, tušit, že tato smlouva je na cestě, protože musela provádět všechna tato opatření. Takže pak je otázka, jestli tato smlouva není jenom takovou tou třešničkou na dortu vlastně těch opatření, která byla prováděna za předchozí vlády a během první části vlády této vlády. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. Z místa se hlásí pan poslanec Metnar. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně, členové vlády, děkuji za slovo. Budu se možná opakovat, ale Česká republika je v rámci Severoatlantické aliance dlouhodobě považována za spolehlivého partnera, a to nejen z hlediska českých příspěvků do zahraničních misí, ale i z hlediska kvality ozbrojených sil a celého obranného sektoru. Dohoda do budoucna prohlubuje naši spolupráci a díky tomu jsme rovnocenným spojencem a Severoatlantická aliance je zárukou naší bezpečnosti. Smlouvu v oblasti obrany tohoto typu má v Alianci, jak již to tady zaznělo, uzavřenou 24 členských států včetně našich nejbližších sousedů.
Jak už jsem říkal v prvním čtení, smlouvu jsme důkladně analyzovali s týmem odborníků a situaci jsme opravdu nepodcenili. Nemohu říci, že smlouva je dokonalá, ale je důležitá.
Komunikaci celého procesu schvalování a obsahu smlouvy vůči občanům považuji za nedostatečnou. Vláda dala svou nekomunikací volné pole působnosti pro dezinformační scénu. Je povinností vlády vyvracet tyto spekulace a informace, které ohledně této smlouvy vznikly.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já se omlouvám, pane poslanče. Kolegové, kolegyně, prosím o zachování nějakého důstojného prostředí. Je tady opravdu velký hluk. Děkuji.
Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji, paní předsedající. Proto také hnutí ANO navrhlo již zmiňované doprovodné usnesení, které zde představil můj kolega poslanec Radek Vondráček, na kterém je shoda. ***
