(17.40 hodin)
(pokračuje Marek Novák)
Na plénu tehdy zprava zaznělo, že investiční pobídka má smysl jen ve velmi mimořádných případech, a pochybovalo se o tom, jestli dokážeme výjimečnost a mimořádnost zaškatulkovat do jednotlivých podmínek a jednoho zákona. Zprava tehdy rovněž zaznělo, že investiční pobídky by měly zcela skončit jako intervencionistický způsob chování státu k trhu. Můžeme souhlasit, nemusíme. Zprava také tehdy zaznělo, že investiční pobídky vytvářely a vytvářejí nefér konkurenční prostředí. To je právě ta politická odpovědnost. Ano, mohou vytvářet nestabilní prostředí v případě, že jsou špatně nastaveny parametry. Nutnost pobídek je však - a můžu říct i bohužel - z globálního pohledu zřejmá. Můžu zde zmínit například továrnu Rover, která po naprostém selhání tehdejšího premiéra Sobotky nakonec vyrostla na Slovensku.
Ano, byli jsme u toho i my. Právě proto, aby se podobná selhání neopakovala, jsme následně za vlády Andreje Babiše zavedli nový transparentní systém, který našemu trhu a našim lidem pomůže. Dnes vypouštěná politická odpovědnost vlády za své rozhodnutí byla tehdy právě vámi, takzvanou pravicí, naopak hodnocena jako jedna z mála výhod zaváděného systému. Časy se holt mění a včera není dnes. Otočky současné vlády se už staly takovým folklórem a zlozvykem. My si však za současným nastavením pobídek stojíme a za hnutí ANO budeme rozhodně proti tomuto návrhu zákona. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Jako další je přihlášený pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já jsem si dovolil přihlásit, protože v minulém období jsem byl zpravodajem novely zákona, která přinesla změny v investičních pobídkách. Je tomu skoro na den čtyři roky přesně, kdy tato novela byla schválena. Já se budu samozřejmě zabývat ve svém vystoupení jak tím návrhem konkrétním, tak tím, co říkal pan kolega Novák, vaším prostřednictvím, ale mou hlavní motivací bylo vystoupit k investičním pobídkám jako takovým.
Je pravda, že my jsme už volali v minulém období po omezení investičních pobídek, a já jsem setrval v tomto svém konzistentním skeptickém názoru na velmi rozsáhlé používání investičních pobídek a chtěl bych obecně varovat před jejich nadužíváním. Poslední dobou - všichni jsme to slyšeli v médiích i při projednávání konsolidačního balíčku - se otevřeně mluví v naší společnosti, že žijeme v dotační ekonomice. Dnes se to prezentuje jako veliké poznání, ale přesně tuto větu, že se naše ekonomika mění pomalu z tržní na dotační, jsem právě použil zde před čtyřmi lety v roce 2019, a to v období projednávání novely zákona o investičních pobídkách, která přinesla zmíněné změny zaměřené na strategické služby, technologická centra, technologické inovace. Ono je to označení docela přesné, protože investiční pobídka je svého druhu také dotací.
Co mi vadí na dotacích a investičních pobídkách obecně, že mohou, pokud nejsou správně organizovány a řízeny, poskytovat konkurenční výhodu konečné firmě, konečnému beneficientovi, konkrétní firmě, která dotaci či investiční pobídku získá. Každá konkurenční výhoda nad svými konkurenty křiví trh. Můžeme se bavit o slevách na dani, finančních příspěvcích nebo konkrétních dotacích a subvencích na konkrétní projekt. Proto já vidím riziko v tom, že přinášejí výhodu těm, kdo pobídku obdrží, oproti těm, kteří ji nedostanou. Ti, kteří jí obdrží, mohou pak nabídnout levnější služby, výrobky, nebo mohou dát například i vyšší mzdy a v době vysoké zaměstnanosti, nízké nezaměstnanosti, mohou přetahovat zaměstnance svým konkurentům v době, kdy je nedostatek pracovníků. Proto i z podnikatelského prostředí většina podnikatelů považuje investiční pobídky za nefér prostředí. Tak to bylo i před novelou v roce 2019. Proto by mělo z mého pohledu být hlavním úkolem státu a Ministerstva průmyslu a obchodu sledovat, vyhodnocovat, kontrolovat, velmi důkladně poskytované pobídky, aby se nestaly součástí pouze konkurenčního boje a získávání výhod nad konkurencí. Investiční pobídka z mého pohledu má smysl skutečně jen opravdu ve velmi mimořádných případech, například při získávání mimořádné obchodní příležitosti pro Českou republiku, podpor inovativních řešení či rychlých investic do strukturálně postižených regionů.
