(16.00 hodin)
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuju za otázku. Ta půjčka je vlastně součástí vyjednávání o aktualizaci a doplnění Národního plánu obnovy, protože zdroj těch peněz, tedy facilita pro obnovení a odolnost, umožňuje členským zemím Evropské unie čerpat jednak dotační část, která je uchopena v Národním plánu obnovy, a zároveň si Česká republika podle toho rozhodnutí na úrovni evropské může půjčit až 350 miliard korun zhruba, podle kurzu, v režimu, který je poměrně výhodný, protože splácení té půjčky Evropské unii je odloženo o deset let s tím, že těch deset let se platí jenom úroková sazba, která je evropská, byť se vyvíjí v čase, ale nikoliv za podmínek, když si půjčuje Česká republika, protože si půjčila Evropská unie, a potom dvacet let se splácí po 5 % ročně i ta jistina.
Vláda se zabývala přípravou té půjčky v několika kolech a stále není rozhodnuto definitivně, protože ten proces je takový, že vláda projevila indikativní zájem v intervalu, který je poměrně široký, protože současně Evropská komise ještě stále nesdělila závazná pravidla pro využití finančních nástrojů v rámci této půjčky. Vláda připravuje tu půjčku tak, aby drtivá většina prostředků byla použita na finanční nástroje, nikoliv dotace, byť právě v případě školství by významná část byla využita na dotace, byť z pohledu potom toho výsledku by šlo v zásadě o investici, protože ta půjčka má být využita v oblasti školství jednak na řešení akutních problémů infrastruktury, ale také na kvalitativní změny, které by případě úspěšného zkrácení pobytu studentů, dětí ve vzdělávacím systému na konci vlastně národohospodářsky ospravedlňovaly čerpání té půjčky na tento účel.
Vláda vzala před dvěma týdny na vědomí materiál, kde se objevuje částka 45 miliard, byť to stále není konečné, protože každý den probíhá vyjednávání mezi zástupci vlády a Evropskou komisí o zpřesňování požadavků. V těchto dnech také kraje upřesňují svoji absorpční kapacitu v oblasti infrastruktury škol. Ministerstvo školství zpřesňuje představu o kapacitách v oblasti základního a mateřského školství a v tuhle chvíli bych nedal za tu částku ruku do ohně, protože klíčové téma věcné debaty s Evropskou komisí se týká toho, zda ty finanční nástroje vlastně umožňují prolomit realizaci těch projektů, která je dána rokem 2026. Zdá se, že to bude za určitých podmínek možné, takže dotační část by byla využita do roku 2026, ale část finančních nástrojů, například na budování infrastruktury škol nebo na rozjezd systému vratných grantů pro studenty, by umožňovala fungování i za horizontem roku 2026, pokud zprostředkující institucí bude dostatečně nezávislý subjekt, což bude zřejmě Národní rozvojová banka.
Takže to je to schéma. V tuto chvíli je jednání opravdu velmi intenzivní a já předpokládám, že budeme mít úplně jasno na podzim v rozhodnutí ze strany Evropské komise. Do té doby bude probíhat vyjednávání o rozsahu těch investic, rozsahu reforem, milnících a podobně. Děkuju za tu otázku.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já vám přeji pěkné odpoledne. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.
