(12.50 hodin)
(pokračuje Jan Síla)
Návrhem zákona se novelizuje zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů. Původní směrnice 2014/59/EU, která stanovuje rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, je právním aktem sekundárního práva Evropské unie, kterým byl v reakci na finanční krizi proběhlou v letech 2007 a 2008 vytvořen nezbytný rámec pro účinné řešení krizí bank a jiných finančních institucí. Hlavním cílem této úpravy bylo zajistit harmonizaci řešení selhání bank a jiných finančních institucí a obchodníků s cennými papíry a dalších vymezených osob a tím naplnit doporučení Rady pro finanční stabilitu, požadující vytvoření nástrojů, které mají zaručit, že náklady selhání těchto institucí neponesou daňoví poplatníci.
K transpozici směrnice do českého právního řádu došlo přijetím zákona č. 375/2015 Sb., takzvaným změnovým zákonem, s účinností od 1. ledna 2016. Směrnicí Evropského parlamentu a Rady Evropské unie z roku 2019 ze dne 20. května 2019, o schopnosti úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, sjednocuje evropský právní rámec pro řešení krizí na finančním trhu s mezinárodním standardem k požadavku na celkovou kapacitu absorbovat ztráty.
Návrh zákona je předkládán především z důvodu nutnosti implementovat nařízení Evropské unie do českého právního řádu. Podle tohoto nařízení orgány příslušné k řešení krize by měly zohlednit ve výpočtu i osoby se sídlem mimo Evropskou unii, které by byly určeny jako osoby podléhající řešení krize, pokud by byly usazeny v Evropské unii.
Nebyl identifikován přímý vztah navrhovaného zákona k žádné konkrétní mezinárodní smlouvě. Nynější návrh zákona je pouze implementací požadavků a nařízení Evropské unie, přičemž návrh zákona nemá bezprostřední dopady na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, nemá také přímý dopad na podnikatelské prostředí České republiky. Právní úprava také nepředpokládá sociální dopady, a to včetně na sociálně slabé osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny ani na životní prostředí.
Dotčené zákony obsahují četná oprávnění orgánů veřejné moci nesoucí možné riziko korupčního chování z povahy věcí, a to jak na straně orgánů veřejné moci, tak regulovaných subjektů. Návrh zákona přitom ale nijak nerozšiřuje pravomoci České národní banky jakožto orgánu příslušného k řešení těchto krizí a orgánu dohledu nad povinnými osobami v České republice. Kompetentním orgánem v dané věci rozhodovat je Česká národní banka jakožto orgán příslušný k řešení krize. Současně tento orgán je řídící a neusnadňuje žádné korupční jednání, ale ani vlastně nezhoršuje eventuální odhalení korupčního jednání.
Z těchto důvodů SPD považuje předloženou právní normu za nadbytečnou, a proto nemá důvody ji podpořit. Dávám návrh na zamítnutí. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Jan Volný, řádně přihlášený, prosím.
Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo. Kolegové, kolegyně, já tady nebudu opakovat to, co tady už řekli tři mí předřečníci, jenom potvrzuji, že důvodem navrhované právní úpravy je skutečně povinnost implementovat některá pravidla a zákony nařízené Evropským parlamentem a Radou Evropské unie. Pro tuto chvíli navrhuji svým kolegům, abychom propustili tento tisk do druhého čtení, a počkáme si na projednávání v rozpočtovém výboru. Pokud tam nebude tendence zapojit nějaká jiná pravidla a pozměňovací návrhy, tak s tím nemáme problém. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní ještě pan poslanec Munzar, řádně přihlášený, prosím.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Já jsem původně úplně nechtěl vystupovat, ale mě vyprovokoval pan kolega Síla, vaším prostřednictvím. Já mám na toto o něco jiný názor. Nepovažuji tuto směrnici za nadbytečnou. Nám se může zdát tady z pohledu České republiky, že je to pouze technická novela a téma stability finančních institucí možná není téma v České republice, protože bankovní sektor je tady stabilní a silný. Naproti tomu v Evropské unii je to velmi silné téma, protože podcenění stability bankovního a finančního sektoru vedlo v roce 2008 k ekonomické krizi, která i na nás v České republice, byť nemáme euro, dopadla velmi silně. Proto skutečně nemohu považovat tuto novelu za nadbytečnou. Ono totiž v těch zkratkách, které jsou v důvodové zprávě obsaženy, se velmi, řekl bych robustně, skrývá skutečně otázka stability finančních institucí, kapitálové přiměřenosti, podílu rizikových aktiv, schopnosti absorbovat případné ztráty těchto finančních institucí a požadavku na způsobilé závazky. Proč je to tak důležité? Protože pokud finanční instituce nedokáže absorbovat případné ztráty z rizikového kapitálu, tak zejména - a viděli jsme to na konkrétních případech - riziko potom nenese jenom ta finanční instituce jako taková, ale pokud je skutečně globálním hráčem, tak bohužel riziko a náklady nenesou jenom vlastníci této instituce, ale nese to celá ekonomika. Nese i případně ztráty, kdy státy potom pomáhají sanovat - a viděli jsme to právě v té finanční krizi před těma x lety - banky právě proto, aby ty dopady do ekonomiky nebyly ještě horší. V ekonomii se používá pojmosloví - takzvaný domino efekt. To znamená, že skutečně ztráta nebo riziko ztráty jedné instituce, propad jedné globální finanční instituce, může skutečně vést k efektu, který dopadne na další finanční instituce, obzvláště v prostředí, kdy si banky půjčují potom mezi sebou. Samozřejmě dominovým efektem se potom ty problémy dále prohlubují.
Proto nemohu souhlasit, opravdu nemohu souhlasit, s tím, že tato novela je nadbytečná. Nám se to může zdát, protože Česká národní banka velmi dobře sleduje stabilitu českých institucí, českých bank, na území České republiky. Kapitálová přiměřenost českých bank nebo českých poboček je daleko větší než hodnota 8 %, pod kterou by neměla klesnout. Přesto i české banky mají, mnohé z nich mají, zahraniční matky a ty se právě s tímto můžou potýkat.
Takže pro nás, ač se nám to může zdát jako technická nadbytečná novela, pro nás v České republice je tato novela také velmi důležitá. Proto bych vás, kolegové, požádal, abyste nehlasovali pro zamítnutí této novely. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Pro pořádek se ptám, zda se ještě někdo další hlásí do rozpravy? Žádnou další přihlášku nevidím a z toho důvodu končím obecnou rozpravu.
Ptám se, zda jsou pan ministr nebo pan zpravodaj připraveni říci závěrečné slovo? (Ne. Ne.) Není tomu tak.
Nyní tedy dáme hlasovat o jednotlivých návrzích tak, jak byly načteny.
Ano, eviduji žádost o vaše odhlášení, já vás odhlásím a požádám vás o opětovné přihlášení vašimi kartami.
V průběhu rozpravy padly dva návrhy, jeden na zamítnutí a potom zkrácení lhůty na projednání. ***