Tady bych chtěl vyzvednout to, co pan kolega Novák, vaším prostřednictvím, nezmínil, respektive řekl, že vláda se zbavila možnosti určovat ty podmínky nařízení vlády. Chtěl bych tady vyzdvihnout, že jsem rád, že dochází i ke změně nařízení vlády, která o něco zpřísňuje podmínky pro investiční pobídky, zejména akcentuje větší zaměření na investice do výrob s přidanou hodnotou, a to jak podmínkou na zvýšení výdajů v oblasti vývoje a výzkumu, tak zvýšení podílu výzkumných pracovníků. Jsem si vědom, že do budoucna bude pro českou ekonomiku zapotřebí mít zde investice s vyšší přidanou hodnotou, které výrazně přispějí k tvorbě hrubého domácího produktu a zároveň rozšíří znalostní potenciál české ekonomiky. Můj celkový skeptický pohled na investiční pobídky se však nemění.
Předloženou konkrétní novelu ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu chápu v tom smyslu, aby nebyl případný zájemce odrazen délkou procesu s nejistým výsledkem, i když splní veškeré požadavky. Rozumím tomu, že je zde obava, aby v prostředí konkurence státu lákající nové subjekty s novými technologiemi na své území Česká republika měla co nabídnout. Rozumím tomu, že strategické projekty zůstanou nadále pod režimem schvalování vlády. Nicméně je třeba říct, že investiční pobídka by neměla být, stejně jako dotace, nároková. Byl bych velmi nerad, aby jako u mnohých dotačních titulů začal následně vyhrávat formalismus a papírové plnění kritérií. Vlastně bych rád slyšel ujištění, že to nebude znamenat ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu uvolnění stavidel. Při poskytování pobídek je i dnes stejně jako u dotací nutné brát ohled na stav veřejných financí a také na to, že nejčastější pobídkou je právě sleva na dani.
Pane ministře, děkuji za to, že jste mě vyslechl. Já bych vás na závěr prosil, protože to v tom materiálu nebylo, jestli máte k dispozici nějaká čísla, jak se v poslední době vyvíjely investiční pobídky. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Faktickou poznámku má pan poslanec Milan Feranec, prosím.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, zareaguji na to, co říkal pan kolega Munzar. Já jsem úplně nepochopil - protože na jedné straně říká, že to je špatně, rozumím tomuto pohledu, to je jasné, ale na druhé straně je tady zákon, který vlastně sníží úroveň rozhodování z vlády na ministerstvo s tím, že u daňových slev jenom v případě investiční podpory ve smyslu, že tam bude rozhodovat vláda. Takhle jsem to pochopil.
Tak já jenom, jestli si trošku, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, neprotiřečíte, když říkáte, že všechno je špatně, špatně, špatně, ale tímto zákonem vlastně posuneme úroveň rozhodování u daňových slev na nižší úroveň. Aniž bych se chtěl někoho jakkoliv dotknout, že nižší ve smyslu, že to už nebude rozhodovat vláda. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní řádně přihlášena paní poslankyně Mračková Vildumetzová, poté pan poslanec Jan Bureš. Prosím.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já bych se také ráda vyjádřila k tomuto zákonu o investičních pobídkách. Ráda bych se k tomu vyjádřila, protože jsem ze strukturálně postiženého kraje, z kraje Karlovarského. Všichni víte, že tato vláda a mnoho ministrů vystupovalo a vystupuje, jak je strašně důležité těmto třem krajům, kraji Moravskoslezskému, Ústeckému a Karlovarskému, pomoci. ***
