(11.50 hodin)
(pokračuje Renáta Zajíčková)
Tím jediným, kdo prověří a zhodnotí užitečnost a prospěch těchto změn, je čas. Ten vytvoří možnost se s odstupem poohlédnout a zhodnotit naše úsilí a vůli. Vždy až po nějakém čase je možné si říci, jestli historické změny přinesly kýžený výsledek. Jako konzervativec neházím včerejšek do koše, ale také nejásám automaticky nad zítřkem, protože nikdy nevíme, co nám přinese.
Co se týče otázky stejnopohlavních párů, i tady jsme se už posunuli v čase. Prošli jsme si obdobím, ve kterém byl stejnopohlavní vztah kriminalizován. Prošli jsme si obdobím, kdy přestal být tento vztah kriminalizován, ale byl v právním vakuu. Nyní jsme v období, kdy vztah homosexuálních párů máme formou registrovaného partnerství uzákoněn. Chci zdůraznit, že žijeme ve výjimečně svobodné zemi. Naše společnost je velmi tolerantní a otevřená pro všechny a všem, tedy i homosexuálové mají v naší společnosti zaručena veškerá práva.
Momentálně se nacházíme ve stavu, kdy máme vedle sebe dva instituty - manželství a registrované partnerství. Od roku 2006 dostaly stejnopohlavní páry zákonnou oporu, která byla v té době maximum možného. I tento institut byl podroben zkoušce času. Po těch letech vidíme, že tato změna neměla žádný fatální vliv na společnost. Vidíme, že se společnost dokázala s takovou změnou ztotožnit a že nepřinesla do našich životů nic škodlivého a omezujícího.
Otázka, kterou si já kladu a která visí ve vzduchu, je taková: neproběhlo to v klidu právě proto, že ta změna byla pozvolná? Jsem pro to, aby se u stejnopohlavních párů narovnala veškerá majetková práva. Nevidím důvodu, aby nemohl vzniknout institut společného jmění partnerů. Jsem pro to, aby i uzavření stejnopohlavního svazku mělo stejné náležitosti jako uzavření manželství, tedy aby bylo možné svazek uzavřít na jakékoliv matrice, o tom jsme již včera jednali, aby se svazek uzavíral za přítomností svědků a tak dále. Zkrátka aby se nejednalo jen o administrativní úkon, ale o plnohodnotné stvrzení toho, že se dva lidé mají rádi.
Další otázkou je samozřejmě samotný název. Jsem pro to, aby se z názvu vypustilo slovo registrované anebo aby bylo nahrazeno důstojnějším názvem. Vnímám argumenty, které rozporují výklad slova manželství jako svazek muže a ženy. Myslím si však, že naše společnost to právě takto bere, bere slovo manželství jako svazek muže a ženy, proto bych u toho zůstala, ať má každý institut své pojmenování. Má-li to takto společnost zažité, nevidím důvodu, proč bychom toto měli měnit.
Věřte tomu, že mezi lidmi nedělám rozdíly a je mi jedno, jestliže je Vlasta s Vlastou anebo Vlasta s Vlastou. Ale musíme připustit, že i tady jsou rozdíly, že homosexuální páry a heterosexuální páry jsou rozdílné. Ne v tom, že jedni milují více a druzí méně, ne v tom, že by u jedněch byl jejich cit méněcennější, ale v tom, že jeden pár je biologicky schopný mít dítě a druhý ne. Toto je prostě fakt. Prosím, buďme fér a nepopírejme toto.
Právě tento rozdíl mě vede k tomu, abych se v případě manželství pro všechny právě ptala na otázku ve vztahu k dětem, a to bez ohledu na to, abych předem dělala jakékoliv soudy. S tím souvisí další věc. Otázka rodičovství není jen o tom, kdo a jak je zapsaný v rodném listě. V souvislosti s výchovou dětí stejnopohlavními páry jde ruku v ruce i otázka surogátního mateřství, které nemáme jako společnost ještě ujasněnou.
Jsem zastáncem postupných kroků. Ne proto, že bych byla vyděšená ze změny, ne proto, že bych někomu něco nepřála, ale proto, aby se společnost se vším sžila, přijala za své a aby se nakonec změna neobrátila proti těm, kteří po ní volají. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v sále.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím dalšího přihlášeného - pardon, ještě zde máme jednu faktickou - paní poslankyně Ožanová.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si zareagovat na kolegyni Zajíčkovou a zcela s ní souhlasit, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Víte, kolega Exner by se měl omluvit za svá slova. Nicméně chápu jeho postoj, protože ve veřejném prostoru tento názor již několikrát zazněl, například od zpravodajky České televize Nory Fridrichové, která k tomuto nyní projednávanému tématu natočila reportáž. I Rada České televize ji považovala za nevyváženou. Proč mě to zajímá? Protože jsem byla také účastnicí její reportáže. Já si dovolím - už jsem to tu jednou dělala - citovat z Echo24: "Rada také odmítla argument Fridrichové, podle něhož je střet mezi příznivci a odpůrci manželství pro stejnopohlavní páry dalším bojištěm válečného konfliktu na Ukrajině." Vážení kolegové, kolegyně, měli bychom být zastánci kritického myšlení, nepřebírat takovéto - teď nevím, jak najít slušné slovo, já jsem z Ostravy, slušné slovo mě nenapadá - takovéto druhy názorů a přednášet je na plénu Poslanecké sněmovny. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím paní poslankyni Helenu Válkovou, ještě s faktickou.
Poslankyně Helena Válková: Jenom takové preventivní upozornění, pane místopředsedo. Určitě bychom měli vážit slova. My v mandátovém a imunitním výboru máme dost práce, nenudíme se a neradi bychom to projednávali. Samozřejmě že pronesená urážka, která je pociťována jakoukoliv poslankyní nebo poslancem jako urážka od kolegyně, kolegy, poslankyně, poslance, je předmětem jednání. Pokud se uražený obrátí na mandátový a imunitní výbor, projednáme to, ale věřím tomu, že si to vysvětlíte mezi sebou.
Ale chci se ještě vyjádřit k jedné věci. Já jsem velmi pozorně projev paní poslankyně Zajíčkové, vaším prostřednictvím, poslouchala a myslím si, že s ní můžu souhlasit potud, stejně jako s panem poslancem Dufkem, vaším prostřednictvím, že tady v Poslanecké sněmovně je to nejlepší místo, kde si můžeme ty názory vyříkat a i se dohodnout, jestli už přišel ten čas, nebo nepřišel.
S tím surogátním mateřstvím, které jsme zvedly s paní poslankyní Ožanovou, protože se jenom o něm hovořilo, že už se s tím něco musí dělat, a všichni víme, že jsme šedou zónou, a nikdo s tím raději nic nedělá. Tato otázka je také spjata - a já vás chci pozvat tady i mikrofonem, 22. června s paní poslankyní Malou pořádáme - ale to je jedno tady, jestli jsou to dvě poslankyně za ANO, navíc máme každá trošku jiný názor - ale pořádáme kulatý stůl, kde budeme jenom poslouchat a minimálně jako poslanci do toho vstupovat, doufám, genetiky, psychology, policisty, soudce Nejvyššího soudu, neziskovky, všechny, kteří k tomu mají co říci, abychom potom mohli správně tu problematiku upravit. Ale tohle podle mého názoru nelze přirovnávat k problematice stejnopohlavního manželství, protože o tom už diskutujeme roky, zatímco o surogátním mateřství (Předsedající: Čas máme, skutečně.) diskutujeme týdny. ***
