(12.20 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)
Konkrétně jde o to, že se zapomnělo na 15 miliard na mimořádnou valorizaci důchodů, dále v rozpočtu chybí 30 miliard na plánované dopravní investice, takže Státní fond dopravní infrastruktury si má vzít nevýhodný úvěr, který nepůjde vidět v deficitu státního rozpočtu. Rozpočet naopak počítá například s částkou 50 miliard z Modernizačního fondu, jehož čerpání není legislativně připraveno.
A nejnověji pod tíhou oponentury výboru pro rozpočtové prognózy muselo Ministerstvo financí přiznat, že kvůli špatně nastavené windfall tax nevybere požadované miliardy, ze 100 miliard říkali, že vyberou minimálně 60, ale bude to nově sotva 40. K tomu je také potřeba přičíst 7,5 miliardy, které si pan ministr financí Stanjura bere od zdravotních pojišťoven, protože snížením plateb za státní pojištěnce poslal zdravotní systém do červených čísel. Státní rozpočet se tak stal pouhým cárem papíru.
A jaké chce vláda hledat řešení? Výsledkem tedy je, že vládě nezbylo nic jiného než sáhnout na důchody a tím snížit životní úroveň našich seniorů. Dále vláda zvyšuje daně, které zasáhnou zejména mladé rodiny, seniory, živnostníky, ale v podstatě všechny, protože základem, kde chce vzít Ministerstvo financí a celá vláda peníze, je zvýšit DPH, zrušit daňové výjimky jako například školkovné, slevy na studenta, slevy na manžela, manželku, zvýšit daně z nemovitostí, zvýšit odvody živnostníkům, zvýšit daně právnických osob, sáhnout na nemocenskou, zdražit dálniční známky.
Já znovu tady budu připomínat klasický model české rodiny, podíváme se na konkrétní dopady takového balíčku na českou rodinu. Manželé Novákovi mají dvě děti, pan Václav je živnostníkem, paní Helena je vedoucí v obchodě s módou, bydlí v bytě 3+1. Takže abychom si ty konkrétní dopady řekli, protože stále tady mluvíme o desítkách miliard, ale je potřeba se podívat na tu situaci konkrétní rodiny.
Pan Václav v této rodině si připlatí 23 000 korun na vyšším odvodu na sociální pojištění, 3 000 korun na zdvojnásobené dani z nemovitosti, 800 korun na dálniční známce, 3 000 korun na vyšším DPH na hromadnou dopravu, řemeslné práce, ubytování v rámci dovolené, například fitness, vodu nebo teplo. 17 300 korun připlatí na školkovném na starší ze dvou dětí. Pan Václav tak ročně přijde o 47 100 korun.
Teď se podíváme na paní Helenu v této rodině. Paní Helena 3 000 korun zaplatí více na nemocenském pojištění, o 4 000 korun méně jí přispěje zaměstnavatel z FKSP, například na rehabilitaci - celý den je na nohách v obchodě, 17 300 korun si připlatí na školkovném za druhé dítě, 800 korun na dálniční známce, o 10 000 korun přijde kvůli zrušeným benefitům od zaměstnavatele a na vyšším DPH za vodu, teplo, hromadnou dopravu, kosmetiku, kadeřníka si připlatí minimálně 3 000 korun. Paní Helena tak zchudne o 38 100 korun.
Protože obě děti mají uzavřeno stavební spoření, přijde rodina o dalších 2 000 korun na jeho snížené podpoře. Rozpočet rodiny Novákových bude tak ročně menší o 87 200 korun. A to je potřeba se také zamyslet nad tím, zda ještě Novákovi nebudou muset omezit kulturu, nechodit do žádných restauračních zařízení, pan Novák si pravděpodobně nedopřeje žádné pivo, jehož cena příští rok podle vyjádření hostinských překročí stokorunovou hranici - jinak by byla tato rodina na 100 000 raz dva.
Když se na to podíváme, tak bychom si měli říci, že je potřeba něco udělat s veřejnými financemi, ale rozhodně ten stav není alarmující - a říkat něco o bankrotu v České republice je úplný nesmysl. Když my jsme předávali vládu, tak jsme měli šestou nejméně zadluženou zemi v rámci zemí EU, Fialova vláda poskočila na osmé místo, ale stále jsme osmou nejméně zadluženou zemí.
