(18.00 hodin)
(pokračuje Ondřej Babka)
Výška tohoto televizního poplatku, tedy hlavního zdroje financování České televize, je dlouhodobě konstantní. Na tento fakt tato Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2021 opakovaně poukazuje právě v kontextu snižování reálné hodnoty tohoto poplatku a to je zcela zřejmý a viditelný fakt. Bohužel mi ale v analýze zprávy o hospodaření České televize chybí analýza změn ceny vstupů potřebných pro výrobu vysílání televizních pořadů, například. Tady totiž existuje předpoklad, a domnívám se, že je zcela rozumný, že cena technologie vysílání se postupně snižuje, protože z autonomního rozhodnutí managementu České televize se zvyšuje počet programů vysílatele veřejné služby, ale také se zvyšuje ukončená výroba pořadů. Ostatně to také vidíme u soukromých vysílatelů a počtu programů, které poskytují. Například dle údajů z výroční zprávy došlo v České televizi k navýšení výroby z 15 500 hodin ukončené výroby pořadů v roce 2008 o 4 000 hodin na 19 300 hodin v roce 2021. Z tohoto pohledu je zřejmě nevyhnutelné přehodnotit, zda v důsledku technologického pokroku nedochází k posunu ceny výroby.
Mimořádně pozitivně hodnotím snahu České televize, a už jsem tady o tom mluvil při projednávání zprávy o Českém rozhlase, tedy to, že v roce 2021 se snažila o získávání nových poplatníků, kteří neplní tuto zákonnou povinnost přihlášení se k placení televizního poplatku. Násobné navýšení odeslaných oslovení ze 42 000 v roce 2020 na 210 000 v roce 2021 se pozitivně projevilo v hospodaření České televize. Úspěšnost přihlášení k televiznímu poplatku dosáhla až 25% růstu, tedy o celou čtvrtinu, a to je celkem více než 51 000 nových přihlášených poplatníků. V této činnosti je nevyhnutelné pokračovat a je také nevyhnutelné začít diskusi o neakceptování problematiky černého pasažéra na této veřejné službě. Myslím a doufám, že i toto bude jedna z hlavních agend nového generálního ředitele v České televizi.
Dle publikovaných údajů je ke konci roku 2021 v České republice celkem 4,5 milionu hospodařících domácností, přičemž ke stejnému období Česká televize evidovala 3,3 milionu domácností přihlášených do evidence poplatníků. V této oblasti je tedy bezesporu zjevné nedodržování platné legislativy. A tady je dobré podotknout, že Česká televize má nástroje k osvětě českých občanů v této problematice, které by měla efektivně využívat a získávat tak další příjmy do svého rozpočtu.
Musím se zastavit také u personální problematiky. Počet zaměstnanců ve vazbě na výrobu pořadů České televize je dlouhodobě fixní. Elektronizace a digitalizace, o které slyšíme všude, se vůbec neprojevuje na klesajícím počtu zaměstnanců v České televizi. Myslím, že toto určitě stojí za úvahu do budoucnosti, protože neustále slyšíme o zeštíhlení státní správy, a domnívám se, že právě v důsledku digitalizace by mělo docházet i ke zeštíhlení počtu stavů v České televizi. Průměrná měsíční mzda v České televizi byla v roce 2021 jemně nad úrovní měsíční mzdy v Praze a téměř 9 000 nad průměrnou mzdou v České republice. Zmiňuji to tady jenom proto, že podle mého názoru by bylo mimořádně zajímavé znát distribuci těchto mezd, a spíš jen například to, kolik zaměstnanců má mzdu nad 100 000 korun měsíčně. Z tohoto pohledu by bylo dobré analyzovat honoráře autorů a výkonných umělců, či v této oblasti právě nedochází k neefektivnímu využívání finančních zdrojů v České televizi.
Byl jsem ve svých vystoupeních dnes možná částečně k České televizi kritický, nebo jsem se snažil některé problémy pojmenovat, ale důvod je zcela zřejmý, proč tak činím, protože jsem velký fanoušek České televize a jde mi o podporu kvalitního média veřejné služby v České republice. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. V tento moment nevidím nikoho dalšího, že by se hlásil do všeobecné rozpravy. Je-li tomu tak, končím všeobecnou rozpravu.
Chci se zeptat, pane zpravodaji, zda si chcete vzít závěrečné slovo? Není tomu tak.
Přistoupíme k podrobné rozpravě. Prosím o návrh usnesení.
Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Tady bych se odkázal na sněmovní tisk 277/1 - usnesení volebního výboru, které jsem přečetl ve svém úvodním slově. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Ptám se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy? Žádnou takovou přihlášku nevidím. V tom případě končím podrobnou rozpravu.
Ptám se pana zpravodaje, zda si v tento moment chce vzít závěrečné slovo? Ani v tento moment si nechce vzít závěrečné slovo.
Přistoupíme tedy k hlasování. Budeme hlasovat o usnesení, které načetl, respektive na které se odkázal pan zpravodaj v podrobné rozpravě.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 376, přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců, pro návrh 117, proti nikdo. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.
Končím projednávání tohoto bodu.
Přečtu omluvu: dnes od 18.15 z rodinných důvodů se omlouvá paní poslankyně Jana Pastuchová.
Otevírám další bod dnešního jednání a tím je
123.
Výroční zpráva o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 2021
/sněmovní tisk 279/
Tento sněmovní tisk projednal volební výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 279/1. Prosím, aby se ujala slova zpravodajka volebního výboru, paní poslankyně Pavla Golasowská, informovala nás o jednání výboru a přednesla návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, seznámila bych vás stručně s nejdůležitější částí Výroční zprávy o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře za rok 2021. Je to sněmovní tisk 279, který projednal volební výbor 6. října v roce 2022.
Česká tisková kancelář hospodařila i v roce 2021 bez požadavků na státní rozpočet či jiné zdroje státu. Rok 2021 byl také ovlivněn pandemií. I přesto neposkytl stát České tiskové kanceláři žádnou podporu mířící na zmírnění ekonomických dopadů opatření proti pandemii. Pandemií bylo ovlivněno i zpravodajství, i tak se ale konaly významné zpravodajské akce, a tady bych ráda zmínila zejména letní olympiádu a podzimní sněmovní volby. Česká tisková kancelář hospodařila se ziskem 4 206 000 korun. Finanční situace České tiskové kanceláře byla stabilní a v roce 2021 neměla žádné bankovní půjčky.
Tolik k mé zprávě a v podrobné rozpravě potom načtu usnesení.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní zpravodajko.
Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku. Opět pan poslanec Ondřej Babka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dnes již snad naposled. Řeknu pár slov k této Výroční zprávě o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 2021, a to proto, že chci ocenit práci ČTK v rámci jednoho konkrétního projektu, a to kompletní digitalizace fotoarchivu ČTK v Národní knihovně. ***