Ohledně zbraní a dalšího amerického vojenského materiálu, který bude u nás umisťován, existuje pro Američany jediná ze smlouvy vyplývající povinnost: dovoz takového materiálu má být dopředu ohlášen. Tedy pouze ohlášen, ale nikoliv už kontrolován českou stranou, jak často zastánci smlouvy uvádějí. V textu smlouvy povinnost Američanů podstoupit kontrolu tohoto materiálu z české strany není. Takže tam může být cokoliv. Úplně cokoliv. Třeba biologické zbraně, chemické zbraně, jaderné zbraně, úplně cokoliv, my to prostě nebudeme vědět. A oni nám můžou říct cokoliv.

Pokud tato smlouva vstoupí v platnost a účinnost, vznikne nám tu jakýsi stát ve státě. Poměrně rozsáhlá americká enkláva uvnitř České republiky, kde nebude platit české, ale americké právo a kam nebudou mít české bezpečnostní a justiční orgány přístup. Já jsem přesvědčen, že slovenský generální prokurátor na toto chtěl Slovenskou národní radu upozornit, ale že ho nenechali promluvit, nenechali ho to ani říct.

Jediné právo, které tu Česká republika bude mít, které tu bude a její občané mít, je skutečnost, že to celé zaplatí. Vláda to sebere důchodcům. Tak co by ne, že ano? Vojenská přítomnost cizí mocnosti na území jakéhokoliv státu také vede na jedné straně k přílišnému spoléhání se na všemocného spojence, k rezignaci na rozvíjení vlastní obranyschopnosti i v horším případě k zatažení příslušné země do vojenského konfliktu. Toho já osobně se nejvíc bojím. A hlavně tato cizí vojenská přítomnost a privilegia cizí armády podrývají naši státní svrchovanost a suverenitu.

Nechtějme být vazaly. Buďme sebevědomým a suverénním národem a státem. Budujme vlastní obranyschopnost a vstupujme do případných vojenských spojenectví jako rovný s rovným a neuzavírejme pro Českou republiku a její občany zásadně nevýhodné smlouvy, byť nám jsou falešně předkládány jako jediná možná volba mezi Západem a Ruskem, mezi demokracií a diktaturou. Není to pravda.

Dle české ústavy je třípětinová, tedy takzvaná ústavní většina při schvalování mezinárodních smluv v Poslanecké sněmovně a v Senátu nutná tehdy, jestliže příslušná smlouva přenáší některé výlučné pravomoci a kompetence českých státních orgánů na mezinárodní organizaci. To tato vojenská dohoda v obsahové rovině naplňuje - a vy to nerespektujete. Protože jak jsem doložil, vzdáváme se v ní například jako stát práva stíhat trestné činy, které spáchají vojáci Spojených států amerických na českém území, včetně případů, kdy jejich obětí bude český občan. Jde o zásah do naší trestní jurisdikce, a tudíž i do svrchovanosti našeho státu. Takže schválení této dohody by mělo z logiky věci podléhat nutnosti souhlasného hlasování třípětinové většiny poslanců a senátorů.

Ano, můžete namítat, že ústava vyžaduje ještě splnění druhé podmínky, přenosu pravomocí našich státních orgánů na mezinárodní organizaci a nikoliv na cizí stát, jak se děje v případě této smlouvy. To je z formálního hlediska pravda, ale dodávám k tomu dvě podstatné poznámky.

Za prvé, tvůrce české ústavy před třiceti lety ani nenapadlo, že by Česká republika měla kdykoliv v budoucnu přenést bez použití zásady vzájemnosti část své suverenity a působnosti nebo svých kompetencí na cizí stát. Maximálně se předpokládalo určité sdílení kompetencí s Evropskou unií, která tehdy vznikala transformací z Evropských společenství, pokud bychom se stali jejími členy.

Za druhé. Ptám se, co je podstatnější - to, že se vzdáváme suverenity a části svých výlučných státních kompetencí, anebo typ a povaha subjektu, na který je přenášíme, ve prospěch koho se jich vzdáváme? Dle mého názoru jednoznačně důležitější je onen přenos kompetencí, vzdání se části naší suverenity, a proto by měla být ke schválení této dohody nutná ústavní většina hlasů v obou parlamentních komorách. A jestliže tomu tak nebude, bylo by namístě, aby ústavnost procesu parlamentního schvalování této dohody na základě příslušné stížnosti posoudil Ústavní soud. A my k tomu vyzveme všechny parlamentní strany, aby se s námi připodepsaly pod ten návrh, aby to posoudil Ústavní soud. I o tom jsem tu minule hovořil.

