Obě se na mě obrátily s tím, že tedy je známo, že jestliže si myslím, že má volič právo zde to říci, a to má, tak to řeknu, ať už se děje cokoliv. Ony mají opravdu velký strach o výzkum a vývoj v naší zemi a položily mi několik otázek, které tady nekladu jako nějakou interpelaci, já to pouze předávám, čili předpokládám, že se patřiční experti a vládní členové nad tím zamyslí.

Za prvé, považují snížení o těch zhruba 10 miliard za naprosto devastující, které neumožňuje rozvoj oboru ani ve vědě, ani ve výzkumu. Domnívají se, že dojde k významnému snížení vypsaných projektů, jak tedy Grantové agentury České republiky, tak Technické agentury České republiky, a že opravdu žádný soukromý sektor u nás není nastaven tak, aby tedy dotoval tyto peníze. Položily mi ty otázky, které tady mám napsané a které tedy říkám v tomto ctěném společenství. Za prvé, proč se o nás nebere Ministerstvo pro vědu a výzkum? Proč paní ministryně netrvá naopak ještě na navýšení tedy té sumy do vědy a výzkumu? Protože máme pocit, že se o nás nikdo nestará, že jsme byli hozeni přes palubu a že věda a výzkum není prioritou této vlády.

Takže opakuji znovu, řekla jsem, co jsem slíbila. Také to cítím jako úkor pro vědu a výzkum, protože se opravdu bez peněz dělat nedá. Takže tolik jenom krátká glosa k tomu, co tady říkal můj ctěný kolega, pan profesor Špičák.

Nyní mi dovolte, abych řekla pár slov a také návrh tedy už k jedné věci, kterou jsme avizovaly s kolegyní Mádlovou. Jedná se o celiakii. Já stále ještě žádám o určitou revizi názorů, které jsou v tomto balíčku, jak říkám, ať už ho nazveme jakkoliv. Protože, dovolte mi, abych řekla pár slov o této nemoci, která není tak vzácná, jak se zdá, a tito lidé nemají žádnou léčbu kromě toho, že musí jíst to, co jim tedy dovolí jejich organismus.

Takže celiakie je zánětlivé systémové onemocnění, které má jedinou léčbu, a to je dietní režim. Nemáme na to vůbec nic. Ani ze všech známostí světa, nebudete, budete-li tímto trpět, mít nic jiného, co vám trvale udrží tuto nemoc - ne vyléčit, ale držet v mezích snesitelnosti. V Evropě je zhruba tři až třináct případů na tisíc dětí do 15 let věku. Samozřejmě vzhledem k tomu, že se jedná o víceméně onemocnění, které se také dědí, ta vloha, nikoliv ta nemoc, ta vloha - tak v rodinách, kde už je nějaký celiakář, tak ten výskyt je 8 až 18 %. Osmnáct procent, prosím, není málo. To je méně než pětina, pravda, ale pětina už je hodně. V České republice máme zhruba prevalenci 1 ku 250 až 300 osobám v celém spektru věku bez ohledu na věk. Poněkud více jsou postiženy ženy. Jinak tato nemoc samozřejmě je spojena s dalšími poruchami, které se, když se nedodržuje ta základní dieta, ještě zhoršují. Mnohdy přes zhoršení těch dalších nemocí se přijde vlastně na základní nemoc. Je často spojena s diabetem typu jedna, čili to je ten, který musí být léčen inzulinem, s autoimunitním onemocněním štítné žlázy, což je nejčastější onemocnění žlázy s vnitřní sekrecí. Postihuje poněkud více ženy, ale muži nejsou v žádném případě od něj osvobozeni. Může to být také IgA imunodeficience, to znamená nejčastější porucha vlastně té slizniční části imunity. Ale bohužel je také spojena se zvýšeným výskytem lymfomů. To je onemocnění, které opravdu také nikomu nepřeji, jako nakonec žádnou nemoc nikomu nepřeji.

Co pro to můžeme udělat? Tady velmi prosím pana ministra - já vím, že už jsme slyšeli, že vláda rozhoduje jako celek, ale tady bych řekla, že opravdu ten dominantní postoj má asi pan ministr financí - aby zvážil návrh, který budeme mít. Prosím pěkně, tito lidé nemají jinou léčbu, opakuji. Jedná se o to, že jejich organismus nedokáže zpracovat lepek, který je v pšeničné mouce, ale také v žitné, ječné. Čili co oni mohou, jsou samozřejmě hrách, čočka, kukuřičná mouka, quinoa, pohanková mouka anebo i ty těstoviny z rýže a podobně. Prosím vás, ony jsou dost drahé. Na trhu je i směs mouky, z které mohou péct, která ovšem už teď stojí zhruba 100 korun kilo. Takže v případě, že by tam došlo ještě k navýšení daně, tak si představte, jak je to drahé. Samozřejmě tím se navýší všechny výrobky, které jsou na trhu.

