(14.10 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Současně bude po novém nastavena valorizace penzí čistě na základě spotřebitelského indexu domácností důchodců. Na první podhled se zdá logické, že valorizace penzí by se měly řídit indexem životních nákladů seniorů. Nicméně nám tu existuje problém s tím, že současný spotřební koš používaný pro výpočet toho indexu není správně nastaven. Například náklady na bydlení, které představují značné výzvy pro důchodce, a nejen pro ně, mají v tomto koši příliš nízkou váhu nebo jsou nedostatečně zohledněny. Opětovně jde o chybný krok. Používání dvou indexů má své opodstatnění. Důvodem je zejména fakt, že důchodci nejsou homogenní skupina, zahrnují skupiny osob s více než třicetiletým věkovým rozpětím, skupiny charakterizované značnými rozdíly, a to ať už rozdíly sociálními, či zdravotními, rozdíly v životním stylu i v možnostech reagovat na měnící se životní, ekonomické i společenské podmínky.
Pětikoalice dnes upravuje i předčasný odchod do důchodu a valorizaci předčasných důchodů. Zde s vládou souhlasím, tedy částečně. Souhlasím, že současný způsob výpočtu, který vede k vyšším předčasným důchodům než důchodům v standardním věku, není optimální a je třeba ho upravit. Nicméně musíme si uvědomit, že příliš přísné trestání předčasných důchodů staví pracující v předdůchodovém věku do mimořádně nevýhodné situace na trhu práce. V případě ztráty zaměstnání, kterou tito občané nepředvídali, jsou jim trvale kráceny penze, přestože většinu života tvrdě pracovali. Navrhovaná penalizace v návrhu zákona je opravdu přísná, a navíc se zkracuje možnost předčasného odchodu do důchodu na tři roky. Zásadní chyba tohoto kroku je v krátké lhůtě, kterou by dnešní pracující měli k dispozici k přizpůsobení své životní strategie.
Vláda rovněž plánuje zvýšit minimální potřebnou dobu pojištění pro nárok na předčasný důchod z 35 na 40 let, a to včetně náhradních dob pojištění. Tento významný skok může být problémem pro ty, kteří se spoléhají na možnost předčasného odchodu do důchodu z jakéhokoliv důvodu. Současná generace podle údajů České správy sociálního zabezpečení s prodloužením doby nemá zásadní problém, mohlo by to však být obtížné pro mladší ročníky, které vstupují do ekonomické aktivity později než předchozí generace. Bohužel dnes pětikoalice vůbec nepracuje s aktivní politikou nezaměstnanosti. Vláda Petra Fialy se totiž nechala ukolébat nejnižší mírou nezaměstnanosti, kterou jí zanechala naše vláda. Až celá jedna třetina žadatelů žádá o předčasný důchod, vloni a letos ještě mnohem více. To je obrovské číslo, se kterým pětikoalice vůbec nic nedělá. Proč úřady práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti cíleně nepracují s generací, která je v předdůchodovém věku? Proč pro ně má pouze prodlouženou výplatu dávek a předčasný důchod? Proč nenabízí možnosti podpory i pro lidi v důchodovém věku, kteří chtějí a mohou pracovat? Toto by mělo důsledek ve vysokém počtu pozitivních externalit, a to od benefitů pro státní rozpočet i příjmy domácností penzistů až po lepší psychický stav starší části populace, která by byla ještě stále pracovně aktivní.
Dnešní balíček opatření však není první snahou pětikoalice ušetřit na našich penzistech. To, co předvádí vládní pětikoalice okolo důchodů, ovšem začalo již dříve. Ústavní soud se právě v těchto dnech zabývá případem podání nebo návrhem na zrušení části zákona, který iniciovalo hnutí ANO, který se týká změny valorizačního schématu, kdy se vláda rozhodla snížit průměrný důchod v průměru o 1 000 korun měsíčně, a to v rozporu s českou ústavou až momentu, kdy ke vzniku nároku na valorizaci již došlo. To je základní stížnostní důvod, který v podání uvádíme. Samozřejmě jich je mnohem více.
