(10.30 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)
Do toho všeho evropská pravidla jsou velmi složitá, takže nejde ani už od roku 2020 realokovat peníze mezi jednotlivými operačními programy, ale v rámci pouze jednoho operačního programu posouvat ty peníze v rámci prioritních os. V důsledku toho se spousta obcí - a teď tady fakt mluvím ke všem starostům, dostanete se do velkých problémů. My jsme to včera právě na tom podvýboru projednávali, protože vy si vlastně budete moci vybrat mezi několika variantami. Když nestíháte svůj harmonogram projektu i v důsledku toho, že samozřejmě mám signály od starostů, že jim bohužel odstupují dodavatelé od staveb, protože to prostě v té obrovské inflaci s cenou stavebních prací a tak dále za ty vysoutěžené ceny už prostě nezvládnou, takže se odstupuje od projektů, ale příjemce se dostane do neřešitelné situace. Protože například, pokud budu brát rekonstrukce nemocnic a tak dále, což jsme umožnili v rámci REACT-EU, tak toto opatření nepokračuje v tom novém programovacím období 2021 až 2027, takže příjemci nezbude nic jiného než čerpat, co může, až do konce roku 2023, ale pak to celé dofinancovat z vlastních zdrojů. A vláda tady bohužel nepřipravila alternativu pro tyto příjemce. Ono je potřeba, aby se domluvila s Národní rozvojovou bankou, s EIB, prostě s někým na nějakých zvýhodněnějších podmínkách pro úvěry, protože pokud ti příjemci, kteří třeba staví nemocnice za půl miliardy a tak dále, se dostanou do situace, že si budou muset vzít úvěr na komerčním trhu, tak to samozřejmě bude velmi drahá záležitost.
Ministerstvo pro místní rozvoj má ve své gesci takzvaný Národní orgán pro koordinaci, to je orgán, který má v podstatě mapovat čerpání všech operačních programů České republiky, a máme jich sedm, přes životní prostředí, průmysl, vzdělání, Integrovaný regionální operační program, technickou pomoc, zemědělství. Opravdu těch programů je celá škála. A právě Národní orgán pro koordinaci toto má mapovat a upozorňovat vládu na rizika. Tady musím říct, že Národní orgán pro koordinaci skutečně plní svoji roli, a plní tu roli dobře. Předložil vládě materiál, který se nazývá analýza rizik, a na základě této analýzy rizik vygeneroval tři nejproblémovější operační programy. A opravdu musím říci, že mě to velmi mrzí, protože například Operační program Životní prostředí, když tam byl pan ministr Richard Brabec, tak patřil mezi nejlépe čerpající programy a dneska se dostává na tom semaforu do té červené barvy, což pro pana ministra musí být docela zdrcující zpráva, bývalého pana ministra, protože skutečně ten operační program s tím nikdy takovéto velké problémy neměl.
Druhým programem, který má takovéto velké problémy, je Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a třetím programem, a tady budu zamačkávat slzu já osobně, je Integrovaný regionální operační program pod Ministerstvem pro místní rozvoj.
Národní orgán pro koordinaci stanovil určitých 24 opatření, ale ta opatření jsou právě v tom, že si příjemce vlastně musí vybrat, za jakých podmínek ty projekty dokončí nebo od nich odstoupí. Do toho všeho tato analýza rizik vlastně upozornila na 323 rizikových projektů v celkovém objemu necelých 21 miliard korun. To jsou peníze, které jsou opravdu ve velkém ohrožení čerpání jako takového, protože dokonce ty projekty mají problémy i s trestním řízením, správním řádem nebo právě s dokončením dle původního harmonogramu. My jsme se i včera na podvýboru ptali, a opravdu musím říci, že je pro mě velkým zklamáním, že nezasedá takzvaná Ministerská rada pro čerpání evropských fondů, protože je k tomu samozřejmě i jednací řád, řídí tuto M radu - takzvanou M radu - ministryně pro místní rozvoj. A bohužel ministři nezasedají, když se tato rada svolá, tak je to na úrovni náměstků. Ale tady už je to opravdu na výsostnou nejvyšší debatu, jak zachránit peníze pro Českou republiku.
