(16.40 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
A vy sám jste připustil v tom svém projevu, jak jsem si dělala poznámky, že to, zda to bude mít vliv na cenu potravin, je debata spíše, nebo že ta čísla jsou spíš akademická. Protože já nevěřím tomu, a to ukáže velice blízký čas, teď se o to můžeme dohadovat, ale ta zkušenost je vlastně dlouholetá, že když se ty daně takto sníží, tak v podstatě to nebude mít dopad na ty tisíce, statisíce položek, kterých se to bude týkat. Ani se to nedá nijak konkrétně zkontrolovat, takže já osobně zastávám názor, že občané to nepocítí. Státní rozpočet přijde o peníze a ty zůstanou v kapsách těch, kteří je vůbec nepotřebují, a to jsou řetězce. Především v maržích řetězců. Proto já jsem také nikdy touto cestou nechtěla jít.
Zato ale ty položky, které zvyšujete, DPH na léky, vodné, stočné, teplo, řadu dalších položek, tak ty tedy opravdu pocítí každý. Kojeneckou výživu, bude tady debata určitě o kojenecké vodě, mí kolegové se na to chystají. Doslova likvidační je to prostě pro hospody, restaurace, a to zejména na venkově, pro které dominantním zdrojem obratu je prodej čepovaného piva, kde to zvedáte z 10 na 21 %. Proto my jsme tehdy jako součást stravovací služby to DPH snižovali, protože restaurace samozřejmě část byla kdysi, důvod bylo EET, ale ta hlavní část byl covid, protože oni byli postiženi neuvěřitelným způsobem, neuvěřitelným způsobem za covidu, byť jsme se snažili samozřejmě jim část těch ztrát kompenzovat. Bude to pro ně likvidační.
My jsme tady pořádali debatu, kulatý stůl, oni tady měli velmi tvrdá čísla z Dotykačky a uváděli, že prostě opravdu buď se přesunou do šedé zóny, to znamená, opět se nám přestěhují do těch garáží, protože není jenom Praha. A, anebo prostě skončí. Protože už tady ten několikátý pogrom, který se na ně sype, prostě neustojí.
No, a pak jste tady mluvil o některých položkách, jak jsem si rychle dělala poznámky. Mluvil jste o leteckém benzinu. Já vím samozřejmě, že je to harmonizované, ale je potřeba o to bojovat. Ta debata na úrovni Evropské unie se vede dlouho. Mohli jsme využít předsednictví, které jsme měli, mohli jsme toto dávno mít vybojováno. Spotřební daň. Čtyřletý plán. Nemáme s tím samozřejmě problém. Už za naší vlády, to jste poznamenal spravedlivě, se toto zavádělo. Zahřívaný tabák. Je čas, aby se to zvedlo. Samozřejmě, určitě. Na výborech budeme ještě technicky debatovat, zda tak, jak je to nastaveno, je to dostatečné. Stejně tak jako o hazardu. I u toho hazardu budeme debatovat a podíváme se na ziskovost a budeme na výborech se bavit i o tom s experty, předpokládám, kteří vás doprovodí, že jestli to je či není dostatečné.
Změny a mluvil jste tady o tom, budou mimořádně bolestivé pro rodiny s dětmi, na které dopadne zrušení školkovného, omezení slevy na druhého z manželů, i když jste to nakonec modifikovali. Konec slevy pro přivydělávajícího si studenta, zvýšení DPH na služby, opravy, chod domácností, MHD, ale i třeba razantní zvýšení dálniční známky z 1 500 na 2 400.
Vy jste hovořil o školkovném, říkal jste, že máte analýzy, že to minimálně využívají. Nevím, kdo ty analýzy dělal, zda to bylo diskutováno s nějakým třeba i neziskovým sektorem. Protože to školkovné já si myslím, že bylo zavedeno, tuším, za Sobotkovy vlády, pokud se nemýlím, a bylo zavedeno jako motivační faktor pro to, aby se převážně maminka, ale samozřejmě nechci se dotknout tatínků v žádném případě, aby se ten rodič mohl vrátit do práce. Aby prostě, pokud získá místo v tomto zařízení předškolní výchovy, ve školce, tak si uplatní - a zas ten člověk, když jde do práce, přece logicky tak vydělává, platí daně, platí sociální, platí zdravotní. Takže se to státu vrací. Já vůbec nechápu, strukturálně postižené regiony, já nevím, jestli to takto jde úplně vytrhnout. Jestli to třeba není také dáno tím, že tyto regiony mají problém se zaměstnáváním a podobně. Že to nejde podle mě posuzovat jenom takto izolovaně. Každopádně si myslím, že ten dopad, pozitivní dopad na jeho zrušení, na veřejné rozpočty by po odečtení všech pozitivních vlivů na trh práce a sociálních systémů byl něco kolem 100 000 000. To je částka, kterou by Ministerstvo financí vybralo za dva až tři dny provozu EET.