Musím říci, že bohužel tím, že nejsou šanovány ani malé děti, tak je tu ještě jeden problém, který je, správně prosím, je to hygienický problém pro školky, školy. Ta část kuchyně, která by připravovala bezlepkovou stravu, musí být zcela oddělena od té, která připravuje lepkovou stravu. To znamená, jiné nádobí, jiné prkénko, jiný pracovní vál a tak dále a tak dále. Což si mnoho menších škol nebo mateřských školek nemůže dovolit, protože prostě nemá prostor. Takže řeší se to tak, že mnohdy rodiče vlastně donášejí i dneska ještě jídlo do menších školek nebo škol a samozřejmě ta jídelna potom je schopna jim toto ohřát v mikrovlnce a podobně. Jsou to prostě lidé, kteří celoživotně mají tento hendikep, a věřte mi, že není úplně jednoduché, když to malé dítě tam kouká a chtělo by si také dát něco prostě pečeného, nějaké pečivo, a je to velmi drahé. Ne všichni na to mají.

Je pravda, že pojišťovny prosím přispívají na stravování celiakářů a je to dávka 6 až 10 000 korun za rok. Což jistě pomůže, ale v případě, že by se významným způsobem tyto potraviny zdražily, tak už to nebude stačit. Protože víme, že samozřejmě měšec peněz pro každou rodinu je konečný, nikomu se nerozmnožují jenom myšlenkou, tak jde o to, že poté, co zaplatí všechny energie a všechno nakoupí, tak bych byla velmi ráda, kdyby mohli dále zabezpečovat prostě tuto jedinou léčbu pro své členy. Protože jak známo, tak ono neštěstí nikdy nechodí samo, a jak jste viděli i v té malé statistice, obvykle ta nemoc - nejedná se o vlohu, vlohu prosím může mít mnoho členů té rodiny, o propuknutou nemoc, tak obvykle to nebývá jeden člen.

Takže my bychom chtěli dát smělý návrh, abychom opravdu pomohli těmto lidem. Protože nula je také číslo, které je platné, tak ten návrh bude po zpracování samozřejmě - ale jak vidíte, my jsme opozice snů a už to avizuji - bychom prosili, aby ty suroviny - nemyslím už výrobek, suroviny - byly opravdu, tam, kde je ten bezlepek, opravdu bezlepek, aby byly dané do sazby nula. Protože pro ty rodiny je toto opravdu katastrofální. Už tak jsou postiženy prostě samy, výrazně to omezuje komfort těchto rodin, možnost dětí třeba zúčastňovat se některých věcí. V případě, že bychom tam dovolili zdražení potravin, bude to pro ně opravdu devastující. Já vám povím, jak to končí, protože znám takové lidi. On samozřejmě nikdo nevydrží nejíst dlouhou dobu, takže oni prostě něco snědí, kde ten lepek je. Ten trest přichází poměrně jistě. To není jenom to, že jim je lehce špatně. Je to s teplotou, je to těžký zánět střev, bohužel s velkými komplikacemi, ti lidé jsou hospitalizovaní a není to vůbec jednoduché. Takže tady velmi prosím, zvažte ještě suroviny bezlepkové, abychom opravdu těmto lidem pomohli, abychom jim ulevili, protože tu situaci nemají jednoduchou. Tak se domnívám, že by se jednoznačně ukázalo, že vláda opravdu má jako prioritu i zdravotní stav obyvatel. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou paní ministryně Langšádlová. Prosím, máte slovo. Připraví se paní poslankyně Bělohlávková.

Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová: Dobrý večer, dámy a pánové. Mám velikou radost, že paní kolegyně má zájem o rozpočet na vědu a výzkum. Já samozřejmě také. Jen bych chtěla uvést na pravou míru, že nemáme Ministerstvo pro vědu a výzkum, a chtěla bych ubezpečit, že při projednávání návrhu státního rozpočtu, a jednalo se opravdu pouze o pracovní materiál, na můj návrh vláda přijala usnesení, ve kterém vyjádřila za prvé vůli, abychom dále jednali o celkovém objemu prostředků na vědu a výzkum v těch 16 kapitolách společně s panem ministrem financí a s panem premiérem. A já jsem chtěla poděkovat panu ministrovi, že tato jednání už započala a současně že bude stanoven v takové výši, aby byl umožněn rozvoj v této oblasti. Děkuji vám.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Bělohlávková, poté pan ministr Stanjura. Prosím.

Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já, vaším prostřednictvím, musím dát ctěné paní profesorce Adámkové ve většině věcí za pravdu. Teď mluvím o diagnóze celiakie. Jako dětská lékařka samozřejmě mám spoustu dětí s touto diagnózou. Je pravda, že ty bezlepkové potraviny obecně jsou finančně mnohem náročnější než běžná strava. Ale musíme si uvědomit jednu věc, že v dnešní době je bezlepková dieta mnohdy držena lidmi, u kterých je to jejich volba. Není to z důvodů zdravotních. To znamená, spousta lidí dneska jsou vegani, vegetariáni. A opravdu znám spoustu lidí, kteří jedí bezlepkově, protože jim to takto vyhovuje, mají k tomu zkrátka svoje důvody, ale jiné než zdravotní. ***