(10.50 hodin)
(pokračuje Karel Haas)
A tím se dostávám k úplnému závěru mého vystoupení. Můžu jenom vyslat prosbu směrem k navrhovatelům zákona. Pokud navrhovatelé zákona myslí vážně slova o vstřícnosti, slova o naslouchání, slova o respektu, tak já tady vlastně - první byl, já tu debatu se snažím poslouchat celou i tu včerejší část - pokud je tady vzájemný respekt, tak bychom měli asi hledat kompromis, protože vnímáme, že jak českou společnost, tak nás tady ve Sněmovně to téma názorově - věřím, že ne lidsky - vzájemně názorově rozděluje, tak bychom měli hledat kompromis. A věřím, že z mých slov - proto jsem měl ten třetí blok, co s tím do budoucna - věřím, že třeba jsem nastínil to, kde bych já, ač budu hlasovat proti, kde bych já tu cestu ke kompromisu viděl, a myslím, že ta cesta ke kompromisu není úplně malá. Nastínil jsme tři cesty k možnému kompromisu. Děkuji vám mnohokrát za pozornost. (Potlesk v pravé části jednacího sálu, slabší potlesk v levé části jednacího sálu.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Aleš Juchelka.
Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji, pane předsedající. Velmi bych chtěl ocenit a poděkovat panu poslanci Haasovi za jeho slova, která jsem tady bedlivě poslouchal, dělal jsem si nějaké výpisky. Závěr té řeči: mohu říct, že kolega Nacher měl tady kompromisní návrh, který má pořád neustále v šuplíku, na narovnání právě tady těchto práv. Má ho tam už několik let, takže určitě je možné tady toto znovu otevřít a de facto být samozřejmě součástí toho napříč politickým spektrem, abychom tato práva narovnali. To znamená, zkráceně, když jsme u marketingu: občanský zákoník je manželství pro všechny. Tady to by bylo manželství - práva ano, manželství ne, jako ten název. To znamená, že to znovu můžeme oprášit. Kolega Nacher tady není, určitě bude mít řeč tady k tomuto sněmovnímu tisku a určitě to tam zmíní. Nicméně ještě jednou bych chtěl velmi poděkovat a ocenit pana poslance Haase, poněvadž mluvil úplně stejně, jako bych mluvil já. Moc děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Faktickou poznámku žádnou další nemáme, tak poprosím dalšího přihlášeného, a to je pan poslanec Martin Major. Máte slovo.
Poslanec Martin Major: Vážený pane místopředsedo, vážení ministři, milé kolegyně, vážení kolegové, milí studenti, manželství je v našem kulturním okruhu, ve kterém se náš národ víc než tisíc let nachází a vyvíjí, tradičně chápáno jako legální svazek muže a ženy a tento svazek je považován za základní instituci rodiny ve společnosti. Naši předkové kdysi v legendách právě charakterizovali přechod od chaosu k uspořádané společnosti mimo jiné právě i tím, že v takovéto společnosti muž a žena uzavírají manželství. Význam těchto základních postulátů se nijak nezměnil ani během staletí a platí i dnes, i když se některé proudy ve společnosti stále silněji snaží v rámci obecné relativizace tradiční pojmy rozostřit, rozředit a zamlžit jejich kontury. Debatuje se o tom, zda je správné, aby bylo nadále manželství omezeno pouze na svazek muže a ženy, a já si však nemyslím, že bychom v tomto směru měli těmto tlakům ustupovat. Stejnopohlavní páry, kterých si já osobně velice vážím, absolutně je respektuji, mohou přece všechny právní, úřední a další výhody vyplývající z institutu manželství získat i jinou legislativní formou. Touto cestou jsme se již včera vydali a já se ničemu takovému naprosto nebráním. Jsem připraven podpořit například rozšíření legislativních výhod pro registrovaná partnerství. Jen bych byl rád, kdybychom neměnili význam pojmů. Manželství kdysi vzniklo jako svazek muže a ženy, a proto tento pojem prosím nezkoušejme silou přetvarovat. Děkuji. (Malý potlesk v pravé části jednacího sálu.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Další z přihlášených je pan poslanec Jan Berki.
Poslanec Jan Berki: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, schopnost rozhodovat se, a to ještě navíc rozhodovat se s vědomím důsledků svých rozhodnutí, je jedním ze znaků člověka. Rozhodoval jsem se, zda svůj proslov pojmout jako stručný, nebo se dotknout všech aspektů zmiňované normy. Rozhodoval jsem se, zda ho pojmout čistě jako faktografický, anebo ho protknout emocemi. Rozhodoval jsem se, zda má být energický, důrazný, anebo smířlivý. Rozhodoval jsem se, zda reagovat na všechny podněty, které tu zazněly, anebo je nechat do diskusí ve výborech. Prostě se rozhoduji o způsobu své komunikace. Rozhodujeme se o způsobech komunikace všichni. Děkuji všem, kteří tu komunikaci vedou věcně, protože byť spolu nesouhlasíme, nemusíme se urážet a nálepky skutečně ničemu nepomáhají.
O čem jsem se ale nerozhodoval, byla moje orientace. Jsem prostě takový, jaký jsem, A rozhodl jsem se, že se budu snažit být prospěšný této společnosti. Moje rodina, moji přátelé, moji blízcí, moji kolegové se rozhodli, že mě přijmou takového, jaký jsem. Vy se dnes budete rozhodovat, jestli pustíte dál normu, která umožní mně, nejenom mně, a především nejenom mně, se cítit plnoprávným členem této společnosti. Děkuji vám. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím další řádně přihlášenou, a to je paní poslankyně Nina Nováková. Máte slovo.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ve svém vystoupení, které nebude dlouhé, volně navážu na vystoupení pana poslance Haase s tím, že s ním v některých drobnostech možná budu polemizovat, a zároveň bych chtěla zdůraznit to, co jsem řekla už ve své faktické poznámce. Je jasné, že tady Sněmovnou rezonuje silná vůle o nalezení třetího řešení, A teď tady se pustím trošku do polemiky s panem poslancem Haasem. Když před necelými dvaceti lety rozhodovali naši předchůdci o tom, že schválí zákon o registrovaném partnerství, někteří říkali - z těch, kteří toužili po tom, aby mohli uzavřít registrované partnerství, tedy zástupci stejnopohlavních párů nebo jejich zastánci - tak říkali: To je poslední krok, který chceme. My chceme prostě nějakou oficialitu, nějaké oficiální uznání toho svazku. Tehdy zákonodárci, naši předchůdci, použili toho slova, které my teď vnímáme jako hanlivé, a to je to registrované, protože oni tím chtěli dát najevo, že to partnerství je zachyceno zcela oficiálně. Takže já bych jako s nimi velmi soucítila nebo vnímám, co je vedlo k tomu, že použili to sousloví registrované partnerství, protože tehdy to bylo maximum, co bylo v souladu s jejich vůlí a co chtěli nabídnout stejnopohlavním párům, aby cítily určitou jistotu. Je jasné, a dnes myslím vůbec není polemika o tom, že tabulka, která je v důvodové zprávě, že skutečně v zásadě nelže, je pravdivá, a je tady vůle napříč politickým spektrem, alespoň tomu věřím, abychom napravili to, co z hlediska řekněme praktického chodu života tyto registrované partnerské páry znevýhodňuje a opravdu diskriminuje. ***