Důvodem je bezradnost ministra financí Zbyňka Stanjury, který se zasekl v opozici, kde jen říkal, jak by to udělal lépe, a oháněl se marketingovými úsporami. Ve chvíli, kdy si měl pan ministr se svou armádou poradců vykasat rukávy a pustit se do práce, rozhodl se předložit marketingový rozpočet a ignorovat oficiální dokumenty Ministerstva financí, které uváděly, že k mimořádné valorizaci zcela jistě dojde, navíc v momentě, kdy již bylo zcela jasné, že bude valorizace nutná. Vláda se vlastně zdráhala cokoliv udělat, protože právě probíhaly prezidentské volby. Skončilo to bohužel tak, jak to skončit nemuselo. V rozpočtu na valorizaci důchodů byla jedna velká nula, čili ministr Stanjura se jednoznačně v tomto ohledu zachoval nezodpovědně. Nebylo to poprvé a zřejmě ani naposledy.
Vážení kolegové, pokud bychom tady chtěli hovořit o skutečné důchodové reformě, museli bychom hovořit o snaze aktivně motivovat lidi, aby zůstali v pracovním procesu co nejdéle. Přitom motivace zůstat na trhu práce déle, než to je nevyhnutelné, by mohla být oboustranně výhodná. Ostatně to není dobré jen pro stav státní kasy, ale je to dobré taktéž pro samotné občany. V případě penzistů často nejde jenom o finanční stránku, což je samozřejmě pro mnohé velmi důležité, ale i o to, prodloužit si aktivní pracovní život v pracovním kolektivu a práci, která vás baví a naplňuje, přispívá k psychické pohodě a spokojenosti se životem. A já tady nepochybuji, že zcela jistě má generace občanů 60+ značné množství životních zkušeností, zcela jistě má jiný pohled na svět a v mnoha pracovních kolektivech by mohla být výrazným obohacením. Chce to jen aktivně pracovat s trhem práce a nastavit správnou politiku zaměstnanosti. Zdůrazňuji tedy, že mluvím zejména o lidech, kteří pracovat mohou a chtějí, ale i tomuto je třeba jít naproti. Naopak kabinet Petra Fialy jde cestou příkazů, zákazů, což je podle mě zcela chybné.
Také je dnes zásadní motivace občanů, aby si vytvořili své vlastní úspory. Faktem je, že je v dlouhodobém zájmu státu podpořit odpovědnost pracující části populace zvýšením benefitu u důchodového připojištění i spoření - dnes přece musíme připravit a motivovat generaci současných třicátníků, aby si chtěli vytvářet tyto úspory. Bohužel se pětikoalici podařilo naopak vytvořit prostředí s dvoucifernou inflací, kdy byly úspory celé společnosti zcela znehodnoceny. I to je jeden z dlouhodobých dopadů amatérského přístupu kabinetu Petra Fialy. A nejenže připravila o úspory současnou aktivní část populace, ale také penzisty, kteří už nemají možnost vytvořit si nový finanční polštář pro nenadálé situace. Vláda zcela zásadně navíc snížila motivaci a důvěru společnosti ve vytváření si úspor. Lidé už nevěří, že jim jejich hodnota zůstane zachována a že o ně nepřijdou.
Dnes tu musím opakovat, že ideální čas byl promrhán. Tento čas byl na přelomu milénia v době, kdy mnohé ze stran vládní koalice byly při moci. V tomto období jsme ještě zdaleka tak výrazně necítili stárnutí populace, jako ho cítíme dnes. Navíc jsme v té době měli mimořádné příjmy v podobě příjmů z privatizace, které měly být zcela logicky použity na mimořádné výdaje v podobě provedení důchodové reformy. V případě, že chce vládní pětikoalice někoho kritizovat, a to tady zcela určitě opakovaně uslyšíme, za neprovedení skutečné penzijní reformy, měla by směřovat své výtky ke svým stranickým kolegům zejména.
Na závěr jenom opětovně zopakuji, že dnes tady projednáváme parametrické změny, které nemají nic společného s důchodovou reformou. Jejich jediný cíl je nám všem dnes zcela jasný. Je jím připravit současné i budoucí důchodce o finanční prostředky, které mají chránit jejich koupěschopnost. Dnes tady projednáváme úpravy, které jsou vnitřně nekonzistentní a které jsou nastavené tak, aby náklady zoufalého rozpočtovacího procesu ministra Stanjury nesla ta část populace, která je jednou z nejzranitelnějších. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.) ***