Asi každý z nás by si řekl, vláda, pokud chce takovéto opatření od občanů - a znovu říkám, nejsou to zanedbatelná čísla, je to úplně normální rodina v České republice, která přijde minimálně o 80 až 90 tisíc korun ročně - by měla především sáhnout na výdaje, to znamená, začít s úsporami sami u sebe. A jak to s těmi výdaji vlastně vypadá? My se dočteme v materiálu - a můžete si všichni sami otevřít ten materiál, strana 247 - kde první úspory jsou na dotacích 54,4 miliardy, tak všichni bychom si řekli, ano, pan ministr deklaroval, že samozřejmě dotace pokřivují trh, a zejména tedy pro soukromé osoby by dotace neměly býti. Ale co zjistíme z toho materiálu? Vůbec nejde o soukromé osoby. Ty peníze se chtějí vzít Ministerstvu pro místní rozvoj, například ve výši 2,8 miliardy - a tady musím upozornit na to, že Ministerstvo pro místní rozvoj má ze státního rozpočtu na všechny svoje agendy 3,1 miliardy a 2,8 je v podstatě celý jejich rozpočet. A dotační programy Ministerstva pro místní rozvoj jsou na rekonstrukce veřejných budov, jako jsou školky, školy, různé jídelny a tak dále, místní komunikace, chodníky, sportoviště, to opravdu je veřejná infrastruktura, která slouží nám všem, občanům České republiky, tak pravděpodobně z těchto dotačních titulů nezbude nic. A to ani nemluvím o tom, že se nacházíme v obrovské krizi s bydlením, kde se očekává, že ministerstvo pomůže například dotačními prostředky zainvestovat technickou infrastrukturu neboli připravenost pozemků pro bytovou výstavbu.
Dalším zdrojem, který najdete v těch dotacích, je, že se vezmou 2 miliardy školství v rámci dotačních prostředků - určitě to opět není žádným soukromým osobám, ale veřejnému sektoru - a druhým dechem pan ministr školství řekne: Dobře, 2 miliardy mně vezmete, ale já si půjčím 45 miliard. Tomuhle někdo říká zodpovědná rozpočtová politika? Dokáže si vůbec někdo představit, kolik stojí obsluha státního dluhu? Do toho všeho pan ministr samozřejmě hovoří o této půjčce a vláda si schválí půjčku pro Národní plán obnovy ve výši 137 miliard korun.
Musela jsem se dotazovat na rozpočtovém výboru opravdu několikrát, než jsme se dozvěděli informaci, kolik bude stát obsluha tohoto státního dluhu. A kolik byste řekli? My tady počítáme každou korunu a pak si vezmeme úvěr, kde jenom na obsluze tohoto dluhu zaplatí stát 50 miliard korun, minimálně 50 miliard korun! Aby toho samozřejmě nebylo málo, tak se zabýváme i tím, že na výdajové stránce se ušetří na provozu státu, hovoří se v materiálu o částce 11,2 miliardy korun. Když se podíváte, kolik je státní rozpočet, kolik máme ministerstev a ministrů, tak když si tuto částku podělíte, 11,2 děleno 17, tak vám vyjde, že na jeden rezort je to zhruba 600, 630, 650 milionů korun. To opravdu nejsou velké peníze, když samozřejmě od občanů se chtějí vybrat takové obrovské miliardy. Možná by se páni ministři mohli zamyslet nad tím, jestli cestovat do Japonska a Koreje s celým svým ansámblem z ministerstva, kdy jedna cesta musí vyjít minimálně na 4 až 6 milionů, jestli to nejsou vyhozené peníze z okna. Ale vláda se vůbec nezamýšlí nad těmito úsporami, vůbec ne, samozřejmě se nesnaží o jakoukoliv symboliku směrem k občanům České republiky. Daleko jednodušší je sáhnout důchodcům na jejich penze, snižovat životní úroveň. Určitě i vám píší zoufalí důchodci, že prostě neměli možnost - když se podíváme, v jakých dobách oni pracovali - si udělat nějaké velké úspory na stáří. Je potřeba s tímto takto kalkulovat, že samozřejmě dneska, pokud mladí lidé si mohou spořit na stáří, mají daleko více možností, ale samozřejmě v komunistických dobách to takto nebylo, platy byly velmi nízké, důchody jsou velmi nízké a důchodci byli vděčni naší vládě, že se snažila valorizovat důchody, že se jim snažila přispět. ***