A nyní dodávám, že urputnost, jakou se vládní koalice brání jakémukoliv posouzení souladu této dohody s ústavou, protože o něm existují důvodné pochybnosti, je až zarážející. Naposledy se to stalo minulý týden, když o této smlouvě jednal garanční zahraniční výbor Sněmovny. Náš poslanec Jiří Kobza tam navrhl usnesení, aby vláda požádala Ústav státu a práva České akademie věd, aby vypracoval odborný posudek souladu této smlouvy s ústavou a ústavním pořádkem. Jak si myslíte, že tento návrh dopadl? Většina vládních členů tohoto výboru s částí jeho členů z hnutí ANO hlasovala proti a usnesení tak neprošla. Proč? Bojíte se? Čeho se bojíte? Že ta smlouva je v rozporu s českou ústavou? No tak neměla být přijata.

Zcela nepřijatelná je i překotná rychlost přípravy a podpisu smlouvy a to, že tento proces probíhal v podstatě skrytě, bez adekvátní odborné, zejména právní, a hlavně veřejné diskuse. Je také velice signifikantní a poměrně zvláštní, že tato smlouva nazývaná smlouvou o obranné spolupráci žádnou obranu České republiky vůbec neřeší. Ani slovo, ani věta. Ani obranu hranic, ani protivzdušnou obranu, ani obranu proti teroristickým útokům, ani žádnou jinou standardní obranu před bezpečnostními či vojenskými hrozbami, i když, pardon, jedno ustanovení o obraně tato smlouva přece jenom obsahuje. Je to čl. 6, kde se píše, že Česká republika přijme taková opatření, která jsou nezbytná k zajištění ochrany, zabezpečení a bezpečnosti ozbrojených sil Spojených států amerických. Takže ano, zčásti to obranná smlouva skutečně je, kdy my tady budeme bránit americká vojska českou stranou. Těch vojsk, jejichž přítomnost u nás může naopak určitá bezpečnostní rizika a nepříjemné incidenty vytvářet, jak máme možnost vidět ve státech, kde americká vojska dlouhodobě pobývají.

Ostatně obecně to platí o veškeré přítomnosti cizích vojsk v jakékoliv zemi. Mám na mysli například opakované případy znásilnění Japonek americkými vojáky sloužícími na základně na ostrově Okinawa, ale to už tady mluvil pan předseda Okamura. Anebo případ stržení lanovky v italském Cavalese americkou stíhačkou ze základy Aviano. Co následovalo? Američani odmítli posádku letadla vydat k trestnímu stíhání do Itálie, přestože mezi mrtvými převažovali Italové a čin se stal v Itálii. Příslušný soud proběhl ve Spojených státech. Jak myslíte, že dopadl? Všechny členy posádky stíhačky včetně pilota osvobodil. Celý tento případ tehdy v Itálii oprávněně vzbudil pohoršení a poškodil italsko-americké vztahy. I k tomu může vést pobyt cizích vojsk v nějaké zemi, navíc pobyt zbytečný, plný privilegií pro příslušníky cizích vojsk. Jak myslíte, že se budou chovat, když budou vědět, že na ně nikdo nemůže - ani policie, ani soudy, česká jurisdikce. Že stojí mimo zákon? Jak se budou chovat? No, uvidíme. Připomenu vám to.

A já z tohoto místa otevřeně říkám, že nechci, aby kvůli pobytu cizích vojsk - jakýchkoliv vojsk - v naší zemi zemřel jeden jediný český občan, byť by šlo o důsledek nehody nebo nešťastné náhody. I proto nebudu pro tuto smlouvu hlasovat. Mimochodem, v roce 2021 američtí vojáci pobývající na základě obdobné smlouvy v Bulharsku v rámci vojenského cvičení obsadili jednu bulharskou soukromou firmu, továrnu na výrobu slunečnicového oleje. Nutno doplnit, že americká strana se omluvila a doplnila to prohlášením, že během tohoto incidentu nebyl vypálen jediný výstřel. Tak to snad nestojí ani za komentář. Nevím, jestli by mě to uklidnilo.

Česko-americká smlouva, jak jsem již zmínil, řeší a sáhodlouze popisuje pouze to, že na území České republiky budou rozmístěny americké ozbrojené síly, které nebudou v zásadě podléhat našim zákonům, naší policii ani našim soudům. Síly, které budou naopak vybaveny právem podnikat přiměřená opatření k obraně svěřených zařízení, tedy v překladu, to, co nesmíme říkat - v překladu základen. Co je tím myšleno, se můžeme pouze domnívat a obávat se toho.

Celá léta nám je i touto vládou opakováno, že členství v NATO nám zaručuje zcela dostatečnou bezpečnost a ochranu. Proč se tedy narychlo podepisuje smlouva, jejímž jediným předmětem je pobyt amerických vojáků u nás? Znamená to snad, že už nám členství v NATO dostatek bezpečí nezaručuje? Tomu nerozumím. A pokud ne, proč obdobné smlouvy nepodepisujeme i s evropskými členskými státy NATO, které s námi sousedí? ***