No, zrušení slevy na studenta - tak tohle si fakt říkám, jestli myslíte vážně. Já už jsem byla v šoku, když jsem slyšela vaše veřejné vyjádření, tehdy jste se vyjadřoval ve veřejném prostoru, že pokud ten student vydělá kolem, myslím, že jste říkal 206 000 ročně, což je zhruba 17 000 měsíčně, tak vlastně uplatněním systému slev, odčitatelných položek, neplatí žádnou daň. A říkal jste, že pokud vydělává víc, tak buď nedostatečně studuje, nebo prostě zneužívá ten systém.
No, já jsem tento váš výrok dala na své sociální sítě, kde jsem to okomentovala. Má to asi 1,1 milionu zhlédnutí. Je to můj nejúspěšnější teď za poslední rok příspěvek, což tady nechci říkat proto, abych se tím chlubila, to v žádném případě. Já z toho jsem spíš smutná i vzhledem k těm komentářům, které mi píší, a opravdu si říkám, stojí vám to za těch 300 000 000, které to přinese státnímu rozpočtu? Vždyť ti studenti, já s nimi mluvím, chodí za mnou do kanceláře, píší mi. Samozřejmě ten příspěvek vyvolal obrovskou diskusi. Celá řada z nich pracuje proto, aby se na té škole uživila. Já netvrdím, všude máte nějakého černého pasažéra. V každém systému. Já jsem starý finančák. Ale aby se na té škole uživila, aby odlevila svým rodinám, protože tisíce studentů nemohou být podporováni svými rodinami. Často jde o studenty z ekonomicky slabších rodin, nebo o studenty, kteří už rodiče nemají. Oni tvrdě pracují na své budoucnosti. A při té práci ještě studují. Takže toto si myslím, že ten váš výrok byl velmi nešťastný a myslím si, že z hlediska té budoucnosti těch lidí - dneska tady ráno demonstrovala skupina mladých lidí před Sněmovnou a na téma levnější nájemní bydlení. Že nejsou schopni si zajistit bydlení. Nejsou. V Praze už vůbec ne ani v blízkém okolí. A samozřejmě to bydlení se prodraží. Oni si to uvědomují, že jestliže se zvedne vodné, stočné, teplo, tak se to všechno, jízdné, veřejná doprava, tak se prostě všechno jim prodraží.
My jsme třeba tehdy, když jsme zaváděli slevu na jízdné pro studenty a seniory, tak tehdy, když jsme si dělali takovou nějakou dopadovou studii tohoto instrumentu, tak samozřejmě jsme, neviděli jsme jenom jako dopad, to, že to mělo určitý fiskální dopad do státního rozpočtu, ale mělo to i socioekonomické dopady. Celá řada těch studentů třeba přestala bydlet v Praze a začala dojíždět z nějaké bezprostředně dojízdné vzdálenosti právě proto, že se jim vyplatilo to zlevněné jízdné oproti tomu drahému bydlení.
No a největší pecka, to jsem si dělala takovou anketu na svém twitterovém účtu, kde jsem vybrala čtyři položky a nechala jsem tam hlasovat, která je nejvíc štve. A jednoznačně drtivě vyhrálo zdvojnásobení daně z nemovitostí. To vyhrálo, že lidi nejvíc štve. Pak jsem to viděla i v nějakých oficiálních průzkumech jako jednu z položek, které je štve, ale mně to tak vyšlo taky. A zas tak málo jich tam nehlasovalo. Tak ano, vy jste říkal, že je u nás nízká, měl jste tady komparaci daně z nemovitých věcí v rámci Evropské unie. No, ale podívejte se i na komparace v rámci zemí OECD. Podívejte se na komparace, často jsme tady o tom vedli debaty, když jsem byla ministryní financí, komparaci celkového daňového mixu. A podívejte se na to, jaká je u nás struktura vlastnického bydlení. U nás 80 % lidí bydlí ve vlastním, protože je to u nás tradice. Lidé chtějí bydlet ve vlastním. Takže u nás nebydlí jenom bohatí nebo ti, kteří jsou na tom ekonomicky lépe. Ta struktura vlastnického bydlení například v Německu je naprosto mnohem menší. Ještě podobná struktura je na Slovensku, ale ta se pohybuje kolem 70 %. Takže to dopadne i na lidi, kteří si celý život našetřili, aby bydleli ve vlastním, aby jednou, až budou třeba v penzi, tak nemuseli shánět nebo platit drahé nájemní bydlení. No a na ty to dopadne taky. To nemluvím prostě o rodinách s dětmi a podobně.
Takže já si myslím, že není dobrá doba. Zkuste se zeptat rodiny, která bydlí například v třípokojovém bytě v Praze 3, která by po zdvojnásobení daně odváděla klidně 8 000 korun ročně. Znám takovou rodinu. ***