(12.20 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Bohužel se zatím ukazuje, že vládní koalice si ještě plně neuvědomuje, že toto historicky bezprecedentní selhání, které vstoupí do učebnic hospodářské politiky a veřejných financí, je zároveň bezprecedentním selháním vlády jako celku. Já vám tedy z tohoto místa pro jistotu sdělím, co se se státním rozpočtem děje.
Schodek státního rozpočtu dosáhl na konci května výše 271,4 miliardy korun. A kdyby Ministerstvo financí z pokynu Zbyňka Stanjury účelově nezadrželo výplatu zálohových plateb na sociální služby a státním fondům, jsme po pěti měsících roku technicky na celoročním limitu, který je 295 miliard korun. K této situaci přitom dochází při rekordních inflačních příjmech státního rozpočtu, které jen za prvních pět měsíců přesáhly 59 miliard korun. Dochází k ní v situaci, kdy naše ekonomika nečelí žádným nepředvídatelným šokům, lockdownům ani krizím. A důvody tohoto šokujícího výsledku hospodaření jsou pro daňového poplatníka mimořádně bolestné.
Za prvé. Pokračuje katastrofální čerpání evropských peněz. Ke konci května vyčerpala tato vláda pouhých 33,9 % celoročního plánu. Květnovým minimem je přitom 45 %. Vzhledem k tomu, že jeden procentní bod odpovídá zhruba 1,5 miliardy korun, hovoříme o 17 miliardách alokace pro Českou republiku, které necháváme ležet v Bruselu. Společně s loňskými nevyčerpanými 54 miliardami jde již o astronomických 71 miliard korun, převážně z minulého programového období, o které na konci roku nenávratně můžeme přijít. Končí období, kdy můžeme dočerpat programové období 2014 až 2020 podle pravidla N + 3. A ta částka samozřejmě každým dnem nečinnosti rezortu financí významně narůstá. Logicky, protože plynulost čerpání je znemožněna současnou rozpočtovou křečí, do které Českou republiku ministr financí dostal.
Za druhé. Obrovské problémy ve výběru daní. Po očištění od inflace je daňové inkaso nejhorší od krizového roku 2009. Zatímco výběr daní ke konci května standardně osciluje mezi 35 až 40 % celoročního plánu, je letošní dosavadní výběr jen na 32 %. Každé nevybrané procento přitom znamená 9,5 miliardy korun, které chybí na příjmové straně. Hovoříme tedy nejméně o 30 miliardách korun, o které státní rozpočet přišel jen za prvních pět měsíců tohoto roku! Klesá inkaso daně z tabákových výrobků, klesá inkaso spotřební daně z lihu, odhaluje se amatérismus a naivita tvůrců daně z mimořádných zisků. A samozřejmě se naplno projevuje zrušení EET a nesmyslná filozofie ODS, že boj s daňovými úniky a podvody je šikanou podnikatelů. Ne, to je ochranou těch poctivých!
A za třetí a v neposlední řadě, Ministerstvo financí pochopitelně nekompromisně dostihly účetní triky za 150 miliard korun, z nichž každý jeden by v dřívějších dobách vedl k okamžitému odvolání ministra financí z jeho funkce. Připomenu jen ve stručnosti: Rozpočet nepočítá s 15 miliardami korun na mimořádnou valorizaci penzí, byť vláda nejpozději od podzimu minulého roku prokazatelně věděla, že k ní dojde. A to teď nebudu zmiňovat to, že zpomalila valorizaci protiústavním způsobem, který jsme napadli u Ústavního soudu, takže by ta částka bývala byla mnohem vyšší. Státní rozpočet si bere 7,5 miliardy od zdravotních pojišťoven na financování systému veřejného zdravotního pojištění, který tato vláda snížením plateb za státní pojištěnce poslala do červených čísel. V rozpočtu chybí 30 miliard na projekty Státního fondu dopravní infrastruktury. Státní fond má proto vydat vlastní dluhopisy, ty budou méně výhodné, než by si půjčoval stát. Turecké hospodaření! Přesunutí deficitu ze státního rozpočtu do SFDI.
