(12.50 hodin)
(pokračuje Jan Síla)
Proti tomuto trendu však byl předložen návrh novely Listiny základních práv a svobod, který je tady dnes taky na projednávání. Je to sněmovní tisk 276, jehož cílem je doplnit ochranu rodiny na úrovni ústavního pořádku, zakotvenou čl. 32 hlavy 4 Listiny základních práv a svobod, o ochranu jednoho ze základních stavebních prvků úplné biologické rodiny, jímž je manželství muže a ženy.
Zmínil bych se jenom, jak je to u sousedů. Manželství je pod zvláštní ochranou dle čl. 6 německého Grundgesetz, ústavní ochranu manželství jakožto svazku muže a ženy poskytuje čl. 18 polské ústavy, čl. 41 slovenské ústavy. Obdobná ustanovení jsou přítomna též v ústavních pořádcích Chorvatska, Lotyšska, Litvy a jiných.
Chtěl bych zde zmínit, že rodina představuje základní jednotku společnosti a nezastupitelný prvek triády člověk-rodina-společnost. Rodina nenahraditelně a v podstatě výlučně plní několik funkcí takového významu, že bez ní není život lidské společnosti jako celku možný. Jsou to funkce reprodukční, socializační, sociálně-ekonomická, regenerační a podpůrná. Je posláním státu, aby rodině poskytoval ochranu, napomáhal jí v nesnázích a přitom zejména všestranně podporoval dosažení takové její podoby, která odpovídá osvědčenému a zažitému ideálu funkční rodiny.
Již tisíc let je v našem civilizačním okruhu ukotveno manželství jako svazek jednoho muže a jedné ženy, kolem nějž vzniká rodina a který je prostředím, v němž jsou plozeny a vychovávány děti, vedle toho také zajišťovány případné potřeby stárnoucích rodičů. Tato zcela mimořádná tradice je navzdory některým tendencím posledních několika málo let hluboce společensky i právně prověřena a zakořeněna. Manželství poskytuje základ pro stabilní sociální prostředí, v němž se mohou děti zdravě rozvíjet v úspěšnou další generaci. Jedině manželství muže a ženy má potenciál naplnit všechny hlavní funkce rodiny, přivést na svět další generaci a vychovat ji v nenahraditelném a vzájemně nezastupitelném mateřském a otcovském vzoru, a to v prostředí poskytujícím alespoň nějaké záruky stability a dlouhodobosti. Jakákoliv jiná forma rodinného soužití tento potenciál v takové míře již ze své podstaty mít nemůže.
Ústavní ochrana manželství by měla zajišťovat také ochranu pojmu manželství, a to výlučně jakožto svazku jednoho muže a jedné ženy. I tento aspekt je mimořádně důležitý, neboť zabraňuje jiným legislativním či výkladovým experimentům s formami manželství a dalším posunem do Overtonova okna, okna naší veřejnosti.
Empirické výzkumy ukazují, že děti nejlépe prospívají v péči svých sezdaných biologických rodičů. Na toto téma bylo publikováno mnoho pozitivních, ale i negativních studií. Všechny studie vždy napadají oponentní názor ze špatné metodiky malého souboru a tak dál. Je neoddiskutovatelným faktem, že děti vyrůstající v jiných formách rodinného uspořádání, například v prostředí, kde chybí otec nebo matka, jsou znevýhodněny v celé řadě oblastí týkajících se například zdraví, konzumace alkoholu, drog, kriminality, vzdělání, mezigenerační chudoby a podobně. Společenskovědní výzkum ukazuje na zásadní rozměr pohlavně diferencovaného rodičovství coby předpokladu optimálního dětského vývoje a socializace. Děti, které jsou vychovávány svými biologickými sezdanými rodiči, v průměru dosahují lepších fyzických, kognitivních a emočních výsledků než děti vychovávané v jiných podmínkách.
Ve Spojených státech, které jsou protagonisty tady této problematiky, řešení této problematiky, bylo zpracováno mnoho různých studií se závěrem: děti lesbických a gay rodičů nejsou znevýhodněny v nějakém významném ohledu ve vztahu k dětem heterosexuálních rodičů. Domácí prostředí poskytované lesbickými a gay rodiči je stejné jako to poskytnuté heterosexuálními rodiči s ohledem k podpoře a umožnění psychosociálního rozvoje dětí. Proti tomu stojí studie doktorky Trace Hanson z roku 2008, která publikovala, že děti vychované gay a lesbickými páry se asi sedmkrát častěji identifikovaly jako ne-heterosexuální.