Je logické se ptát, že když tedy to, kolik... objem peněz je v ohrožení, co s tím jednotlivé rezorty budou dělat, protože my si musíme uvědomit, že když je situace státního rozpočtu v té situaci, v jaké je, tak právě čerpání evropských fondů může znamenat obrovský přínos do státního rozpočtu, protože je škoda, aby o takovéto velké peníze Česká republika přišla.
To období ale - teď jenom bych chtěla vaši pozornost - kdy jsme v květnu 2023 a celé to skončí v prosinci 2023, všichni umíme počítat, takže si dokážete spočítat, kolik měsíců nám zbývá na dočerpání zhruba 100 miliard, a z toho zhruba 21 miliard jsou právě ty ohrožené projekty. Nikde nevidíme, že by byly vyhlášeny nějaké speciální výzvy na takzvaně rychloobrátkové projekty, protože je jasné, aby někdo dneska začal s investičním projektem, že to je absolutně nerealistické. A do toho všeho musím říci, ještě že jsme měli s paní ministryní financí Schillerovou odvahu a přezávazkovali jsme Integrovaný regionální operační program například v oblasti školství, protože ten propad by byl jinak daleko drastičtější.
A tady bych chtěla i vyzvat - všichni vnímáme, jaké jsou problémy v rámci nového programovacího období s výzvou pro základní školy, že se v podstatě spoustu projektů připravilo, ale už se na ně nedostala alokace. A je potřeba říci panu ministrovi, nebojte se toho přezávazkování. Tady vidíte na tom konci, že stejně bude zase problém s dočerpáním, a naopak si takový ten polštář můžete udělat hned na začátku. Ministerstvo pro místní rozvoj a jeho národní orgán pro koordinaci samy ale definují, že skutečně to reálné nedočerpání může být ve výši 5 miliard. Ale znovu říkám, jsou tam ty rizikové projekty, 323 rizikových projektů, které také mohou směřovat k tomu nedočerpání, a pak by to bylo daleko dramatičtější.
A do toho všeho - proč to tady dneska říkám, je, že do toho všeho se na tiskové konferenci dozvím, že pan ministr chce spořit a že samozřejmě chce sáhnout do dotací. Já chápu, že tady myslel národní dotace, ale že chce i personálně spořit. A já upozorňuji všechny, že ta čísla, která tady vlastně k tomu čerpání jsou, znamenají obrovskou zátěž na personální kapacity. Ti lidé jsou jenom jedni, nejsou nafukovací a musí v podstatě doimplementovat neboli dočerpat toto programovací období. A teď vám dám příklad jednoho konkrétního rezortu, což je například třeba Ministerstvo pro místní rozvoj a jeho Integrovaný regionální operační program. Já jsem si stáhla data ke konci března, to znamená, aby oni dočerpali Integrovaný regionální operační program, museli by proplácet měsíčně 7 miliard korun - měsíčně! - aby to zvládli do konce období. A pak jsem si stáhla data k dubnu, ke konci dubna, abych viděla, jaký ten měsíční pokrok tady tedy je, jestli skutečně zvládají těch 7 miliard. A kolik byste řekli, že čerpalo takové Ministerstvo pro místní rozvoj za jeden měsíc? 1,6 miliardy, to znamená, 5 miliard měsíčně jim naskakuje do těch dalších období nečerpaných, to znamená, že to reálné nedočerpání tady opravdu hrozí. Takže je potřeba se nad těmito věcmi zamyslet. Skutečně jsou to velké peníze a nepomůže nám tady žádné aktivistické snižování personálních kapacit právě v rámci dočerpávání evropských fondů, protože nerozumím té politice, když bychom ušetřili dva tři lidi v rámci implementace evropských fondů na jednotlivých rezortech, oproti možné ztrátě pro Českou republiku ve výši desítek miliard korun.
Když se podíváte na čísla toho čerpání jako takového, tak samozřejmě se musíme zaměřit zejména na ty nejrizikovější projekty. A já musím říci, že to čerpání skutečně tam, kde už je přes 85 nebo skoro 90 %, tak tam bych tu obavu neměla, byť tam samozřejmě nějaká drobná ztráta může být. Ale když se podíváte na ty tři problémové programy, tak Životní prostředí čerpá v podstatě, nebo má vyúčtováno v žádostech o platbu zhruba 81 %. Oproti tomu Integrovaný regionální operační program, ten je na tom úplně nejhůř ze všech. Ten je na částce 76,5 %.***