Rozpočet počítá... Toto je obzvlášť pikantní, a s kolegou Richardem Brabcem, stínovým ministrem životního prostředí, na to upozorňujeme rukou společnou a nerozdílnou už více než půl roku. Toto je podvod, co teď řeknu! Toto je klasický podvod. Rozpočet počítá s 50 miliardami pro Ministerstvo životního prostředí z takzvaného Modernizačního fondu, byť čerpání z něj není upraveno národní legislativou, chybí potřebná notifikace Evropské komise a EIP. A ta drzost se nezastavila ani ve střednědobých rámcích. Těch 50 miliard je tam ještě i v roce 2024 a v roce 2025 v rámci schváleného střednědobého výhledu. Toto je skandál! Toto si nedovolil žádný ministr financí v novodobé historii České republiky! Toto je naprostá, naprostá nehoráznost! A my jsme spokojení. Pan premiér je spokojený. Pohoda, pohoda, vánek.
A v neposlední řadě Ministerstvo financí nevybere na windfall tax a odvodech z nadměrných příjmů plánovaných 100 miliard, ale jak samo ministerstvo přiznalo, jenom miliard 40. Takže sliby, že v druhé polovině roku dorazí významné příjmy od výrobců elektřiny, jsou naprosto nedůvěryhodnými výmluvami a nemají žádnou oporu v realitě. Vy už počítáte s těmi příjmy, ony budou menší, tam nepřijde nic mimo, nad rámec. Mimořádné příjmy totiž v průběhu prvních pěti měsíců tohoto roku podle zprávy Ministerstva financí stát z velké části již získal. V případě odvodů z nadměrných příjmů výrobců elektřiny jde dokonce o 80 %.
Je více než jasné, že i v případě avizovaného vázání výdajů v rozsahu 20 miliard, o kterém tedy vláda včera jednat měla a nakonec nejednala, jak jsme se dozvěděli od pana premiéra, je dodržení deficitu ve výši 295 miliard vyloučené. Takže i kdyby se podařilo ministrovi financí prosadit těch 20 miliard, které chce ještě letos seškrtat, jak nám řekl minulý týden, v médiích jsme se to dověděli, což je zhruba 10 % provozních výdajů ještě letos, asi 4 % objemu mezd takovým hrubým odhadem. A slyšela jsem včera vyjádření pana ministra Rakušana z Vimperku, který říkal, že už nevidí prostor, aby letos někde škrtal, že už seškrtal, co mohl. Já to chápu. Já chápu, že nechce tnout do živého a sahat na platy policistům, hasičům a dalším. Tomu já úplně rozumím, já to chápu. Jenom nerozumím, jak to může říct ministr financí. Plácnout do veřejného prostoru, ti ministři se zhrozí, pan ministr Bartoš řekl - jenom cituju veřejné zdroje - to to jsme si nedomluvili. Doslova řekl, to jsme si nedomluvili.
Takže co? A včera se o tom tedy nejednalo, protože se počká do léta. Na co čekají? Na co? Nevědí, co mají dělat. Čekají na to, aby vymysleli nějakou pohádku, nějaký příběh, do kterého to zaobalí. Jak to vysvětlí veřejnosti, že lhali před volbami, lhali po volbách, neustále. Toto se nedá odkecat. Jediné, čeho tvrdohlavým odmítáním zreálnění státního rozpočtu vláda dosáhne, je komplikace řízení likvidity státu, dluhové služby a ohrožení tři desetiletí budované pověsti České republiky jako věrohodného partnera s transparentní fiskální politikou.
Stínová vláda hnutí ANO měla v úterý výjezdní zasedání v Mladé Boleslavi. A tam jsme se samozřejmě dotkli i toho, jakým způsobem vnímají vládní kroky jednotlivé municipality. Připomenu, že kromě takzvaného ozdravného balíčku, pro mě daňového balíčku, to je klasický daňový balíček, který je ale ve skutečnosti, znovu opakuji, daňovým balíčkem, minulý týden Ministerstvo financí představilo ještě jakýsi akcelerační balíček na příští rok.***