Poslanec Karel Rais: Děkuji za informace, které jsem slyšel v podstatě poprvé. Já bych jenom spíš dal na zváženou, obvykle úrok bank - tady je 5%, říkáte - je dražší, než je úrok ze státního dluhopisu. Jestli neuvažovat v podstatě v tom horizontu desítek let vlastně o vydání státních dluhopisů, jestli jste se o tom nebavili, protože ten úrok je nižší samozřejmě.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Možná jsem to neřekl dost jasně. Prvních deset let se splácí úroková sazba, pouze úrok, a ta je dána podmínkami, za kterých si půjčí Evropská unie - což bylo v posledním období asi 1,7 - a pak se splácí v dalších dvaceti letech kromě úroku 5 % jistiny ročně. Takže ta úroková sazba v tuhle chvíli vychází výhodněji než jiné možnosti včetně půjček od Evropské investiční banky. V tom je výhodnost z toho úvěru.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další bude interpelovat paní poslankyně Jana Hanzlíková pana ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku. Téma: sociálně-zdravotní pomezí. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře. V současné době Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví pracují společně na nové úpravě sociálně-zdravotního pomezí nebo respektive spíše dlouhodobé péče. Tento návrh nám byl představen v rámci kulatého stolu a bohužel musím říct, že přestože se tato problematika řeší opravdu již velmi dlouhou dobu, opakují se i v současném návrhu body, které byly již mnohokrát prodiskutovány a byly vždy vyhodnoceny jako významně rizikové pro stabilní fungování těchto důležitých služeb pro nejohroženější cílové skupiny. Navrhovaná podoba je také odmítána odbornými asociacemi i dalšími dotčenými subjekty, a to zejména proto, že zde zcela chybí vymezení definice výsledného stavu, také zde chybí odůvodnění a identifikace zdrojů k jeho dosažení. Navrhované změny se týkají skutečně a naprosto převažujícím způsobem oblasti sociálních služeb, takže nelze hovořit o nějakém vyrovnání jak v oblasti sociální, tak zdravotní. Návrh se soustřeďuje pouze na pobytové sociální služby. Neřeší se zde oblast terénních služeb, přestože MPSV vždy uvádí, že tento typ služeb je prioritní. Navrhované změny také postrádají jakoukoliv analýzu dopadů a je důležité opravdu stále připomínat, že zejména pro poskytovatele sociálních služeb by měly navrhované změny významné finanční dopady a také dopady investiční a personální. Jsou zde oprávněné obavy, že návrh tak, jak byl představen, a ty změny povedou ke zvýšení administrativní zátěže a k vytvoření či zvýšení bariér poskytování sociálně-zdravotních služeb, což by nepochybně vedlo k relativnímu snížení i současných a budoucích kapacit, a to je určitě úplně opačný směr, než kterým bychom v dlouhodobé péči chtěli a měli jít.
Proto bych se ráda zeptala, zda MPSV ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví vychází při zpracování tohoto návrhu z nějakých podrobných analýz dopadů, především v segmentu sociálních služeb, a také by mě zajímalo, jak bude teď probíhat další projednávání tohoto návrhu, především s odbornými asociacemi a s dotčenými subjekty. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně Hanzlíková, děkuji za vaši interpelaci a dovolím si tedy reagovat, prostřednictvím pana předsedajícího. Já samozřejmě jsem si vědom toho, že jak jste i vy zmínila, celá debata o řešení problematiky sociálně-zdravotního pomezí a spolupráce těchto dvou oblastí ve prospěch klientů se tady vede už opravdu poměrně dlouho a zatím se vlastně nepodařilo najít nějaké společné dobré řešení, jak tuto problematiku v těch mnoha aspektech řešit. Myslím si, že je potřeba trošku přiblížit i kontext, který dneska bohužel třeba znamená to, že máme zařízení, kde umíme poskytovat velmi kvalitní, špičkovou zdravotní péči, a máme zařízení, kde umíme poskytovat špičkovou sociální péči pro klienta, ale chybí nám tam vždycky na vyvážení ta druhá část. To znamená, pak se nám stávají někdy i absurdní situace, kdy klienti z důvodu toho, že se jejich zdravotní stav třeba výrazně zhoršuje, se nám přesouvají na nějakou část, třeba i několika dnů, do zdravotnického zařízení, pak se zase vracejí, a takto bohužel se nedaří nastavit systém, který by prostě umožňoval mimo jiné i to, abychom mohli mít zařízení, kde jsme schopni poskytovat opravdu velmi dobrou jak zdravotní, tak sociální péči nebo službu pro daného klienta. ***
