(11.20 hodin)
(pokračuje Jan Bureš)
Možná díky tomu nějací investoři přijdou, ale doposavad ty investiční pobídky, které k nám šly, a do těch strukturálních postižených regionů, byly vesměs právě pro montovny. A takto byl koneckonců nastaven i ne zákon o investičních pobídkách, ale právě nařízení vlády, o kterém tady pan ministr hovořil.
Chtěl bych opravit tady jednu nepřesnost, která tady zazněla. Karlovarský kraj nedostal, nedostal! tuto novelu o investičních pobídkách k připomínkování. Ověřoval jsem si to na Karlovarském kraji, ověřoval jsem si to na úřadu, skutečně, Karlovarský kraj nebyl připomínkovým místem, abychom mohli dát připomínky k tomuto zákonu. (Ojedinělý potlesk.) Nicméně - děkuji za aplaus - nicméně my jsme nezaháleli, a když se tento zákon v eKLEPu objevil, tak jsme společně s kolegy z Ústeckého a z Moravskoslezského kraje vyvolali jednání s pracovníky Ministerstva průmyslu a obchodu, a to nejenom jako poslanci napříč regiony, ale i jako zástupci jednotlivých regionů, kteří se toho jednání zúčastnili. A protože předpokládám, že Ministerstvo průmyslu a obchodu je řádně a kvalifikovaně vedeno, tak jsem přesvědčen o tom, že kolegové pana ministra Síkely mu ty informace předali a že ví o tom, že toto jednání proběhlo, i to, co nás trápilo, a i to, co jsme na tom jednání přednášeli a navrhovali a říkali jsme: Nám ta novela vcelku nevadí, protože se v této novele pouze přenáší kompetence z vlády na úroveň ministerstva, případně nějakého kolektivního orgánu, který bude o těch investicích rozhodovat. To, co nás trápí, a to, co chceme hlavně, je to, aby se nezapomínalo právě na strukturálně postižené regiony, aby se na jedné straně chvályhodně přestaly podporovat montovny a skutečně se podporovaly investice s vysokou přidanou hodnotou a investice inovativního kapitálu, ale aby právě tyto investice byly směřovány k nám do Karlovarského kraje, který nemá žádnou univerzitu, do Ústeckého kraje, který nemá technickou univerzitu nebo technické obory, a třeba i do Moravskoslezského kraje, který má univerzitu i s technickými obory. Takto bych si to já představoval v tomto pořadí, to znamená první Karlovarský, druhý Ústecký a třetí Moravskoslezský kraj. A i na tom jednání jsme jasně deklarovali, že ty kraje jsou připraveny pomáhat, že jsou připraveny k součinnosti se všemi složkami Ministerstva průmyslu a obchodu, tedy nejenom se samotným ministerstvem, ale i třeba s CzechInvestem a s dalšími.
My bychom jenom rádi viděli, pokud by to bylo možné, jestli už existují nějaké teze nebo koncept nařízení vlády, který bude tuto novelu zákona o investičních pobídkách doprovázet, který bude tím ďáblem, který se skrývá v detailech, nebo tím detailem, ve kterém se skrývá ďábel, asi bych to možná měl říct takhle správně obráceně. To znamená, abychom skutečně viděli, jestli to jde, jestli se chce, abychom vyrovnávali regionální disparity, protože od toho jako unitární stát existujeme. Kdybychom byli federací nebo konfederací, kde si každý region bude moci hrát na svém vlastním písečku a bude mít i nějaké nástroje typu daňových asignací a podobně, tak je to samozřejmě něco jiného, ale my jsme státem unitárním, to znamená státem, který má centrální řízení a k tomu má i příslušné kompetence, ale k těm kompetencím se samozřejmě pojí i odpovědnost, to znamená odpovědnost za to, aby se stát vyvíjel rovnoměrně, aby nezůstávaly regiony, které jsou bity, které mají nějaké problémy, a aby se s těmi problémy pomáhalo. A aby se řešily, a to řešily nejenom formou sociálních nástrojů, ať už nástrojů Ministerstva práce a sociálních věcí, nebo Agentury pro sociální začleňování, protože to se - ruku na srdce - zatím nějak nedaří, tyhle sociálně vyloučené lokality a podobné postižené oblasti v našich regionech řešit.
Jak jsem říkal včera, my potřebujeme našim lidem zajistit kvalifikovanou, a pokud možno vysoce kvalifikovanou práci. Mně kdysi také jako starostovi a krajskému radnímu říkali o tom, že k nám jdou jenom montovny, že u nás není nic jiného než montovny, ale každému jsem říkal: No, zkuste si představit, že vy jste tím majitelem té továrny, teď dostanete možnost investovat, budete potřebovat investovat a máte tu možnost třeba v Severní Makedonii. Při vší úctě asi do toho regionu, který vůbec neznáte, nic o něm nevíte a máte o něm jenom samé pozitivní zprávy, protože Severní Makedonie láká své investory logicky jenom na ty pozitivní věci, tak tam na počátku určitě dáte méně sofistikovanou výrobu. Dáte tam skutečně jenom tu montovnu, abyste si ověřili, jestli ti lidé, občané toho státu, mají řádnou pracovní morálku, jestli nedělají zmetky, jestli výroba skutečně funguje, jestli tam nejsou prostoje, stávky a tak dále, prostě jestli se můžete na ně spolehnout. A až teprve v druhé vlně, když si toto ověříte, začnete do těch regionů, které jste na začátku neznali, dávat výrobu sofistikovanější a možná ve finále tam přenesete třeba i vývoj ve vaší společnosti. Ale tohle já jsem říkal někdy roku 2005, 2006, možná 2010, kdy k nám ty investice začaly přicházet, kdy se u nás začaly objevovat, ale my jsme dneska už někde jinde, my jsme dneska v době, kdy už si ti zahraniční investoři mohli ověřit, že u nás ta práce je dělána kvalitně, že jsme schopni vytvářet skutečné hodnoty, a že už je tedy načase, aby přicházela výroba sofistikovanější. Proto podporuji samozřejmě tuto filozofii, která je poslední léta prezentována, to znamená, podporovat penězi daňových poplatníků investiční pobídky, které budou mít vysokou přidanou hodnotu.
Chtěl bych na závěr zdůraznit, že diskuse a kritické zhodnocení investičních pobídek jsou nezbytné. Ta diskuse je opravdu nezbytná, a to především proto, abychom investiční pobídky a ten systém neustále zdokonalovali, abychom si byli jisti, že skutečně přinášejí přínos pro naši zemi, pro Českou republiku a také pro její občany.
Chtěl bych vám poděkovat za pozornost, kterou jste mi věnovali, i za čas, a doufám, že i tato moje reakce přispěje k dalšímu, otevřenému a konstruktivnímu dialogu na téma investičních pobídek. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První paní poslankyně Peštová a připraví se pan ministr Válek. Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já se pokusím taky takovým krásným monotónním hlasem, příjemným hlasem odpovědět tady svému předřečníkovi. Já bych určitě neprioritizovala, který kraj je větší nebo který si to zaslouží víc. Ono kdybychom to vzali na počet obyvatel, Ústecký kraj je skoro třikrát větší než ten Karlovarský, takže když jste tady řekl, že první Karlovarský, potom Ústecký a pak teprve Moravskoslezský, tak mně jako Ústečákovi to tady trošičku zarezonovalo, protože jsem celou dobu bojovala za všechny ty kraje. ***