V roce 2012 provedl Mark Regnerus retrospektivní studii s rozsáhlým souborem populace ve Spojených státech. Výzkumu se zúčastnilo nebo ten soubor tvořilo přes 3 000 dospělých osob ve věku 18 až 39 let, u nichž se zkoumaly četné kvalitativní ukazatele jejich dosavadního života v závislosti na způsobu jejich výchovy. Tyto osoby byly zařazeny do osmi skupin podle prostředí, ve kterém vyrůstaly a byly vychovávány. Já to nebudu tady říkat, jako - řeknu pouze nějaký výsledek tady této studie. (V sále je hlučno.)
Nyní na veřejné podpoře je 10 % dětí pocházejících z normální biologické rodiny, 38 % z lesbické rodiny nebo vztahu a 23 % z gay vztahu. Nezaměstnaní jsou z normální biologické rodiny - 8 %, lesbický vztah - 28 %, gay vztah - 20 %. Identifikuje se jako výlučný heterosexuál - byla jedna otázka. Normální biologická rodina - 90 %, lesbický vztah - 61 %, gay vztah - 71 %. Žije stejnopohlavně, to znamená gay nebo lesbicky: u normální biologické rodiny je to 13 %, u lesbického vztahu 40 % a gay vztahu 25 %... (Otáčí k předsedajícímu.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pane poslanče, rozumím vám. Poprosím kolegy a kolegyně, aby se ztišili ve svých debatách. Děkuji. Prosím, pokračujte.
Poslanec Jan Síla: Zajímavý je tady ukazatel - uvažoval nedávno o sebevraždě - byla taky otázka. Z normálních biologických rodin to bylo 5 %, z lesbických vztahů 12 % a z gay vztahů 24 %.
Databáze, se kterou pracoval Regnerus, není dlouhodobou studií, a tím nemůže vysvětlit kauzalitu mezi statistickými výsledky a typy rodin. Regnerus uzavírá svoji studii slovy: nejsou udržitelná dosavadní tvrzení odborníků o tom, že mezi potomky vyrůstajícími v homoparentálních rodinách a potomky z biologických rodin s otcem a matkou nejsou podstatné rozdíly.
Sociolog David Popenoe z Rutgers university cituje: Pohlavně diferencované rodičovství je důležité pro lidský vývoj a role otců ve výchově dětí je jedinečná a nenahraditelná. Výchovný styl otců se liší od mateřského, což by mohlo být vysvětlením pro zjištění mnoha empirických studií, které zdůrazňují velkou roli otcovského vlivu v prevenci kriminality u dospívajících chlapců nebo adolescentního těhotenství u dívek. Potenciál biologické reprodukce odráží biologickou realitu. A tuto podmínku splňuje pouze pár muže a ženy. Důvod vyčlenění jiných forem soužití z institutu manželství je skutečnost, že institut manželství odráží především zájem dětí, protože bylo prokázáno, že trvalé soužití muže a ženy je v průměru nejlepším prostředím pro řádnou výchovu a péči o děti. Stát by neměl preferovat uspokojování tužeb homosexuálních partnerů pro falešné prosazování humanity naoktrojované Evropskou unií, ale primárně prosazovat zájmy dětí a ne emocionální vztah dvou dospělých osob, ať homo- či heterosexuálních.
Uvědomují si předkladatelé tohoto návrhu například, že se případně dítě rozhodnutím nějaké přidělovací komise nebude moci bránit? Pokud se dostane do péče dvou pedofilů, tak další problém nastane ve školce a pak ve škole, kde se stane objektem posměchu a šikany. Také pokud bude dítě vychováváno v gay vztahu stylem, že je normální, když muž má anální sex s mužem, tak je do budoucna cosi špatně. (V sále je trvalý hluk.)
Česká společnost je velmi tolerantní a jsem za to velmi rád. Perzekvovat někoho za jeho životní či politické názory... (Obrací se k předsedajícímu.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak, pane poslanče, já poprosím o ztišení, abyste mohl pokračovat.
Poslanec Jan Síla: Perzekvovat někoho za jeho životní či politické názory, náboženské cítění nebo sexuální orientaci odmítáme. Západní tolerantní způsob nahlížení na člověka je z mého pohledu jedině správný, ale nesmí být zneužíván. Vzhledem k současné snaze o destrukci uznávané definice rodiny je nutné se snažit zvrátit tento vývojový trend a vrátit se k rodině složené z mámy, táty a jejich biologických potomků. ***
